reklama 11C

Martin začínal dvakrát od nuly. Každý má vzestupy a pády, říká smířeně

ikonka

Jezdec číslo tři světové všestrannosti Boyd Martin kdysi opustil podnikání v rodné Austrálii a přesunul se do USA. Začínal od nuly. Kariéra se slibně rozjela, ale vyhořela jeho stáj. Přišel tehdy o šest koní, na záchranu toho nejlepšího nezapomene.
30.11.2023 06:30  |  Autor: Lucie Spiwoková  |  FANCLUB  |  APLIKACE
reklama 12B

 

Britské barvy zcela zaplavily nejvyšší patra aktuálního světového žebříčku všestrannosti, v první desítce je sedm ostrovních jezdců. Na třetí příčce se tak trochu vyjímá Boyd Martin, který reprezentuje Spojené státy americké. Jeho cesta mezi nejlepší jezdce světa je víc než zajímavá. 
 
V dětství nic nenaznačovalo, že by měl být Boyd špičkou zrovna v jezdeckém sportu. Narodil se v roce 1979 v Austrálii, vyrůstal v Terrey Hills severně od Sydney. Pocházel z americko-australské rodiny. Matka reprezentovala USA v rychlobruslení, otec byl lyžař a závodil za Austrálii. Oba byli ve svých disciplínách tak dobří, že startovali na olympijských hrách 1968 v Grenoblu, a právě v olympijské vesničce se poprvé setkali.
 
Sám Boyd vyzkoušel mnoho sportů. Hrál tenis, kriket, surfoval a chodil do pony klubu ve Forrest Hills. Při střední škole se nechal částečně zaměstnat v Newcastle Equestrian Centre, stájích, jež patřily Heathovi a Rozzie Ryanovým. Zpočátku tam byl jen na výpomoc.
 
„Měl jsem velké štěstí, že moji rodiče byli profesionálními sportovci. Kdykoliv jsem se rozhodl posunout se ve sportu někam dál, podpořili mě na sto deset procent,“ líčí Boyd. „Myslím, že v jiných rodinách by byl spíš tlak na studium nebo zaměstnání. Ale moji rodiče byli úplně v pohodě s tím, že budu dělat něco, co souvisí se sportem.“
 
Heath Ryan měl na Boyda velký vliv. Otiskl do něj své zapálení pro koně a jezdectví, pracovitost a porozumění zvířatům. Během studentských let závodil Boyd v kategorii mladých jezdců, kdy se postupně dostal na mezinárodní úroveň. V roce 2003 vyhrál prestižní CCI4* Adelaide. Připomeňme, že tou dobou byl jiný systém označení soutěží, jde tedy o dnešní úroveň pěti hvězd. Byl zařazen do širší nominace na olympijské hry 2000, 2004 i 2008. V té době reprezentoval Austrálii.
 
 

Nový život

V roce 2006 se Boydovi a jeho manželce Silvě, jež je mimochodem výbornou drezurní jezdkyní, otočil život vzhůru nohama poprvé. Jezdec vyrazil do USA závodit na světoznámý mítink v Kentucky a atmosféra ho okouzlila. Ačkoliv Australani jsou, co do všestrannosti, velmi úspěšní a tamní prostředí jezdectví přeje, Boyd se rozhodl, že Spojené státy americké jsou tím správným místem, kde by se měl z širší reprezentace posunout dál.
 
O rok později se rodina stěhovala. Boyd opustil dobře rozjeté podnikání, které založil v době, kdy pracoval ve stájích v Newcastlu. V Americe začínal znovu. Pomocnou ruku mu podal Phillip Dutton, jenž je aktuální světovou dvacítkou. Zpočátku pracoval pro něj. Během třech let dokázat rozjet vlastní byznys a osamostatnil se. S koňmi zůstal v Duttonově areálu, pronajal si tam jednu ze stájí. Jenže v roce 2011 se Martinovým otočil život vzhůru nohama podruhé. Jejich stáj vyhořela a následky byly tragické. 
 

Čtěte také: Lepší být slavná než bohatá. King odmítla prodat koně a dobře udělala

 
„O půlnoci mě vzbudil telefon. Jedna dívka, která pro nás pracovala, volala a jen křičela, že je tam oheň. Skočil jsem do auta. Už když jsem se blížil k farmě, bylo vidět, že nebe je úplně žluté,“ popisuje hrozivý okamžik jezdec.
 
„Stáj byla kompletně v plamenech, všude černý kouř a řev sirén. Už tam byly hasičské vozy. Člověk je otupělý, když se s něčím takovým setká tváří v tvář. Měl jsem štěstí, že tam byli lidi, kteří se nebáli a vběhli do stáje. Zachránili pár koní,“ vzpomíná Boyd. 
 
Sám vyvedl svého tehdy nejlepšího koně, ryzáka Neville Bardos, s nímž o rok dřív závodil na Světových jezdeckých hrách. „Na to nikdy nezapomenu. Vůbec jsem nevěděl, že to je jeho box. Prostě jsem tam vlezl, slyšel jsem, že někde v rohu je kůň a pak jsem ucítil jeho obojek, který měl proti klkání. Vytáhl jsem ho do uličky. Phillip byl za námi, jako nějaký hráč rugby ho tlačil před sebou. Bylo to jako ve filmu, za námi se propadala střecha.“
 
Valach byl s popáleninami odvezen na kliniku a zotavil se. Dokonce ještě několikrát startoval. V téže sezoně na podzim dojel sedmý při FEI Classics v Burghley. Boyd Martin začal podruhé skoro z ničeho. Požár tehdy nepřežilo šest jeho koní. S odstupem času je s tím smířený. „Myslím, že každý sportovec má vzestupy a pády,“ říká. Úrazy z ježdění, jež se ani jemu nevyhýbají, považuje za nutné zlo.
 
 

Olympijské hry

V sezoně hned po požáru si Boyd splnil sen. Startoval v Londýně na olympijských hrách, už v barvách USA. Individuální soutěž tehdy nedokončil, ale o čtyři roky později v Riu byl šestnáctý a v Tokiu obsadil dvacáté místo. Třikrát zažil Světové jezdecké hry. 
 
Největší úspěchy mu přinesly prozatím Panamerické hry. V roce 2015 z Toronta odjížděl s týmovým zlatem, v roce 2019 v Limě družstvo opět vyhrálo a Boyd navíc zvítězil jako jednotlivec. Loni vybojoval stříbro s družstvem na mistrovství světa v Pratoni del Vivaro.
 

Psali jsme: Anglický humor. Hádám, že nevyhraji, pronesl Townend po těžkém pádu

 
V mezinárodním sportu se mu povedlo uspět ve všech pětihvězdových soutěžích, které byly kdysi zařazené do série FEI Classics - s výjimkou Badmintonu. V nejlepší desítce se umístil v Pau, Burghley, Luhmühlenu, Kentucky i Adelaide.
 
Rok 2023 nebyl jiný. Do nejvyšší úrovně má Boyd k dispozici hned čtyři koně a v končící sezoně má s nimi čtvrté místo v Luhmühlenu, deváté místo v Burghley a osmé v Pau. Zapsal i několik vítězství ve čtyřech hvězdách. I díky tomu Boyd Martin narušuje v žebříčku britskou nadvládu. Je více než pravděpodobné, že Boyda Martina uvidí fanoušci při olympijských hrách v Paříži. USA mají jisté místo na startovní listině díky medaili z mistrovství světa 2022 a Boyd je nejvýše postaveným americkým reprezentantem. 
 
Zdroj: FEI, Wikipedia, Horse and Hound, EQ Living, Chrono of the Horse
 
Foto: Christophe Taniére / FEI
reklama 13A

Související

Tomu se říká převaha. V top 10 světové všestrannosti je sedm Britů
Jsem asi jediný postižený DJ v naší zemi, říká rekordman v paradrezuře
Koos de Ronde je mistrem maratonů. Na jeden by však nejraději zapomněl
Nikdy není pozdě začít závodit. Příběh Valerie Bonfiglio inspiruje
Když vítězí geny: Vydat se proti kořenům Kukukovi nevyšlo, naštěstí
Zázračný Mexičan: Olympionik Fernandez přežil tragický pád Boeingu
Když to jde, jedu rychle. Občas to přeženu, říká „létající Francouz“
Canter znovu na výsluní. Po tragické ztrátě všechny ohromila v Le Pin
Ir Kevin Babington se chce vrátit do sedla. A pomáhá také ostatním
Laura Kraut o svých začátcích: Šedesát parkurů denně, to by dnes nešlo
Mistryně světa Sara Morganti: Po sdělení diagnózy nastala doba temna
V parkuru rozhodují detaily. Je to nekonečná práce, popisuje Deusser
Muž, který porazil legendu. Robert Dover prokázal neobyčejnou odvahu
Jezdit nebudete, slyšel od lékařů Murray-Brown. Závodí v Grand Prix
Prodat rodinného poníka? Radši jsem ho začal jezdit, vzpomíná Smolders
Začátky Hunter Holloway. Dvanáctiletá holka a mohutný sportovní hřebec
Pražský lev Thibeau Spits. Talent roku má doma neuvěřitelný počet koní
První kůň výměnou za starý počítač. Tak začala Farringtonova kariéra
Lepší být slavná než bohatá. King odmítla prodat koně a dobře udělala
Skrytý talent. Netradiční trénink vynesl Dinje van Liere světový bronz
Nepostradatelný McLain Ward. Přehlídka všech nej hvězdného sportovce
Nejtěžší v kariéře bylo přesvědčit vlastní mámu, přiznává Schmitz
Maxime Livio. Špičkový militarista a neuvěřitelný smolař v jedné osobě
Otec a syn, z kterých sport dělá rivaly. Seznamte se s Chardonovými
NEJNOVĚJŠÍ
NEPŘEHLÉDNĚTE