Zná ho celý svět. Výjimečně krásný a zároveň velmi schopný skokan. Dnes také jeden z nejvyhledávanějších plemeníků. Řeč je o běloušovi jménem Cornet Obolensky, který byl během své závodní kariéry ozdobou každého mítinku. 

 

Cornet se narodil v roce 1999 u belgického chovatele Thierryho Degraeva. Je příslušníkem plemenné knihy BWP, tedy belgický teplokrevník, a jeho otcem je holštýnský hřebec Clinton. V původu má ze strany otce další dvě hvězdy, jimiž jsou Corrado I a Cor de la Bryere, dědem ze strany matky je Heartbreaker.

 

Traduje se, že když byl známý německý chovatel Heinrich Ramsbrock pozván jako komisař na výstavu hříbat do Belgie, učaroval mu nejvíc hřebeček, který byl s maminkou ve výběhu bokem a vůbec nebyl vystavován. Bělouše, který se tehdy jmenoval Windows van der Costerveld, nemohl dostat z hlavy a rozhodl se ho koupit. Později ho od něj koupil Ukrajinec Valentin Nychyporenko, který ho přejmenoval. Odtud také pochází druhé jméno Obolensky, což je ukrajinsko-ruský šlechtický rod. Nychyporenko ho vlastnil napůl s Ludgerem Beerbaumem.

 

Pozornost odborné veřejnosti upoutal Cornet jako dvouletý. „Účastnil se výběru hřebců pro vestfálský svaz, a už v té době i nekoňákům bylo jasné, že on má svou vlastní třídu. To jak skákal, ta lehkost... Bylo to až abnormální. Jeho vystoupení na této akci si zapamatovalo mnoho chovatelů a jezdců,“ vzpomíná Marco Kutscher. Právě tento německý reprezentant nakonec s Cornetem na několik let spojil svůj život a dotáhl to s ním do nejvyšší úrovně parkurů a do národního týmu.

 

Kutscher říká, že bělouš měl dvě tváře. Ve stáji byl jako beránek, choval se příkladně, skoro jako pejsek. Neprojevoval žádnou hřebčí dominanci nebo divokost, ale venku se o to víc prosazoval. Na první společné závody v Isterbergu německý reprezentant nikdy nezapomene. Věděl, že to s mladým hřebcem nebude snadné, snažil se na vše připravit, jenže přes veškerou snahu a opatření by se začátek závodů dal nazvat fiaskem. 

 

„Několikrát před akcí jsme trénovali v pro něj cizím prostředí, aby si zvykal. Aby šlo vše hladce, vezli jsme ho velkým kamionem samotného. Kvůli prostoru. Plán byl, že ho nasedláme uvnitř a jen ho vyvedeme ven. Také jsme schválně parkovali v nejklidnějším rohu. Když jsme ho pak vyložili, řekl jsem mému ošetřovateli, který ho držel, aby ho pustil okamžitě, jak budu mít nohy ve třmenech. Věděl jsem, že jakmile na něj sednu, hodně ožije. Čím déle ho někdo držel, tím víc ho to štvalo. Jenže můj plán nešel tak hladce, jak jsem myslel,“ směje se Kutscher. 

 

„Jakmile jsem na něj nasedl a měl jednu nohu ve třmenu, vzepjal se. Můj ošetřovatel ho přesně dle instrukcí pustil. Jenže jak poskakoval, neseděl jsem úplně stabilně. Visel jsem mu kolem krku. On po zadních ušel asi deset metrů, než došel k drátěnému plůtku, přes který jsme oba přepadli,“ líčí začátek prvních závodů jezdec. Jenže tím celé martyrium neskončilo. Cornet se postavil, rozběhl se, přeskočil dost vysoký plot mezi parkovištěm pro kamiony a polem, a odcválal pryč. „Když mě volali, že bude čas jít na kolbiště, viděl jsem zrovna jeho zadek, jak mizí směrem k dálnici,“ říká Kutscher. 

 

Naštěstí se Cornet zastavil u výběhu s dvěma klisnami, a tam se ho povedlo chytit. Nikomu se nic nestalo, a tak se jezdec rozhodl to zkusit znova, a požádal o posunutí ve startovní listině. Absolvovali dvě soutěže, a Kutscher mezi nimi celou dobu, téměř tři hodiny, raději seděl v sedle, než aby musel sesednout a nasednout. 

 

Navzdory této epizodě hodnotí Kutscher Corneta jako koně s výjimečným charakterem. „Měli jsme mezi sebou takovou chemii. Když se snažil ukázat svou sílu, musel jsem ukázat já tu svou, ale nesměl jsem porušit rovnováhu mezi respektem a citem. Jakmile jsem na něj zatlačil, stal se nekontrolovatelným.“

 

Cornet vstoupil do většího sportu až jako sedmiletý. Byl totiž velmi žádaný a vytížený jako plemeník. Přesto se poměrně rychle propracoval do nejvyšší úrovně, a tak došlo na to, že byl po bronzu na německém národním šampionátu nominován do týmu pro olympiádu 2008 v Číně. Devítiletý Cornet měl mnohem méně zkušeností, než jiní olympijští koně. 

 

Spolu s dalšími zástupci Německé jezdecké federace odcestoval bělouš na místo šest týdnů před olympiádou, aby se dostatečně aklimatizoval. Zpětně to podle jeho jezdce byla velká chyba. Hřebec byl dost mladý, špatně předvídatelný a lepší by bylo nechat ho před odletem déle doma. Celé taktice Němců nepomohlo ani to, že během aklimatizace v Hong Kongu jezdili všechny koně jen jejich ošetřovatelé. 

 

 

Německá sestava Ludger Beerbaum, Meredith Michaels-Beerbaum, Christian Ahlmann a Marco Kutscher přitom platila za horké favority na zlato. Tři z jezdců byli v TOP10 světového žebříčku. Jenže Cornet se choval úplně jinak, než byl Kutscher zvyklý a kromě mizerných výkonů na kolbišti poznamenala jejich účast, byť se značným časovým odstupem, diskvalifikace a pokuta za použití zakázané látky – laktanázy. Přitom už dříve byl kvůli dopingu u koně Cöstera diskvalifikován i jeho týmový kolega Christian Ahlmann, takže bublina německých ambicí s ostudou splaskla. „Upřímně, snažím se na to opravdu vzpomínat co nejmíň. Dlouho mě to strašilo v hlavě“, okomentoval výsledek Kutscher.

 

Cornet má však za sebou skvělou kariéru, která trvala do konce sezony 2012. Jejich největším úspěchem je týmové zlato na mistrovství Evropy v Madridu 2011. V rámci Poháru národů se také několikrát radovali z vítězství, třeba v Římě nebo Rotterdamu v roce 2012. V téže sezoně ovládli Grand Prix World Cup v Curychu. 

 

Umístění ve vrcholných soutěžích má tato dvojice dlouhou řadu. „Cornet nebyl typickým vítězem Velkých cen. Nepatřil totiž k nejrychlejším koním do rozeskakování,“ vzpomíná Kutscher. I tak jde o jednoho z nejvýraznějších skokanů v první dekádě 21. století.

 

Databáze Horse Telex nabízí více než 3400 potomků Corneta. Hodně z nich má nejvyšší sportovní výkonnost a je mezi nimi dlouhá řada těch, kteří opravdu zářili. 

 

Plemeník Comme Il Faut, kterého sedlal Němec Marcus Ehning, má na svém kontě týmové stříbro z mistrovství Evropy 2019. Stejný jezdec závodil i s Cornadem NRW, s nímž absolvoval Světové jezdecké hry v Caen, a vyhrál Grand Prix třeba při CSI5* v Paříži, s´Hertogenbosch nebo Bordeaux.

 

Valach Cornet D´Amour ovládl s německým jezdcem Danielem Deusserem finále Světového poháru 2014, o dva roky později byl třetí. Má také dvě stříbrné medaile z evropských šampionátů ze soutěže družstev. Christian Ahlmann úspěšně prezentoval Cornada II, jenž je pravým bratrem Ehningova Cornada NRW.

 

Slavného otce má také Clooney, který s Martinem Fuchsem (SUI) vyhrál mistrovství Evropy 2019 a má individuální stříbro z WEG v Tryonu. A také vítěz finále World Cupu 2016 Corbinian, jehož jezdil Švýcar Steve Guerdat, má v původu Corneta. Velkým sportem prošli i Cocoshynski, Conte Belini, Cornet´s Cristallo, Balou du Reventon a mnoho dalších.

 

Řada hřebců po Cornetovi je v chovu a jsou podobně jako jejich otec velmi populární. Databáze jich napříč plemennými knihami nabízí 264. Vedle výše zmíněných skokanů Comme Il Faut, Cornada NRW či Conte Bellini, jsou to také třeba Corlensky G či Cristallo 7.

 

Zdroj: FEI, Hippomundo, Equilifeworld, Horse Telex

 

Foto: GFE Groupe France Elevage