Stejně jako mnozí další olympionici, i Miloslav Příhoda má již nafasovanou olympijskou kolekci oblečení a vrcholí pro něj přípravy na odjezd směr Tokio. Pro jezdce je to o to komplikovanější, že na rozdíl od ostatních sportovců jejich cesta s koňmi vede přes karanténu v Cáchách. 

 

„Už je to za rohem, každý den jsme blíž a blíž k tomu vysněnému cíli. Nyní prožíváme asi největší nervozitu před odjezdem, jelikož těch věcí, co je potřeba na skoro měsíc strávený mimo Českou republiku, je mnoho. Nesmíme na nic zapomenout, jelikož co nepřesuneme do Cách, tak už se nedá ani do karantény, ani do Japonska přepravit. Máme spoustu seznamů a snažíme se v balení dodržovat určitý řád. Už se těším, až bude sobota večer a my budeme sedět v kamionu mířícím do Aachen,“ konstatoval Miloslav Příhoda v úvodu více jak dvacetiminutového rozhovoru pro internetovou televizi EquiTV.cz. 

 

Velkou oporu má však český reprezentant ve svém týmu. „Naštěstí mám kolem sebe skvělé lidi. Velký dík patří Karolíně Žižkové, která převzala nejen roli šéfa ekipy, ale již tři roky společně trénujeme drezurní práci. To, co Ferreolus předvádí za výkony v drezurním obdélníku, je především její zásluha. V týmu je dále moje přítelkyně a zároveň ošetřovatelka Nikol Šestáková, která jede do Tokia jako ošetřovatelka Ferreoluse. Do Japonska za námi přiletí také Vladimír Malák a jeho přítelkyně Barbora Bínová, kteří jsou spolumajitelé Ferreoluse. Poslední rok se mě snaží maximálně podporovat a dali nám nový domov tady ve Všeticích,“ říká v povděkem Příhoda.

 

 

Pozor si musí dávat nejen na to, aby vše pečlivě zabalil, ale aby se také pár dní před odjezdem nezranil, neboť do poslední chvíle využívá možnost závodních startů s dalšími koňskými svěřenci. „Čím více se blíží termín odjezdu, tak napětí a strach o to, aby se nestala nějaká hloupost a něco se nepřihodilo, je větší. Před pár dny jsem byl na závodech v Písku, kde jsem vypadl z jednoho ze svých koní a chtěl jsem ho udržet, aby mi neutekl. Jak jsem ho držel, tak se začal točit a málem na mě šlápl. Tak jsem si to naštěstí v poslední chvíli rozmyslel a raději jsem ho pustil a odkutálel se pryč, aby mě ještě nepošlapal.“ 

 

Asi každého fanouška jezdectví a všestrannosti zajímá, s jakými cíli pojede na olympiádu do Tokia. „Chtěl bych jít v drezuře pod hranici 35 trestných bodů, pokud to bude pod 32, tak to bude skvělé. Jaké z toho bude umístění, to už je i na formě ostatních jezdců. Co se týče krosu, tak dodnes nevíme, jak to tam bude přesně vypadat. Jen víme, že bude terénní zkouška probíhat na golfovém hřišti na ostrově vedle tokijské pevniny. Nějakou představu mám i díky tomu, že jsme se bavili se švédským stavitelem, který se pro změnu zná se stavitelem olympijské trati. Bude tam lehce zvlněný terén s jedním kopcem. Jen bude záležet, jak ten kopec využije, jestli nahoru, nebo dolu. Pro nás by bylo lepší, když by se jen sjíždělo dolu, aby to koním nebralo moc sil. I tak se snížila délka trati. Původní soutěž měla být na 5700 metrů, ale po testačních závodech se domluvilo, že se distance zkrátí na 4500 metrů. I tak ale zůstává tempo 570 metrů v minutě. Bude to o 1200 metrů kratší, ale zase vám ubydou cvalové úseky, překážek bude stejně. Co se týče krosu, tak Ferrreolus nepatří mezi nejrychlejší koně, takže počítám s penalizací za čas. Chtěl bych jít určitě bez penalizace na překážkách. Nechci jít do přehnaného rizika, budu se snažit zajet co nejlepší výsledek, ale ne za každou cenu. Co se týče parkuru, tak Ferreolus patří dlouhodobě k výborným skokanům, je to velmi pozorný kůň. Má konstantní výsledky, za celý život nešel hůř než za chybu. Tak doufám, že si formu udrží a pokud se to podaří, tak z toho může být v Tokiu i zajímavý výsledek,“ doufá Miloslav Příhoda.

 

Foto a video: Josef Malinovský