„Kamiréz van Orchid‘s je statečný, opatrný a rychlý. Tři věci, které zní jednoduše, ale v parkuru se hledají velmi těžce, a navíc má úžasný charakter,“ říká Kristína Vítek v úvodu svého vyprávění o poníkovi, který si získal její srdce.
Jak a kde jste se potkali poprvé?
Poprvé jsme se potkali, když jsem šla zkoušet novou kobylku Mama Miu do stáje Kluizebos v Belgii, ale s tou jsme si moc nesedly. Majitelé však trvali na tom, že si mám vyzkoušet poníka, o kterém si myslí, že by mohl být jeden z nejlepších v Evropě. Tehdy bylo Kamirézovi osm let a jakmile jsem ho vyzkoušela, měla jsem na něm tak neuvěřitelný pocit, že jsme ho museli koupit. Mama Miu jezdí nakonec moje sestra a má s ní skvělé výsledky.
Vzpomenete si na vaše společně začátky a první úspěchy?
Na začátku jsme skákali jen menší soutěže, protože před dvěma lety jsem nebyla ještě moc zkušená a skákat metr bylo pro něj dost nudné. Když jsme však spolu překonali poprvé 125 centimetrů, tak byl jako jiný kůň! Náš první společný úspěch byl na mistrovství NSEA v Addingtonu v roce 2019, když jsme dojezdili všechna kola čistě. Náš anglický školní tým vyhrál a já s Kamirézem jsme získali 1. místo v individuální soutěži, které se zúčastnili jezdci z celé Velké Británie.
Čím si vás Kamiréz nejvíce získal? Je něco, v čem vás jako jezdce posunul dál?
Kamiréz má velké sebevědomí a já ho tehdy tolik neměla. Čím víc jsme toho spolu zažili a přišly první větší úspěchy, tím více jsem začala mít jistotu jezdit rychle a riskovat. Tohle sebevědomí přešlo i na další koně, protože jsem je začala jezdit lépe a v lepším tempu, tím mi pomohl nejvíce.
Popište blíž jeho základní charakteristické znaky.
Myslím, že má o sobě velmi vysoké mínění. Někdy je až drzý, lidi občas kouše nebo štípe. Nechce, aby se k němu jen tak někdo přiblížil. Když se vodí, např. při veterinární přejímce, tak se s oblibou staví na zadní, předvádí se a napařuje, ale nemyslí to zle, lidi má rád. Pod sedlem je velmi pozorný a chytrý a v parkuru se snaží. Má velkou kuráž, ničeho se nebojí a jezdce hodně podrží.
Má ještě nějaké další speciální libůstky ve stáji nebo pod sedlem?
Má rád svoji pohodičku, jak na závodech, tak i doma ve stáji. Potrpí si na čistou stáj, aby si mohl řádně pospat a poležet. Umí šetřit svoji energii, ve stáji někdy spíše připomíná jogína než parkurového skokana. Miluje banány a rád pije limonády, a když na něj volám „Chimmy“, odpovídá mi řehtáním. Vybírá si lidi, které má pak rád, jen tak někdo mu nesedne. Pod sedlem rád cválá mimo trénink na dlouhé otěži a užívá si mírného kozlování.
Vybavíte si nějaké veselé historky nebo zážitky?
S Kamirézem jsou jen samé veselé zážitky, je to prostě šprýmař s veselou povahou. Do arény ale vchází vždy s pocitem vítěze, v té chvíli je seriózní a koncentrovaný. Jednou chtěla moje sestra vyzkoušet na něm jízdu na dostihovém oválu v Chuchli. Kamiréz byl nabitý energií a rozběhl se s ní, ale pak se něčeho lekl a prudce zabrzdil a Aničku tak katapultoval přes krk. Nikam ale neodběhl, počkal na trávě, než na něj znovu nasedne a jeli dál.
Je Kamiréz jako váš oblíbenec nějak ve stáji upřednostňován, nebo nic takového nedopustíte?
Ve stáji nemám jednoho oblíbeného koně, protože je mám ráda všechny. Kamiréze vlastním docela dlouho, tak s ním mám hezký vztah a vím, že mě má taky moc rád. Ale jinak všichni ve stáji jsou moji mazlíčci.
Na koně, resp. poníka, který se nesmazatelně zapsal do jezdecké duše, jsme se zeptali i sestry Kristíny – Anny Marie Vítek. Ta si s námi povídala o poníkovi Mateo di Belle. Její vyprávění vám nabídneme na Jezdci.cz již brzy!
Foto: poskytl V-Team Prague, se souhlasem Kristíny Vítek
