Vaším sportovním koněm je devatenáctiletý český valach Bohém. Prozraďte - jakou má povahu? Má nějaké specialní zvyky?

 

S nadsázkou mohu říct, že pokud není zrovna naštvaný, tak je to spíš takový "lázeňský povaleč", a to je mu v Doudlenech dost dopřáváno. Rád všechno okusuje a miluje banány. Každopádně si myslím, že většina drezurních nadšenců o Bohémovi ví své. Je to srdcem stále hřebec a dost často mi to připomíná. Umí být i velmi temperamentní a pracovitý, je to můj největší učitel.

 

Předpokládám, že to s sebou přináší dost zajímavých situací. Stojí nějaká za zmínku?

 

Těch bylo! Měli jsme například dost velký problém dostat se do obdélníku. Stávalo se, že i rozhodčí mi doporučovali, ať z něj slezu. A to teprve bylo, když se pustila hudba. Moje současná trenérka mi však poradila, jak na to.

 

Stalo se někdy, že jste kvůli tomu neodstartovala? Jak dlouho toto období trvalo?

 

Samozřejmě... Skoro dvě sezony jsme se spolu takto "trápili". Jak jsem již zmínila, zmákly jsme to s trenérkou.

 

Kdo je vaší trenérkou?

 

Miki Civišová a její sestra Hanka mi také pomáhá.

 

Kdy se ve vašem tréninku začalo vše obracet k lepšímu?

 

Začínala jsem jezdit jinde než u holek. Takže poté, co jsme začali trénovat u Miki. Ta ho nejdříve poznala pod sedlem a spolu jsme vytvořili strategii, jak na jeho dominantní povahu.

 

Vzpomenete si ještě, kdy jste potkala Bohéma poprvé?

 

Asi před pěti lety. Hledali jsme učitele a narazili jsme na něj u paní Zeusové. Nejdříve byl skokový, později přešel na drezuru. Nikdo ho nechtěl a nikdo mi ho ani nedoporučoval. Já jsem si ho ale vyplakala, a protože jsem spíš introvert a tohle mé chování je potěšilo, tak mi byl dopřán. A jsem za něj stále šťastná.

 

Kterých společných úspěchů si ceníte nejvíce?

 

Určitě si cením všech dobře odjetých úloh, ale jak říká trenérka, při loňské mistrovství za družstva zajel ve finále svou životní úlohu.

 

Považujete tedy sezonu 2020 za svou nejúspěšnější?

 

Každá sezona, kdy zavodíme, je pro mě úspěch. V sezoně 2019 jsem měla dva koně a s oběma medailové umístění. Bylo to hodně vydřené a pro mě splněný sen.

 

Foto se svolením Veroniky Gajdolínové