V pátek 30. července budou všichni čeští fanoušci pozorně sledovat první zkoušku olympijské všestrannosti. Pozornost si zaslouží i soupeři našich reprezentantů, zejména pak obhájce zlata z Londýna a Ria de Janeira Michael Jung.
Německý reprezentant se už stihl do historie jezdectví zapsat nesmazatelným písmem. V Tokiu má však šanci na individuální zlatý hattrick, což se zatím žádnému jezdci všestrannosti nepodařilo.
Blízko k rekordu měl Nizozemec Charles Pahud de Mortanges, který vyhrál v roce 1928 v Amsterdamu a 1932 v Los Angeles. Pokaždé se mu to podařilo s koněm Marcroix. O více než padesát let později triumfoval dvakrát za sebou Mark Todd, a to v roce 1984 v Los Angeles a 1988 v Soulu. Legendární Novozélanďan sedlal v obou případech Charismu. Zvítězit třikrát za sebou v soutěži jednotlivců se ovšem nepodařilo zatím nikomu.
Když si v Riu Michael Jung dojel pro druhou zlatou individuální medaili v kariéře, ptali se ho novináři, co je další jeho cíl. „Tokio, samozřejmě,“ odpovídal Němec. Letos to však bude mít velmi těžké. V Londýně v roce 2012 i v Riu o čtyři roky později vybojoval nejcennější kov v sedle výjimečného valacha La Biosthetique Sama, který už ukončil kariéru.
V Tokiu bude sedlat třináctiletého hanoverského valacha Fischerchipmunka, s nímž si vyjel stříbro na posledním evropském šampionátu v roce 2019. Tehdy ho porazila jeho krajanka Ingrid Klimke, jež ho tentokrát ohrozit nemůže, protože v Japonsku kvůli zranění nestartuje.
Velmi silní jsou ovšem před letošními hrami Britové. Ve světovém žebříčku FEI v TOP10 jsou hned čtyři ostrovní reprezentanti, dva z nich pak figurují na definitivní přihlášce na olympiádu. Chybět nebude lídr tabulky Oliver Townend.
Němci pomýšlejí na medaile i v soutěži družstev. V Riu de Janeiru byli druzí, a jistě budou chtít minimálně tuto pozici obhájit. Kolegyněmi Junga budou Sandra Auffarth s koněm Viamant du Matz a Julia Krajewski na Armande de B’Neville. Silnými soupeři, vedle zmíněných Britů, jim budou obhájci zlata Francouzi. Navíc tradičně není možné podcenit „protinožce“, tedy Australany a Novozélanďany, stejně jako tým USA.
Změny v průběhu století
Formát všestrannosti prošel v průběhu let mnoha změnami. V Tokiu se pojede nová kratší drezurní úloha, která trvá necelé čtyři minuty. Drezura i parkur se odehraje v aréně Baji Koen Equestrian Centre, kros je připraven v Sea Forest Parku v Tokijském zálivu.
Kurz terénní zkoušky byl zkrácen na zhruba osm minut, a to po závodech s názvem Ready Steady Tokyo, kdy se v roce 2019 testoval dopad japonského letního klimatu na koně.
Dnes zní neuvěřitelně, že při první olympiádě v roce 1912 ve Stockholmu začínala všestrannost fází A, která byla doslova vytrvaleckou soutěží na 55 kilometrů! Ta trvala čtyři hodiny a další den následovala fáze B, cross-country o délce pěti kilometrů s dvanácti překážkami.
Po jednom dni odpočinku pak čekala jezdce steeplechase na 3500 metrů s časovým limitem pět minut a padesát sekund a s deseti překážkami. Čtvrtý den přinesl parkur do 130 centimetrů, aby pátý den vše zakončila drezura. Takovou zkoušku tehdy dokončily jen čtyři týmy ze sedmi, a zlato si odvezli Švédi.
Čas opravdu posunul všestrannost jinam, ale partnerství mezi koněm a jezdcem zůstává klíčem k úspěchu.
Foto: FEI
Zdroj: FEI press news