Ostrovní média hodnotí Festival, ale sobotní program nabídl další dostihovou lahůdku, Midlands Grand National. O dostihu na dráze v Uttoxeteru jste možná dosud neslyšeli. Koná se 24 hodin po Gold Cupu na menší, ale sympatické dráze ve střední Anglii - proto také přídomek Midlands.

Distance 6800 metrů je velmi podobná té starší a v Česku mnohem známější Grand National v Aintree u Liverpoolu. První ročník byl odběhnut teprve v roce 1969 a zatím žádnému koni se nepodařilo dostih vyhrát dvakrát. Tak to to v handicapech chodí. V sobotu byl odběhnut 51. ročník, neboť v letech 1983, 2001 a 2004 se dostih nekonal.

Dva koně, kteří dokázali vyhrát Midlands Grand National, následně uspěli také v cheltenhamském Gold Cupu. Prvním z nich byl The Thinker (1986 a 1987), druhým Synchronized, který se v Midlands prosadil v roce 2010 a o dva roky později zvítězil na Festivalu. V sedle Synchronizeda byl legendární Tony McCoy. O čtyři roky dříve se mezi vítěze zapsal Ruby Walsh.

Čtěte také: Velký návrat Josefa Bartoše. Nic Mountain zvítězil start-cíl v Trevisu

Na startu sobotního klání nebylo čtyřicet koní jako v Aintree, ale osmnáct. Velká národní je nejlépe dotovaným překážkovým dostihem v Evropě, druhou dubnovou sobotu se poběží o rovný milion liber, ale ani dostih s přídomkem Midlands nemá dotaci k zahození, 150 tisíc liber (více než 4,5 milionu Kč). To je obnos na úrovni grupových dostihů na Festivalu.
Vrcholy každého dne v Cheltenhamu mají dotace ještě vyšší, od 325 tisíc do 625 tisíc liber. Nejlépe dotovaný je páteční Gold Cup a "nejhůře" dlouhé čtvrteční proutěnky. Nejnižší dotaci v rámci celého Festivalu má páteční amatérka, dostih po Gold Cupu, a to 50 tisíc liber.

I z těchto relací a celkových sum je patrné, že Festival není mítink s jedním vrcholem, ale soubor téměř tří desítek dostihů pro všechny kategorie překážkových koní se zajímavými dotacemi. To je výrazný rozdíl oproti českým reáliím, kde máme jen jeden dostih s velmi vysokou dotací. Velká pardubická svou celkovou prémií ohlášenou na letošní rok převyšuje i Midlands Grand National, dotace jejích rámcových dostihů jsou ovšem na úrovni provozních klání na menších ostrovních drahách.

Irové dobyli i Uttoxeter

Pokud by člověk čekal po čtyřech dnech cheltenhamských lahůdek přesycenost dostihy, tak zapomněl, že se nachází ve Velké Británii. Už několik desítek minut před startem prvního dostihu se valí do areálu v Uttoxeteru stovky natěšených diváků. Podle soukromého odhadu se jich nakonec sešlo minimálně deset tisíc diváků.

Před vstupem musíte vystát poměrně dlouhé fronty, kromě kontroly vstupenek probíhá i kontrola na drogy. Kdo je podezřelý, toho čeká zevrubná prohlídka ze strany policie. Po vstupu jste opět na jedné velké párty. Ta v Uttoxeteru probíhá na dvou místech, na hlavní tribuně a její menším protějšku. Za vstup do této části zaplatíte 31 liber, uprostřed dráhy je to 18 liber. Za vyšší vstupné lze přecházet mezi jednotlivými sektory. Na tribuně i uprostřed dráhy je dostatek stánků s občerstvením i míst k sezení, ale v sobotu se stejně židlí nedostávalo.

Midlands Grand National patří svou délkou k nejdelším ostrovním dostihům. Mnoho klání přes čtyři míle se v kolébce dostihů neběhá. Na Festivalu je maximem šest kilometrů v úterý nebo ve středeční cross country. Celková dotace Midlands Grand National je atraktivní i pro hosty z Irska, a tak se představili i čtyři „přespolní“ účastníci. Už nikoli od top trenérů, kteří tvrdili muziku na Festivalu, ale z menších realizačních týmů.

Samotný dostih opět ukázal, že není dobré Iry podceňovat. Koně musí na méně členité dráze absolvovat o něco více než tři okruhy a na jejich konci se mohl radovat jedenáctiletý Screaming Colours s jezdcem Conorem Orrem. Připravuje ho William Durkan, malý irský trenér, pro kterého to bylo druhé letošní vítězství a sedmnácté od roku 1996. I druhé místo putovalo do Irska zásluhou osmiletého Young Deva.

Výhodou závodiště v Uttoxeteru je jeho dostupnost veřejnou dopravou. Vlaková zastávka se nachází na dohled areálu a po skončení dostihů tam proudily davy. Srovnání s Velkou Chuchlí nebo Pardubicemi je naprosto na místě.

Naopak v Cheltenhamu je to z hlavního nádraží na dráhu zhruba tři kilometry, a to už představuje dobrou rozcvičku před dostihy i po nich. Pokud jste movitější nebo chcete sáhnout hlouběji do kapsy, můžete se svézt parním vlakem z Toddingtonu, severně od Cheltenhamu. Od úterý do čtvrtka stála jízdenka na 35minutovou jízdu 70 liber a v pátek ještě o devět liber více. Na nástupní zastávce se dá dobře zaparkovat, hraje irská hudba a do vlaku na čtení si lze koupit dostihové noviny. Ovšem za cenu jízdenky parním vlakem máte téměř vstup na závodiště.

Dráha v Uttoxeteru ožívá dostihovým děním 25krát za rok, nejdelší přestávka je od konce července do začátku září. Kromě tradičních odpoledních dní se konají i tři večerní s doprovodným programem.

Předchozí díly Festivalového deníku

Potlesk pro Rachael i fanouška Pardubic Mullinse

Tak se slaví v Cheltenhamu! Irský syndikát v nebi

Tiger Roll skončil. Den loučení s kapkou hořkosti

Euforie i podpora Ukrajině. Slavný "roar" je zpět

V Shakespearově rodišti začala dostihová revoluce

Růžové závodiště, které se obejde bez tribuny

Čtvercová dráha žije dál. I díky pikniku a ragby

Best Mate má v Exeteru pomník i vystavený dres

Foto: Petr Malík