Dostihy patří v Anglii ke kulturnímu dědictví a je jedno, zda navštívíte malé nebo velké závodiště. Mým sobotním cílem se stala dráha v Herefordu na západě Anglie, téměř na hranicích s Walesem. První dostihy se zde konaly už roku 1771, tedy před více než 250 lety. Není tomu tak dávno, co jim zvonil umíráček. Koncem roku 2012 byly v Herefordu odběhnuty poslední dostihy a brány sympatického areálu se uzavřely.
Nejčernější scénáře se však naštěstí nenaplnily. Už po dvou letech se sem vrátily souboje point-to-point a v říjnu 2016 byl na závodišti čtvercového profilu díky zástupcům města obnoven dostihový provoz. Od té doby se zde v hlavní překážkové sezoně mezi říjnem a dubnem koná deset až dvanáct dostihových dní ročně. Sezona 2021/22 skončí 3. dubna a ta následující začne v úterý 11. října.
Když se procházíte po trávníku před tribunami, které jsou v Herefordu poměrně daleko, a vidíte spoustu stolečků na piknik, tak si říkáte - kdo zde piknikuje? Vítr fouká o sto šest a našinec hledá místo v závětří, ba i většina Angličanů se choulí v bundách. U stolečků je přesto téměř plno a párty běží naplno. Potkáte tady různé skupinky, které si přišly užít víkendové odpoledne. Pokud bychom hledali vzdálenou podobu s nějakou tuzemskou dráhou, nejblíže je asi Brno-Dvorska. Jen se běhá na pravou ruku a délka oválu je dvojnásobná, tedy přibližně 2400 metrů.
Každá dráha na ostrovech má svá specifika a Hereford není výjimkou. Nemá tak velké výškové převýšení, jako je vidět jinde, pouze na rovince před tou cílovou se profil vlní nahoru a dolů. V Exeteru měly steeplechase vyhrazeny vnější část oválu a proutěnky vnitřní, v Herefordu je tomu naopak. Zdejší dráha patří k těm nejpřehlednějším, prakticky po celou dobu můžete koně sledovat dalekohledem.
Domácí návštěvníci ovšem pomůcku pravověrného českého turfmana příliš nenosí. Většina z nich sleduje dění na velkoplošné obrazovce, umístěné několik metrů před cílovým mezníkem. Od startu do cíle máte dokonalý přehled, jak se daří vašemu favoritovi a můžete ho povzbuzovat. Srovnávat velikost obrazovky u nás a na ostrovech? Když dva dělají totéž, není to totéž. Rozměry obrazovek jsou zde mnohem větší a přehlednější.
V Herefordu se nekonají jen dostihy, připraven je i bohatý doplňkový program. Druhá březnová sobota byla prezentována jako Super Irish Saturday. Část návštěvníků měla na hlavách velké zelené čepice a odpoledne bude vystupovat živá irská kapela. Od 16:45 se navíc hrál prestižní ragbyový zápas Anglie – Irsko v rámci neoficiálního mistrovství Evropy – Six nations, který byl samozřejmě k vidění i na velkoplošné obrazovce. V průběhu odpoledne se hrál další zápas Six nations Itálie – Skotsko a ve stanu pro trenéry a majitele jste místo dostihů mohli sledovat právě tohle klání.
V pátek 25. března se v Herefordu chystá Ladies Day, dáma s nejlepším oděvem si odnese poukaz na nákup zboží v nějakém místním butiku či módním salónu v hodnotě 500 liber. A rozlučka se sezonou bude patřit rodinnému zábavnému dni s dinosaury. Jak vidno, i na dráhách, které nejsou domovem grupových zkoušek, se snaží přilákat každého návštěvníka.
Zmínky o českých dostizích nebo koních v českém tréninku návštěvník zrovna v Herefordu nečeká. V šestém bodu programu, proutěnkách na 5100 metrů, však debutoval francouzský odchovanec Prince de Fichaux a dostihový program zdůraznil, že se jedná o polobratra Prouchkiho z tréninku Josefa Váni mladšího. Roli top favorita nakonec potvrdil City Chef a Prince des ObTop-favoritem dostihu byl City Chef, který potvrdil svou roli a Prince des Fichaux finišoval druhý.
Velmi příjemným doplňkem areálu v Herefordu jsou kresby prestižního kreslíře Darrena Birdieho. Zachytil nejen osobnosti zdejší dráhy, ale vytvořil také doplňky na „šedivé“ stěny v zázemí závodiště. Pokud vyrazíte do Herefordu, navštivte i místní věhlasnou katedrálu, která se začala stavět v 11. století a v jejíchž útrobách můžete spatřit i jednu z nejstarších map světa, Mappu Mundi z roku 1300. Věž katedrály je dobře viditelná i z tribun závodiště.
Foto: Petr Malík
