Všestrannost byla hlavní disciplínou Andrey Novotné hned od začátku. To bylo dané hlavně tím, že vyrůstala ve stáji Romana Vobořila a její trenérkou je po celou kariéru jezdkyně všestrannosti Gabriela Slavíková. A právě pod jejím vedením se Andrea dostala až na mistrovství Evropy.
Jak jste se dostala ke koním? Kdo vás k nim přivedl?
Můj první kontakt s koňmi proběhl dá se říci již v miminkovském věku, neboť můj otec měl koně doma. Jelikož se ale rodiče rozešli, vyrůstala jsem až do devíti let v paneláku a s koňmi jsem pak prakticky nepřišla do styku. Když si mamka našla přítele, přestěhovali jsme se k němu na vesnici, kde si sestra našla jezdecký kroužek a přesvědčila mě, abych tam chodila s ní. No a do roka jsme se sestrou dostaly napůl vlastního poníka a začaly trénovat ve stáji našeho skoro taťky Romana Vobořila.
Kdo byl vaším prvním trenérem?
Od počátku je mojí hlavní trenérkou Gábina Slavíková, která mě připravila na Zkoušky základního výcviku jezdce. S Gábinou trénuji dodnes a vděčím jí za vše, co umím.
Jak vzpomínáte na vaše začátky? Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?
Moje začátky s poníky nebyly úplně jednoduché, poníci často testovali, co se sestrou vydržíme. Pádů bylo hodně, ale už v tu dobu mě ježdění uchvátilo. Mojí nejsilnější stránkou je nevzdávat se, ale někdy by to chtělo určitě více trpělivosti.
Vy se věnujete převážně všestrannosti, byla tato disciplína tou první, se kterou jste začínala?
Všestrannost je mou hlavní disciplínou od začátku a bylo to pro mě naprosto přirozené. Moje trenérka jezdí všestrannost a koně mého skoro taťky jí také vždy jezdili. Navíc všestrannost zahrnuje tři jezdecké disciplíny, takže se běžně účastním i parkurových a drezurních soutěží. V předešlých letech jsem absolvovala kromě mistrovství České republiky ve všestrannosti i skokové mistrovství.
V čem je pro vás všestrannost výjimečná? Co na této disciplíně máte nejraději?
Jedinečná je pro mě všestrannost svojí různorodostí. Každá disciplína je jiná a má něco do sebe, ale hlavně miluji adrenalin při crossové jízdě.
Jak vzpomínáte na své první oficiální závody?
Své první oficiální závody jsem jela týden po absolvování Zkoušek základního výcviku jezdce na podzim v roce 2018 v Pardubicích. Parťačkou mi tehdy byla pony kobylka Flora, pro kterou to byly první military závody, do té doby skákala pouze parkury. Obě jsme absolvovaly svůj první crossový trénink a týden na to už závodily. Výsledek nebyl nic moc, ale soutěž jsme dokončily, i když se značným bodovým zatížením. Další závody na jaře už byly i s medailí.
Kdo vás v průběhu vaší jezdecké kariéry nejvíce naučil a ovlivnil? Komu vděčíte za dosažené úspěchy?
Myslím, že za vše, co umím, nejvíce vděčím své trenérce Gábině Slavíkové. Učí mě jak jezdeckému umění, tak mi je zároveň velkou psychickou oporou, dobrou kamarádkou a postupně mi předává své jezdecké zkušenosti. Umí mě vždy správně povzbudit, pošťouchnout či utěšit, a za to jí opravdu moc děkuji. Potom se mi také velmi dobře trénuje se švédským trenérem Larsem Christenssonem, kterého jsem měla možnost poznat v rámci tréninků ve Sportovním centru mládeže a který s námi letos byl na mistrovství Evropy v Itálii.
Letos jste reprezentovala Českou republiku na mistrovství Evropy ve všestrannosti. Jak na tuto zkušenost vzpomínáte?
Byl to úžasný zážitek a splněný sen. S Kurierem se nám povedla velmi pěkná drezurní úloha, čistý cross, parkur za dvě lehké chybky a celkově to pro nás znamenalo pěkné 45. místo ze 75 startujících. Chtěla bych poděkovat všem, kteří nám pomohli a umožnili startovat na tomto šampionátu. Na Kuriera jsem neskutečně pyšná a za rok si to třeba zopakujeme s ještě lepším výsledkem. Kromě sportovních úspěchů vzpomínáme s úsměvem na první noc mistrovství, kdy nám postupně utekli dva koně z boxu a ke třetímu se proboural kůň z vedlejšího boxu.
Kterých dosažených úspěchů si nejvíce ceníte?
Mým největším dosavadním úspěchem a zároveň splněným snem je letošní start na mistrovství Evropy juniorů v italském Montelibretti s Kurierem. Radost mi dělá i klisna Kasstorie, se kterou to ale není zrovna jednoduché. Vloni začala chodit všestrannost na úrovni Zk a tento rok jsme dokázaly překonat mezinárodní 1*Intro a umístit se na třetím místě. A v neposlední řadě si cením i svých úspěchů v parkuru, kde se nám s Eldoradem podařilo několikrát zajet parkur na výšce 130 centimetrů čistě.
Kde momentálně sídlíte a jaké koně máte k dispozici?
Stáj máme u nás doma ve Sloupně u Nového Bydžova. V areálu je venkovní písková jízdárna, krytá hala, kruhovka, kolotoč, solárko a vše vybudoval mamky přítel, náš skoro taťka Roman Vobořil. Ve stáji je ustájených 20 koní, z toho 10 našich. Jezdím čtyři koně, 8letého valacha velkopolského koně Kuriera, 10letého valacha polského ušlechtilého polokrevníka Eldorada, 9letou klisnu slovenského teplokrevníka Kasstorii a 4letého valacha slovenského teplokrevníka Colorada.
Které koně z vaší dosavadní jezdecké kariéry byste označila za ty nezapomenutelné?
Nezapomenutelní jsou všichni, ať se jednalo o poníky, nebo velké koně. Každý mi něco dal a něco mě naučil, i když to nebylo vždy lehké. Nikdy jsem neměla koně, který by byl pouze mým učitelem a provedl mě lehce soutěží. Buď jsme se učili oba navzájem, nebo jsem si nejdříve musela vybudovat respekt, abych se vůbec mohla svézt.
Jaké máte cíle, plány a ambice do budoucna?
V příští sezoně bych se ráda znovu zúčastnila mistrovství Evropy juniorů ve všestrannosti, které se bude konat v polské Strzegomi. Dalším cílem je mistrovství České republiky ve všestrannosti, a pokud to časový harmonogram umožní, tak i skokové MČR. A se svým nejmladším svěřencem bych chtěla absolvovat finále Kritérií mladých koní pro pětileté koně.
Foto: poskytla Andrea Novotná
