Eliška Mihalíková: Když jsem dostala prvního koně, nebylo cesty zpět

Parkurová jezdkyně Eliška Mihalíková si skromně ve svých začátcích myslela, že její strop bude na 120 centimetrech. V nedávné době již však překonala své první T* a dále by se ráda také věnovala mladým koním ve své rodinné stáji.

01.06.2023 06:30 | Autor: Vojtěch Kroupa | Rubrika: Sport | FANCLUB

reklama 12A

Od svých šesti let je s koňmi spojována jezdkyně Eliška Mihalíková, jež v této době postupně sbírá zkušenosti na nejvyšších parkurech na našem území. V nedávné době nastoupila do své první Velké ceny v Hradišťku u Sadské. „Koně jsem milovala odjakživa a když jsme dostala prvního, tak už nebylo cesty zpět,“ říká jezdkyně.

Vybavíte si svůj úplně první kontakt s koňmi a na kterém místě se dále odehrávaly vaše jezdecké začátky?

Když nebudu zmiňovat chudáky poníky na poutích, tak první zkušenosti přicházely, když jsem začala chodit tady u nás na statek. Tam se odehrávaly moje úplně první začátky. Ke koním jsem se přivedla sama. Už jsem se s tím asi narodila, měla jsem v hlavě, že chci prostě koně a věnovat se jezdeckém sportu.

Které jezdecké disciplíně se věnujete nejvíce a jaké výkonnosti jste v ní dosáhla?

Věnuji se parkurovému skákání, kde jsem dosáhla výkonnosti stupně T*. Jednou jsem zkoušela drezuru, ale není to nic pro mě.

Jak vzpomínáte na své první závodní zkušenosti?

Vzpomínám na to ráda aspoň se u toho zasměju. První závody jsem absolvovala určitě s mojí první klisnou Genesis a myslím, že to bylo na Dvorečku u Jindřichova Hradce.

Která místa a jezdecké areály jste využívala a působila jste v nich se svými koňmi?

V šesti letech jsem začala chodit, jak už jsem říkala, do statku Dvůr Dvořák Žirovnice, kde pod vedením Markéty Dvořákové probíhaly první tréninky. Pak se sem ustájila Genesis, kterou nám Markéta obsedávala. Krátce potom jsme přešli do Sportovní stáje Cholunná, jež se teď nazývá Sportovní stáj Matoušek. To mi bylo asi jedenáct let a asi o tři roky později můj taťka postavil stáje s jízdárnou u nás za barákem a od té doby jsem samostatná jednotka.

Kdo vás zdokonaloval a předával vám nové zkušenosti a komu nejvíce vděčíte za to, čeho jste v jezdeckém sportu dosáhla?

Sem patří určitě spoustu jmen, ale jak už jsem zmínila Markéta Čechová má zásluhu na mých začátcích, poté i Pavel Matoušek. Dále Dušan Simovski, který mi ukázal, že vlastně můžu chodit vyšší sport a díky němu jsem se poprvé podívala na mistrovství České republiky, nyní trénuji s Tomášem Kociánem.

Psali jsme: Alžběta Hrnková: Dělá mi radost si spolu s koňmi zvyšovat výkonnost

Kdy se u vás dostavil takový ten první zásadnější úspěch a kterých dalších si osobně ceníte nejvíce?

Pro mě už byl velký úspěch, že jsem se kvalifikovala na mistrovství České republiky, kde jsem několik let po sobě byla sama jediná v kategorii z našeho kraje. Momentálně je pro mě největším úspěchem, že jsem se svým valachem, kterého mám od pěti let, přešla parkur stupně T*.

Zmínila jste svého úspěšného valacha. Patří mezi výjimečné koně vaší kariéry?

Všichni výjimeční koně jsou stále u mě ve stáji. Ano, nejvíce výjimečný je pro mě určitě Andiamo, můj druhý životní kůň, kterého jsme koupili, když mu bylo pět let a mně patnáct. Do teď si pamatuju narážky na jeho výšku a že tenhle kůň nepřejde víc jak 120 centimetrů vysoký parkur.

Které další koně máte nyní ve svém týmu?

Mám celkem devět koní, a to již několikrát zmíněnou Genesis, která přišla do mého života jako úplně první, poté valach Andiamo, moje momentální stájová jednička. Poté mám ještě jednu sportovním klisnu Annu, tři hříbata od Genesis, dva minihorse a novinkou je sedmiletý valach.

Jakým dalším aktivitám se v rámci jezdectví věnujete a jaká je vaše aktuální pozice v tomto prostředí?

Trénuji svého bráchu a občas i další děti. Jestli já někdy nějaké své koně prodám, tak to bude zázrak. Zatím si všechny nechávám a budeme asi muset přistavět další stáje. Dále také připravuji své mladé koně do sportu.

Jaké sportovní ambice jste měla ve vašich začátcích a jaké jsou vaše dnešní plány v jezdectví?

Byla jsem asi velmi skromná nebo jsem to spíš nedělala v kolektivu, kde bychom se podporovali a myslela jsem, že můj strop s mými koňmi bude maximálně na 120 centimetrech. Samozřejmě, že jako malá jsem chtěla určitě udělat díru do světa, ale teď je pro mě úspěch každý korektně dojetý parkur, ať už malé parkury s mladými nebo vyšší parkury se staršími koňmi. Chci se věnovat mladým koním a dosáhnout bych chtěla lepších výsledku ve vyšším sportu.

Foto: poskytla Eliška Mihalíková

ZPRÁVY

KRÁTCE

Staňte se členy Fanklubu Jezdci.cz a podpořte zpravodajství o koních

Sledujete novinky o koních, jezdectví a dostizích na Jezdci.cz a pouštíte si pravidelně vysílání EquiTV.cz a EquiRadia.cz? Máme pro vás novinku - spouštíme Fancluby Jezdci.cz a EquiTV.cz | EquiRadio.cz, jejichž prostřednictvím můžete podpořit další existenci našeho zpravodajství.

Zaplacením ročního nebo půlročního příspěvku umožníte, aby veškerý redakční obsah s výjimkou bonusů pro členy fanclubu zůstal nadále volně přístupný všem uživatelům a přímo se tak budete podílet i na propagaci všech koňských sportovních disciplín. Zároveň dostanete přednostní přístup k velké části našich materiálů, které si můžete přečíst v časovém předstihu, pravidelnou možnost získat různé slevy na zboží našich partnerů a účast v soutěžích o ceny.

Roční členství ve Fanclubu Jezdci.cz stojí 600 Kč, půlroční příspěvek je 300 Kč. Pokud chcete být členem obou fanklubů Jezdci.cz i EquiTV.cz, můžete využít zvýhodněnou variantu 1000 Kč (roční) a 500 Kč (půlroční). Další podrobnosti najdete na tomto odkazu.