Nedělním 95. Tipsport Gomba handicapem v Chuchle Areně Praha vstoupí český dostihový sport do třetí sezony poznamenané závažnými vnějšími okolnostmi. K probíhající pandemii covidu-19, s ní spojenými ekonomickými tlaky a energetickou krizí se před před měsícem přidal další rizikový faktor v podobě války na Ukrajině.

Rok 2022 tak bude pro Jockey Club ČR, pořadatele, jejich partnery a všechny účastníky dostihového provozu znamenat nemalou výzvu a zatěžkávací zkoušku. Na prahu nové sezony se zamýšlíme nad třinácti otázkami, které by v příštích měsících mohly poutat pozornost dostihových příznivců.

1. Jak se současné ekonomické tlaky projeví na českém dostihovém provozu?

Dlouhodobější dopady lze v tuto chvíli jen těžko odhadovat. V zimě zveřejněná termínová listina počítala s 52 dostihovými dny na deseti drahách a navázání na poslední "předcovidový" rok 2019. Čtveřice závodišť kategorie A plánuje celkem 38 mítinků. První a zatím jedinou změnou je minulý týden oznámené zrušení červencového dne ve Světlé Hoře.

Tuzemské dostihy vstupují do dalšího roku dlouhodobého partnerství se společností Tipsport, která propojuje sázky na závodištích se svou sítí poboček a online sázením. Většinu závodišť podporují jejich tradiční partneři, kteří se z nemalé části sami angažují v dostihovém sportu.

Zatímco 132. Velká pardubická se Slavia pojišťovnou se po dvou letech vrací k dotaci 5 milionů korun, České derby po kontroverzní změně klíče přerozdělení státních peněz Radou JC ČR "zchudlo" z 2 milionů na 1,8 milionu korun.

Strmý růst nákladů včetně cen pohonných hmot v kontrastu ke stagnujícím dotacím většiny domácích dostihů bude mít zřejmě výrazný dopad na fungování stájí. Řada tuzemských tréninkových středisek se v posledních letech snažila vylepšovat svou nelehkou ekonomickou situaci příjmy ze zahraničních startů, a to i za cenu často dlouhého cestování. Veškeré přesuny včetně těch po republice a střední Evropě budou v současných podmínkách ještě obtížnější.

2. Jak často budou plné tribuny a do jaké míry může podobu letošních dostihů ovlivnit vývoj pandemie?

Česká republika i okolní země se nacházejí uprostřed rozvolňování epidemiologických opatření, sportovní a veřejné akce se momentálně mohou konat bez větších omezení. Stejně jako během celé pandemie se jakýkoli výhled do budoucnosti dělá obtížně. Vzhledem k míře proočkovanosti a "promoření" obyvatel v rámci zimní vlny varianty omikron se nicméně zdá, že by jarní a letní dostihy mohly probíhat bez větších komplikací.

Otazníkem je podzimní část sezony, na kterou můžou mít dopad případné nové varianty viru nebo lokální vlny nákaz. Pokud by se tak stalo, jeví se však pravděpodobnější spíše scénáře z loňského roku než návrat k lockdownům roku 2020. Zaplněné tribuny a hlediště s diváky by tak letos měly být standardní součástí dostihové atmosféry. Je nicméně pravděpodobné, že část publika během dvouleté pandemie reálně odvykla pravidelným návštěvám závodišť a že na straně pořadatelů bude třeba loajalitu publika a obnovení jeho dřívějších zvyků aktivně podpořit.

3. Velká pardubická se po dvou letech vrací na svou původní dotaci 5 milionů korun. Dokáže přilákat opět zahraniční účastníky?

Podobně jako Jockey Club ČR při představování termínové listiny, i pardubický Dostihový spolek avizoval na rok 2022 návrat "předcovidových" standardů. Jednou z hlavních změn je opětovné navýšení dotace 132. Velké pardubické se Slavia pojišťovnou z loňských (a předloňských) tří na pět milionů korun.

Jestli tato částka může v současné složité době přinést návrat zahraničních aktérů, je nejisté. Guillaume Macaire loni avizoval ambici startovat ve Velké pardubické, naopak ve Velké Británii a Irsku panovalo v poslední době ohledně podobných plánů spíše ticho. Někteří dřívější účastníci jako Charlie Mann ukončili kariéru, odchod do důchodu plánuje i dlouholetý britský spolupracovník pardubického závodiště James Fry.

Stavět by se dalo na loňské účasti Patricka Mullinse, jednoho z hrdinů letošního cheltenhamského Festivalu, a přítomnosti Bryony Frost. Přetavení jejich zdvořilého zájmu o návrat v činy může pomoci aktivní diplomatické úsilí pardubického pořadatele. Zajímavá by jistě byla i - alespoň symbolická - snaha o pozvání Rachael Blackmore.

4. Kdo vyhraje České derby a potvrdí letošní klasický ročník naděje?

České derby obecně představuje v rovinovém provozu jeden z hlavních stimulů pro ambiciózní nákupy velkých stájí. Zájem o klasické dostihy v posledních třech letech soudě dle počtu přihlášek navzdory potížím spojeným s covidem-19 výrazněji neutrpěl.

Horší je to s možnostmi uplatnění pro někdejší klasické akvizice v další fázi kariéry. Řada někdejších tříletých nadějí se ještě ve stejné nebo následující sezoně přesunula do překážkového provozu a jen hrstka potvrdila dostatečnou třídu pro ambicióznější rovinové výjezdy do zahraničí. Posledních několik derby-vítězů s výjimkou slovenského Opasana po triumfu v modré stuze zapadlo, byť z různých a někdy objektivních příčin.

Domácí prestiž derby zůstává vysoká, jeho reálná sportovní hodnota však v uplynulé dekádě silně kolísala. Zda dokáže jít letošní tříletý ročník proti tomuto trendu, je v této fázi poněkud troufalá a hlavně předčasná otázka. Ambiciózní mezinárodní přihlášky a některé zákulisní reference však v této fázi roku opravňují minimálně k opatrným nadějím, že by se mezi tříletky roku 2022 mohly nacházet zajímavé individuality. Cíle koní jako Westminster Night, Gurzuf, Conspirationist nebo Josephino však leží především v zahraničí.

5. Kdo nahradí dosavadní mezinárodní hvězdy českého turfu na blacktype scéně - objeví se "nový Nagano Gold"?

O většinu českých úspěchů v evropských dostizích blacktype se v posledních třech sezonách starala silná dvojice Nagano Gold a Subway Dancer. Prvně jmenovaný odešel do chovu, druhému je již deset let. Obměna generací českých rovinových hvězd schopných uspět na grupové a listed scéně v Evropě, o níž jsme nedávno psali, je na spadnutí.

Příští měsíce by měly ukázat, zda se ve stopách dosavadních hrdinů vydají letošní tříletí nebo ještě někdo úplně jiný. K prvnímu letošnímu blacktype umístění nebylo daleko už na zimním mítinku v Cagnes-sur-mer, kde Josephino finišoval čtvrtý v listed.

6. Čeká nás další úspěšný rok českých odchovanců?

Ačkoli se světlé stránky druhého roku pandemie hledaly obtížně, vysoká úspěšnost koní českého chovu mezi ně patřila. Domácí odchovanci se prosadili na klasické scéně (Solemeena), ve Velké pardubické (Talent) a v celé řadě dalších jedničkových dostihů (Orleano, Wellunca, Red Coral, Lailaho, Faliraki). Důležitým tématem letošní sezony tak bude, zda se podaří na tyto úspěchy navázat. Většina loňských hvězd zůstává v tréninku a český chov disponuje i aktuálním zimním favoritem.

7. Získá L' Estran počtvrté Gran Premio Merano?

Třikrát za sebou vyhrál hnědák L’ Estran největší italskou steeplechase Gran Premio Merano. Letos by měl valach stáje Scuderia Aichner SRL zaútočit na rekordní čtvrté vítězství v řadě. Svěřenci Josefa Váni mladšího je teprve devět let a na překážkách absolvoval pouze dvanáct startů. Pokud mu vydrží zdraví, není důvod, proč s ním nepočítat i v roce 2022.

Otázkou zůstává jeho program na cestě k zářijovému vrcholu - a také to, zda nenajde nového silného soupeře mezi vlastními tréninkovými kolegy.

8. Jak si poradí se současnou ekonomickou situací malé dráhy a kdo jim podá pomocnou ruku?

Regionální závodiště čelí už mnoho let silnému ekonomickému tlaku a současná krizová situace vyvolává oprávněné obavy, jak výrazně na ni doplatí menší pořadatelé. O zrušení dostihového dne ve Světlé Hoře již byla řeč. Letošní termínová listina počítá s pěti mítinky ve Slušovicích, třemi v Lysé nad Labem a Brně a po jednom v Kolesách a Netolicích.

Malí pořadatelé drží svým nadšením a obětavostí nad vodou řadu zejména menších stájí. Nezbývá, než doufat, že se najdou další sponzoři a mecenáši, kteří těmto závodištím podají v rámci možností pomocnou ruku.

9. Obhájí koně trénovaní v Česku svou úspěšnost na francouzských drahách?

Starty ve Francii se pro přední české stáje staly v posledních letech již rutinou. Celoročně jezdí na tamní dostihy se svými koňmi zejména Václav Luka mladší, dále Ingrid Janáčková Koplíková, Zdeno Koplík, DS Pegas či Zdeněk Seménka, na překážkách Josef Váňa mladší, Pavel Tůma a další.

Již zmíněné stoupající ceny pohonných hmot, ale i průběžné snahy části francouzských trenérů o omezení startů cizinců budou tyto cesty dál znesnadňovat. Na ambiciozních plánech tuzemských stájí to však nic nemění.

Dá se očekávat další hledání optimálních modelů - například Ingrid Janáčková Koplíková ponechala část koní v Cagnes-sur-mer během celého mítinku a podobný přístup se chystá aplikovat i v letních měsících.

10. Jak budou české stáje řešit chronický nedostatek kvalitních jezdců?

Základna rovinových i překážkových jezdců se v poslední době zužuje. Nedostatek kvalitních žokejů je citelný zejména v překážkovém odvětví - každé zranění jednotlivce představuje pro stáje komplikaci a jezdecké obsazení dvou desítek startujících ve Velké pardubické je už delší čas možné jen díky četným akvizicím ze zahraničí.

Na rovině pomalu odchází poslední zástupci nejzkušenější generace čtyřicátníků, zejména v nejnižší a střední kategorii váhového spektra je místy složité najít větší počet kvalitních jezdců. Díky sladění se sousedními zeměmi a absenci termínových kolizí mezi tuzemskými pořadateli však situace není tak alarmující jako na překážkách.

Přestože účinné řešení tohoto trendu se bude hledat jen stěží, konkrétní snahy o aspoň částečné ovlivnění neradostné situace v poslední době na oficiální úrovni neproběhly. Vytratily se dřívější náborové akce na školách a osvětové kampaně, nerealizovaly se ani úvahy o aktivním přilákání možných zahraničních pracovníků. Například polský provoz už nějaký čas stojí na přítomnosti jezdců z východních zemí, v Česku se na success story Bauyržana Murzabajeva zatím nepodařilo navázat.

11. Kdo se stane šampionem a vrátí se do hry David Liška?

Jezdecké šampionáty postrádaly v uplynulých dvou sezonách větší dramatičnost. Jan Verner a Jaromír Šafář se silnými stájemi v zádech rozhodli o svých titulech ve výrazném časovém předstihu. K menší konkurenci přispěla zahraniční angažmá či zranění některých zkušených žokejů, například šampiona z roku 2019 Adama Floriana. Jeden z největších talentů moderní éry David Liška zase kvůli těžkému boji s váhou ukončil kariéru.

Sezona 2022 by mohla v této oblasti nabídnout větší napětí. Bude zajímavé sledovat, zda se na tom bude podílet i Liška, který v únorovém podcastu na EquiRadiu nevyloučil možný comeback. Černým koněm Lázně Poděbrady Cupu by mohla být loni třetí Lucie Fialová. Mladá jezdkyně působí u Václava Luky mladšího a v roce 2021 ukázala, že z nabízených šancí dokáže vytěžit maximum.

V překážkové statistice budou opět vysoko Jan Faltejsek, Josef Bartoš, Jan Kratochvíl, Jan Odložil, Lukáš Matuský či Jaroslav Myška. O konkrétním pořadí jako obvykle rozhodne četnost zranění a také kumulace zahraničních startů.

12. Dojde k zásadním přestupům mezi klíčovými českými stájemi?

Při trvalém nedostatku kvalitních jezdců, ale i stájového personálu se dají i v příštích měsících očekávat další zajímavé změny v personálním složení klíčových stájí a snahy o "přetažení" žokejů od konkurence. Loni na podzim byl takovou "přestupovou bombou" odchod šampiona Jaromíra Šafáře od Heleny Vocáskové k Radku Holčákovi.

V zimě na něj navázal příchod Venduly Korečkové do stáje Ingrid Janáčkové Koplíkové a přesun Milana Zatloukala z Tušimic do Rabbitu Trhový Štěpánov k Allanu Petrlíkovi.

13. Jsou na obzoru mladé jezdecké talenty?

Ano, jsou. O průlomové sezoně Lucie Fialové již byla řeč, na svou šanci a průnik do špičky čekají Daniel Vyhnálek, Michal Hrouda, Denisa Sikorová, Zuzana Míčová či Alena Plimlová. Šampionka amatérů Sabina Mokrošová přestoupila do kategorie žáků, kde sbírají zkušenosti i Marcel Novák mladší a Zuzana Jeníčková.

Z úspěšných jezdců Pony ligy se loni vítězně uvedla Pavlína Kašparová a s amatérskou licencí debutoval i Jan Kovář. Zajímavým jménem pro budoucnost je druhý z loňského ročníku Štěpán Míchal.

Ilustrační foto: Bohumil Křižan / Jockey Club ČR