Žádost České jezdecké federace o rychlejší uvolňování opatření proti šíření COVID-19 s ohledem na sport byla odeslána v úterý 21. dubna na Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Český olympijský výbor, Českou unii sportu a v neposlední řadě na Národní sportovní agenturu ČR, kterou ČJF zároveň žádá o vypracování kategorizace jednotlivých sportů v několika úrovních s ohledem na jejich rizikovost šíření virové nákazy.

 

„Na základě uveřejnění ‚Harmonogramu uvolňování opatření ve školách a školských zařízeních, podnikatelských a dalších činností‘ vládou České republiky ze dne 14. dubna 2020 tímto jako sportovní svaz zastřešující sedm jezdeckých disciplín, z nichž tři jsou olympijské, žádáme o závazný výklad dopadů pořádání organizovaných sportovních a vzdělávacích akcí v jezdeckém sportu. Zejména pak o výklad omezení 50 osob, který je ve vládním harmonogramu bez jakéhokoli vysvětlení. Pokud se jedná o 50 osob souběžně na sportovišti, pak též potvrzení našeho výkladu, že sportovištěm je v jezdeckém sportu závodní kolbiště a opracoviště (místo, kde sportovci připravují své a prostory těsně přilehlé, případně závodní trať, na které se ale sportovci prakticky vůbec nepotkávají). Chápeme, že každý sport má svá specifika a každý svaz bude argumentovat svým způsobem, proto bychom navrhovali, aby problematika jednotlivých sportů byla uchopena komplexně a ze strany NSA byla vypracována kategorizace jednotlivých sportů v několika úrovních s ohledem na jejich rizikovost šíření virové nákazy a ve vládním harmonogramu uvolňování restrikcí bylo přihlédnuto k takovému členění. Domníváme se, že podobné rozčlenění sportů se může hodit i kdykoli v budoucnu a může být zahrnuto do nouzového plánu v případě, že by se podobná situace někdy v budoucnu opakovala,“ zdůvodňují zástupci České jezdecké federace v žádosti o výjimku zákazu pořádání organizovaných akcí.

 

ČJF dále zmínila deset důvodů proč jsou jezdecké závody minimálním rizikem z pohledu Covid-19:

 

1. Jezdectví individuální a zcela bezkontaktní sport, který je založený na harmonické souhře a spolupráci jezdce s jeho koněm.

 

2. Až na komerčně pojaté výjimky je většina jezdeckých závodů téměř bez diváků. Diváky a omezení doprovodu Sportovců lze jednoduše zakázat rozpisem závodů závazným pro pořadatele i účastníky.

 

3. S jedním Sportovcem v průměru přijíždí jedna další osoba jako jeho doprovod (ošetřovatel, trenér), jeden Sportovec mívá v mnoha případech v soutěži více koní, ale většinou jen jednu pomocnou osobu.

 

4. Jezdecké soutěže probíhají na velkých otevřených kolbištích, v případě některých našich disciplín (vytrvalost, cross ve všestrannosti) se jedná o individuální jízdu dvojice Sportovec / kůň po vyznačené trase v přírodě (les, louka).

 

5. K uspořádání je třeba 5 funkcionářů, kteří sedí u některých disciplín na věži rozhodčích (maximálně 3 najednou), v jiných jsou ve stanovištích rozmístěných ve velkých odstupech kolem sportoviště (vždy jeden rozhodčí + zapisovatel), dále dozor opracoviště a jednotky pomocného personálu pohybující se v prostoru Sportoviště nebo po rozlehlé trati bez kontaktu s dalšími osobami.

 

6. Výklad pojmu sportoviště v jezdectví je námi chápán tak, že se jedná o:

• kolbiště, na kterém mohou být současně maximálně dva jezdci, tedy dvojice Sportovec/kůň

• opracoviště, na kterém se koně rozehřívají – dle velikosti tohoto opracoviště od 10 do 20 dvojic (Sportovec/kůň) souběžně s tím, že je ale vždy, a to i za normálních okolností, zachováván bezpečnostní odstup 2m mezi Sportovci, aby nedošlo k poranění zvířat (např. pokopání, kousnutí)

• těsně přilehlá prostranství u kolbiště a opracoviště, kde může docházet ke sledování výkonu Sportovců (většinou pouze ze strany ošetřovatele + trenéra) ale kde které díky své rozloze je možné velmi snadno zajistit dostatečné rozestupy mezi těmito přihlížejícími osobami.

 

7. Jezdecké závody se skládají vždy z několika soutěží různého stupně obtížnosti a ve většině případů se během jednoho závodního dne může prostřídat velké množství osob, aniž by ale byly naráz přítomné, a aniž by se většina z nich vzájemně fyzicky potkala a až na drobné výjimky nikdy nedochází k delšímu kontaktu na malou vzdálenost.

 

8. V prostoru Sportoviště se tedy téměř nikdy nepotká více, než 35-40 osob souběžně včetně personálu, rozhodčích a osob přihlížejících. I v případě prohlídky parkuru lze organizačně zajistit, aby probíhala po skupinách, aby ani v tomto okamžiku nebylo na sportovišti více, než 50 osob. U prohlídek tratí (cross, vytrvalost) chodí Sportovci po malých skupinkách a mohou snadno držet odstupy.

 

9. I v době mimo pandemii, díky online zobrazování výsledků v našem Jezdeckém informačním systému a možnosti sledování průběhu jednotlivých soutěží, Sportovci na závodiště přijíždějí bezprostředně před potřebou začít pracovat se svým koněm a odjíždějí bezprostředně po svém výkonu nebo hned po vyhlášení výsledků.

 

10. To vše lze zajistit i v případě, že v jedné soutěži startuje více, než 50 osob, protože se osoby v čase střídají a koncentrace osob nikdy naráz toto číslo nepřevýší. Ostatní části areálu jsou v rozlehlých prostorách, kde se osoby mezi sebou na nebezpečnou vzdálenost a po nebezpečnou dobu vůbec nepotkávají a nebezpečí nákazy je tak i bez složitých opatření minimální.

 

„Vzhledem ke specifikům našeho sportu a též faktu, že během jezdeckých akcí dochází též ke kontrole užitkovosti zvířat dle plemenářského zákona, může dlouhá závodní pauza mít velmi negativní a dlouhodobý dopad do chovu sportovních koní. Mladí koně díky zákazu sportu prakticky přišli o první část své sportovní kariéry, od konce června již měli prokazovat své schopnosti na vyšším stupni výkonnosti. Pokud se soutěže pro mladé koně nerozeběhnou co nejdříve, nebude již prakticky možné toto zpoždění dohnat a tři ročníky plemenných zvířat po sobě nebudou schopny plnit kritéria nutná pro zařazení do chovu na základě sportovní výkonnosti ve věku 4 až 6 let. Taková situace se v chovu může projevit i po několik dalších generací,“ stojí dále v žádosti České jezdecké federaci.

 

„Další negativní dopad blokování jezdectví je v souvislosti s přípravou našich sportovců kvalifikovaných na OH Tokio 2020. Na rozdíl od běžných sportovců, kteří se mohou připravovat individuálně a udržovat tak svou fyzickou kondici, je pro koně pouhý trénink v domácích či jinak ‚laboratorních‘ podmínkách uzavřených areálů nedostatečný. Účast na jezdeckých závodech je pro ně nezbytně nutná, protože závodní atmosféra, potkávání se s dalšími zvířaty a celý proces závodů je nutné postupně vstřebávat koňskou psychikou a být na tento závodní rituál navyklý. Čím déle jsou koně drženi mimo atmosféru sportovišť, tím déle bude trvat, než se opět budou moci vrátit do plné fyzické a psychické kondice a u některých zvířat může hrozit dokonce i trvalá ztráta sportovní výkonnosti,“ uvádí se dále. 

 

„Z výše popsaných důvodů a na základě odůvodnění minimálních dopadů šíření koronaviru Covid-19 žádáme o přehodnocení zákazu konání organizovaných sportovních akcí v jezdeckém sportu až do 8. 6. 2020 a umožnění pořádat v nějakém omezenějším formátu jezdecké akce již od 15. 5. 2020. Jsme přesvědčeni, že pro další zbytečné blokování jezdeckého sportu, jehož rizikovost ve vztahu k šíření koronaviru Covid-19 je mnohonásobně nižší než otevření větších obchodů, uvolnění farmářských trhů a dalších míst, kde se lidi napřímo potkávají na méně otevřených prostranstvích, již nadále neexistují žádné racionální argumenty, naopak takové opatření má velmi negativní dopady na budoucí vývoj sportu a chovu koní v ČR,“ dodává Česká jezdecká federace zastoupená prezidentkou ČJF, Ing. Olgou Plachou.