„Dokázali jsme spolu víc, než si kdo mohl pomyslet,“ řekla při loučení hnědáka Valegra s kariérou jeho jezdkyně Charlotte Dujardin. Působí to trošku jako pohádka. Charlotte Dujardin pracovala totiž původně jako jeho ošetřovatelka ve stájích britského reprezentanta Carla Hestera. Ten ho také jako mladého koně jezdil. A nezdálo se, že by z něj rostla superstar. Ona s ním však později zářila v nejvyšších soutěžích. 

 

Mimochodem Hester koupil Valegra jako mladého v přepočtu za 130 tisíc korun, přitom v době jeho odchodu ze sportu by jeho prodejní cena měla hodnotu téměř 100 milionů korun. 

 

 

Charlotte Dujardin se narodila v roce 1985 v Enfieldu v Anglii a jezdit začala ve dvou letech. Ve třech letech vyhrála první soutěž v Pony Clubu, kam docházela. Jí i její sestry podporovala rodina v ježdění. Všechny se věnovaly parkurům.

 

V šestnácti letech opustila školu a začala se soustředit jen na koně. Čtyřikrát vyhrála „Horse of the Year Show“, což jsou londýnské skokové závody s šedesátiletou historií. Zvítězila i v dalších významných britských parkurech, například v Hicksteadu. 

 

 

Poté, co odstartovala její spolupráce s Debbie Thomas, začala trénovat drezuru. Prvního drezurního koně si koupila z prostředků z dědictví po babičce. V roce 2007 jí zaměstnal Carl Hester jako ošetřovatelku pro své koně. 

 

V té době se tam setkává s pětiletým Valegrem, kterého nejprve jezdí právě jako ošetřovatelka. Vzniklo však mezi nimi neobyčejné pouto, jež později manažer britského národního týmu označil za telepatii. Carl Hester dal nakonec prostor jejich partnerství i na závodech a Valegra jí natrvalo přenechal. První větší úspěch se dostavil v roce 2011, kdy vybojovala s britským družstvem zlato na mistrovství Evropy v Rotterdamu. 

 

 

Už o rok později se radovala ze dvou triumfů na olympijských hrách na domácí půdě. S Valegrem vyhrála v Londýně soutěž jednotlivců i družstev. Další zlato si odvezla v roce 2016 z Ria, kde opět nenašla přemožitele mezi jednotlivci. Britský tým pak byl druhý.

 

Dvojice zářila i na dalších vrcholných akcích. Dvě zlaté medaile má z evropského šampionátu z Herningu z roku 2013 i z Cách, kde se o evropské tituly jeho v roce 2015. Vyhrála Světové jezdecké hry v Normandii, a to opět v kategorii týmů a jednotlivců. Dvakrát zvítězila ve finále Světového poháru.

 

 

 

Valegro, kterému se říká Blueberry neboli borůvka, odešel do sportovního důchodu koncem roku 2016. Charlotte Dujardin s ním naposled vyjela do obdélníku při CDI-W v Londýně a loučení to bylo dojemné a bouřlivé. Ačkoliv diváci a fanoušci byli smutní, mnozí plakali, jezdkyně to komentovala slovy, že není třeba smutek. Valegro odcházel naprosto zdravý a v plné síle. Když končil, byl držitelem třech světových rekordů. Z roku 2014 v Grand Prix (87,46 %) a Grand Prix Freestyle (94,3 %). Z roku 2012 v GP Special (88,022%).

 

 

Valegro patřil bez pochyby do kategorie „životní kůň“, podobného už Dujardin asi nikdy nepotká. Stále se však pohybuje na špičce světové drezury. V Tryonu na Světových jezdeckých hrách zajela s koněm Mount St. John třetí nejlepší Grand Prix Special, druhá byla v soutěži World Cup v Londýně v roce 2018. To sedlala hnědáka Hawtins Delicato. Do úrovně Grand Prix má aktuálně tři svěřence.

 

Možná, že mohla Dujardin Valegra držet déle ve sportu. Mohla sbírat další medaile. Jenže on pro ní nebyl jen nástrojem k úspěchu. „Nic mi nedluží. Viděla jsem tolik špičkových koní, kteří měli skončit dřív, na kterých už nebyla vidět žádná radost. To bych mu nikdy nemohla udělat,“ uvedla na konci jeho kariéry Dujardin.

 

Foto: FEI / Dirk Caremans