reklama 11D

Válka si nevybírá. Olympijský vítěz Ludwig Stubbendorf v ní našel smrt

ikonka

Další díl Lexikonu olympijských vítězů je věnovaný německému reprezentantovi Ludwigovi Stubbendorfovi. Jde o jednoho z nejlepších jezdců třicátých let, který přišel o život v druhé světové válce. Zahynuli i všichni jeho kolegové ze zlatého družstva.
08.05.2019 07:30  |  Autor: Lucie Spiwoková  |  Rubrika: Sport  |  
NEPŘEHLÉDNĚTE
| FANCLUB
reklama 12D
Tento díl Lexikonu olympijských vítězů je věnovaný Ludwigovi Stubbendorfovi. Má nám připomenout, že válka se nevyhnula ani skvělým sportovcům, jejichž výkony by navzdory tomu, že závodili „na výsluní“ nacistické přízně, neměly být zapomenuty.
 

Přes armádu na olympiádu

Ludwig Stubbendorf se narodil v roce 1906 v Gostorfu. Už ve čtrnácti letech hned po ukončení školy nastoupil k 2. pruskému dělostřeleckému pluku. Stubbendorf dostal prostor jako jezdec, kavalerie byla významnou součástí dělostřelectva. Německá armáda se tehdy soustředila na jezdecké přehlídky a soutěže. Hlavně po první světové válce po uzavření Versaillské mírové smlouvy, která oslabila její pozici. To otevřelo dveře právě lidem, pro které více než řinčení zbraní, byli důležití koně. Úlohou jeho pluku bylo mimo jiné cvičit koně pro důstojníky.
 
V roce 1930 získal Stubbendorf místo v proslulé hanoverské jezdecké škole a byl požádán, zda by reprezentoval Německo v drezuře. O pár let později v srpnu roku 1936 se představil ve všestrannosti na olympijských hrách, které v sedle koně Nurmiho vyhrál. Zvítězilo i německé družstvo, v němž Stubbendorfa doplnili Rudolf Lippert s Fasanem a Konrad Freiherr von Wangenheim s koněm Kurfürst. Druhé místo obsadili Poláci, bronz získali Britové. To, že účastníci jezdeckých soutěží byli vojáci, bylo v té době zcela běžné. Naopak civilisté téměř nezávodili, v Berlíně figurovali ve všech jezdeckých odvětvích jen dva.
 

O Františku Venturovi, jediném českém vítězi, jsme psali zde

 

Olympiáda ve stínu blížící se války

Ačkoliv Mezinárodní olympijský výbor rozhodl o přidělení olympiády do Berlína dva roky před nástupem nacistů k moci, v době jejího konání, tedy v roce 1936, už byl říšským kancléřem Adolf Hitler a svět se neodvratně řítil do války. Hitler i jeho ministerstvo propagandy viděli v olympiádě příležitost k zviditelnění říše. Nacisté vyvolávali pocit naprosté dominance Německa nad ostatními národy, ovšem velkolepě pojatá a precizně zorganizovaná sportovní akce měla zároveň odsunout mimo pozornost vojensko-politické pozadí té doby.

Údajně měla být nejprve zakázána účast Židům i sportovcům s černou pletí, ostatní země však hrozily bojkotem, tlačil i Mezinárodní olympijský výbor, a tak nakonec Hitler povolil účast všech ras. Vítězství Němců napříč sporty bylo nepsanou povinností. I když v některých odvětvích se to k velkému zklamání nacistické garnitury nepodařilo, v jezdecké všestrannosti Němci své zlaté medailisty měli. 
 

Sporné překážky na trati

Individuální soutěž vyhrál tehdy třicetiletý Ludwig Stubbendorf v sedle koně Nurmiho. Němci zvítězili i jako družstvo. Dvojice Ludwig Stubbendorf a Nurmi jistě patřila k nejlepším v tehdejším jezdeckém světě, jejich zásluhy na zisku zlata ovšem kalí fakt, že pořádající země se svou převahu snažila zajistit různými nesportovními způsoby. Na trati například byly použity překážky, které soupeři neznali, nikdy před hrami je ani viděli. Mezinárodní olympijský výbor prověřoval, zda se nejedná o neférové podmínky, ale překážky nakonec zůstaly nezměněny. Na extrémně obtížném seskoku do vody skončily jízdy mnoha dvojic pádem. Němci slavili zlato. Dodejme, že v jezdectví nakonec získali sportovci pořádající země všechny zlaté medaile, nejen ve všestrannosti, ale i v parkuru a drezuře. 
 

Druhá světová válka

V roce 1939 vypukla druhá světová válka a Ludwig Stubbendorf byl odvelen na frontu. V květnu roku 1940 ho při útoku na přehradu Kornwerderzand v dnešním Nizozemí zasáhl granát. Zranění přežil a byl povýšen do hodnosti majora. To však hlavně v důsledku toho, že v této bitvě zahynula většina důstojníků. Později byl převelen na východní frontu v rámci operace Barbarossa. Tam 17. července 1941 padl v bojích na řece Dněpr. 
 
Ludwig Stubbendorf nebyl jediným účastníkem berlínské olympiády, který zemřel ve válce. Z devíti německých jezdců na frontě zahynuli čtyři - kromě Stubbendorfa i jeho kolega ze zlatého družstva Rudolf Lippert. Ten zemřel v dubnu 1945. Také dva parkuroví medailisté Heinz Brandt a Kurt Hasse se domů z války nevrátili. Oba zahynuli v roce 1944, Hasse přišel o život na východní frontě, Brandt zemřel v tehdejším Prusku. Další německý šampion ve všestrannosti Konrad von Wangenheim padl do zajetí v Rusku. Osm let po válce byl oběšen ve Stalingradu. I takové byly osudy olympijských vítězů.
 
Zdroj: Wikipedie, eventingnation.com, Britannica




reklama 13A

NEPŘEHLÉDNĚTE