Jsou jen dva jezdci v historii olympijské drezury, kterým se podařilo vyhrát na dvojích hrách a zároveň v obou případech získat zlato v soutěži jednotlivců i družstev. Jednou je německá reprezentantka Nicole Uphoff, o které jsme v lexikonu vítězů psali. Druhým je švédský důstojník Henri Saint Cyr.
Jeho úspěchy se datují do padesátých let, takže od nich uplynulo již více než šest desetiletí a Saint Cyr je ve Švédsku stále řazen mezi největší osobnosti tamního jezdeckého sportu.
Narodil se v roce 1902 ve Stockholmu. Ve svých dvaadvaceti letech vstoupil do armády a k té koně v té době neodmyslitelně patřili. Za svou vojenskou kariéru dostoupal až k hodnosti majora, za svou sportovní kariéru došel k titulu olympijského vítěze.
Poprvé se ze dvou zlatých medailí radoval v roce 1952 v Helsinkách, když ovládl s koněm Master Rufus soutěž jednotlivců a byl součástí vítězného družstva. Ve finále individuální soutěže čelil silné konkurenci dánské jezdkyně Lis Hartel. Ta závodila i přesto, že byla postižená následky obrny, kterou prožila v roce 1944. A i přesto, že byla v důsledku toho paralyzovaná od kolen dolů, byla Saint Cyrovi silnou soupeřkou. Porazil jí s nevelkým rozdílem a okamžik, kdy jí pomáhal dostat se na stupně vítězů, patří dodnes k nejsilnějším momentům olympijské historie.
Saint Cyr vyhrál na olympiádě znovu o čtyři roky později před zraky domácích diváků v rodném Stockholmu. Vybojoval opět zlato v obou soutěžích v sedle koně Juli. V individuálním finále čelil znovu Dánce Lis Hartel a porazil jí opět s nepatrným rozdílem.
V mezidobí mezi úspěchy na olympijských hrách přidal mezi své tituly také triumf z mistrovství světa ve Wiesbadenu.