Své koně máte ustájené na Farmě Hrnčíř v Proseči pod Křemešníkem. Víte něco o historii tohoto místa?

 

Historie je určitě velmi bohatá. Chov koní zde má počátky již v roce 1940. Od roku 1969 se nachází na farmě stanice plemenných hřebců a v roce 2014 se stala druhou nejlepší farmou roku.

 

Proč jste si vybrala právě tuto stáj?

 

Farma Hrnčíř poskytuje veškeré služby, které jsem vyžadovala. Jsou zde výborné podmínky pro ustájení koní a trénink koní, jako je venkovní jízdárna, prostorná hala, velké výběhy a kolotoč. U haly se nachází třiadvacet boxů, dále jsou zde ještě dvě další stáje, jedna má pět boxů a druhá deset boxů. Je zde plus minus kolem stovky koní, kteří jsou 24/7 venku nebo se na noc zavírají do stodoly. Jedná se třeba o hříbata nebo o březí klisny.

 

Kolik zde travíte času a jak vypadá váš běžný den u koní?

 

Ke koním jezdím většinou pět až šestkrát týdně. Moji koně tráví každý den ve výběhu. Když přijedu, zavírám si je sama a následně jdu jezdit. Jakmile přijedu, bývá už u boxu připravené jádro i seno a jen jim to pak dám do boxu.

 

Máte zde ustájených více koní?

 

Mám zde dva koně a jedno hříbě. Jezdím jenom jednoho, devítiletou polskou klisnu Empatia, s níž jsme úspěšně dokončili na podzim tohoto roku mezinárodní závody v Polsku CCI3*-S a bude mojí parťačkou na příští sezonu. Další je šestnáctiletá klisna Diamantixa, s tou jsem v tomto roce vzhledem k věku jela poslední závody a nyní se na ni učí jezdit osmnáctiletá holčina, aby získala zkušenosti. Poslední je mladý dvou a půl letý hřebeček Despacito, z matky Diamantixa, ten se bude v příštím roce obsedat.

 

Jsou zde dobré podmínky pro přípravu koní na všestrannost?

 

V Proseči se každý rok pořádají parkurové závody až do stupně S**, takže je tu skokový materiál na parkury. Terény jsou zde kopcovité, a proto je to skvělá příprava na krosy, ale přímo krosove skoky zde nejsou, to jezdíme vždy trénovat na krosové závodiště.

 

Foto archiv Michaely Balounové