Venkovní sezona se pomalu chýlí ke konci. Na území České republiky se posledních venkovních závodů dočkáme koncem října, v listopadu se závodní arény přesunou do jezdeckých hal. Pro spoustu jezdců tím končí i závodní sezona a nastává doba zimního odpočinku a přípravy.
Zimní měsíce pak každý tráví jinak. Pro některé se jedná o období odpočinku, kdy se věnují jiným aktivitám a koním dávají čas na regeneraci. Jiní zas pilně trénují a snaží se vylepšit své nedostatky. Je spousta možností, jak tento čas využít. V dnešním článku se podíváme na názory odborníků a profesionálních jezdců napříč disciplínami.
Jan Zamec (drezurní jezdec)
Jan Zamec je drezurní jezdec, který se věnuje výcviku jak mladých koní, tak koní až do Grand Prix. Letošní sezonu měl o něco náročnější, neboť se s koňmi stěhoval do vlastního areálu a nyní sídlí v Přelíci. A právě proto se na letošní zimu těší ještě o něco víc než obvykle. Jak několikrát v průběhu našeho rozhovoru zmínil, zimní příprava je pro něj velmi důležitá a má ji moc rád.
„Díky stěhování byl letošní rok trochu zmatečný, dá se říci, že jsme tomu tu sezonu obětovali,“ prozrazuje jezdec a dodává, že zimní přípravu považuje za podstatnou. „V zimě je ten čas, kdy upevňujeme a zesilujeme proježděnost koní. V tu chvíli pro nás není nejdůležitější provádění cviků, ale zaměřujeme se na posílení, rovnováhu, shromáždění… Samozřejmě dle úrovně a stupně výcviku daného koně. Ale kdybych měl zimní období popsat jedním slovem, bylo by to slovo proježděnost.“
Co Jan na zimě vyzdvihuje, je hlavně dostatek času a klidu. „Užívám si hlavně to, že člověk nemá žádný časový pres ani tlak závodů. Můžu si vše rozvrhnout a když se něco nedaří, bez závodního tlaku a s dostatkem času je to mnohem jednodušší.“
Kromě toho jezdec věnuje čas i tréninkům a soustředěním, na které v průběhu sezony není tolik času. „Vždy využívám toho, že mám více času nejen já, ale i trenéři. Ti jsou v sezoně často na závodech nebo je přímo rozhodují. Vyjíždíme na zahraniční soustředění a zahraniční trenéři jezdí k nám,“ prozrazuje Jan. „Ale jak jsem říkal, v zimě posilujeme hlavně základy a věnujeme se těm nejobyčejnějším věcem. Takže i u Grand Prix koní piluji třeba přechody ze cvalu do klusu a snažím se, aby reagovali na co nejjemnější pomůcky a pracovali se svou vlastní rovnováhou.“
Roman Drahota (parkurový trenér)
Roman Drahota byl dlouhá léta parkurovým jezdcem na té nejvyšší úrovni. Nyní se věnuje trénování jezdců všech věkových kategorií a přípravě mladých koní. Proto také rozlišuje průběh zimní přípravy podle konkrétního koně.
„Zimní příprava by měla být přizpůsobena konkrétním potřebám daného koně. Já například nejsem zastáncem názoru, že po posledních závodech koně odstavíme na tři měsíce do výběhu a vyndáme ho až na jaře před začátkem sezony,“ prozrazuje Roman a dodává, že tento způsob je přínosný pouze u mladých koní. „To je možné udělat třeba se čtyřletým koněm, který má za sebou svou první sezonu, je po ní unavený a bolavý a zimní pauza, při které nevidí sedlo, mu pomůže jak psychicky, tak fyzicky, kdy kůň dostane šanci dorůst a zregenerovat se.“
Naopak v případě starších koní ve vrcholovém sportu by Roman volil jiný způsob trávení zimního období. „Stejně jako je tomu u lidských vrcholových sportovců, i u koní je důležité dbát na dobrou fyzickou kondici i v mezidobí mezi závodními sezonami. V tomto případě je za mě nejlepší aktivní odpočinek. Koním bych po ukončení sezony nedával úplné volno, ale neustále je udržoval v kondici, aby neopadli ze svalů. Pokud to počasí dovolí, určitě bych volil co nejvíc chodit do terénu a při jízdárenské práci se zaměřit na dobré uvolnění koně. Ne tedy žádná těžká silová práce, ale nenechat koně z kondice úplně vypadnout. Pro mnoho starších koní je pak velmi těžké vrátit se do stejného stavu jako před pauzou, nebo to minimálně trvá o dost déle.“ Tato fáze by měla podle trenéra trvat přibližně měsíc a parkurový kůň by si měl odpočinout především od skákání. „Myslím, si, že kůň za ten měsíc nemusí vidět ani bariéru na zemi,“ dodává.
Následně nahrazuje fázi aktivního odpočinku příprava na další závodní sezonu. „Pak bych postupně začal přidávat na práci a její intenzitě. Starší zkušenější koně už nepotřebují tolik skákat, ale měli by se věnovat drezuře a přiježdění. Zima je nejlepší čas na to, aby se jezdci zaměřili na věci, na které v rozjeté sezoně není čas. Určitě není od věci požádat o pomoc nějakého drezurního specialistu a pokud je zvíře křivé, nedělá přeskok, nebo má problém s voděním na obloucích, přichází ten nejlepší čas, kdy se na tyto problémy zaměřit a zlepšit jezditelnost. To se pak mnohonásobně vrátí v parkuru.“
MVDr. Martin Brát (veterinární lékař, parkurový jezdec)
Martin Brát se na tuto problematiku dívá jak z pohledu veterinárního lékaře, tak i jako aktivní parkurový jezdec. Na svém kontě má například vítězství z letošní ptýrovské Velké ceny. Je taktéž majitelem několika sportovních koní.
Stejně jako Roman Drahota i doktor Brát je toho názoru, že každému koni sedí jiný režim a management. „Je velmi těžké generalizovat jeden způsob zimní přípravy na všechny koně. Z veterinárního hlediska je například nevhodné koně trpící artrózami nechat přes zimu bez práce. U mladých koní je naopak přínosné nechat jim přes zimu na nějaký čas volno, kdy můžou chodit do výběhu a odpočinout si od zátěže,“ popisuje veterinář.
Podle něj je u každého koně důležité brát v potaz věk, sportovní vytížení a nejen zdravotní, ale i psychický stav. „Z vlastní nedávné zkušenosti vím, že i starší kůň, který působil, že by potřeboval celou zimu věnovat práci a přiježďování, mnohem lépe reagoval na úplné volno ve výběhu. To bylo samozřejmě podpořeno výborným zdravotním stavem,“ vzpomíná Martin na velmi specifickou klisnu Paige, se kterou se dostal až do parkurů stupně ST. Jejímu temperamentu ale více než drezurní práce prospělo spíše „vyčistit si hlavu“.
„Starší koně oproti těm mladým mnohem rychleji ztrácí na kondici a obtížněji se do ní vrací. Stejně tak rychleji zatuhnou a rozhýbat takového koně je o dost náročnější a mnohdy je nemožné vrátit ho do předchozího stavu. Nehledě na to už zvíře může trpět nějakými zdravotními problémy, které se kvůli opadnutí svalů mohou zhoršit,“ dodává. Volnější režim v zimním období je tedy sice přínosný, úplné vypadnutí z práce ale není dobrým řešením.
Martin Brát zdůrazňuje, že to samozřejmě neznamená, že by se každý kůň měl neustále „drtit“. Pauza a odpočinek je pro koně důležitý, jen musí být naplánován podle každého koně individuálně. Pro mladé koně může být režim volnější, pro ty starší je vhodné aktivní odpočinek.
MVDr. Miroslav Trunda (veterinární lékař, jezdec všestrannosti)
Miroslav Trunda je nejen veterinární lékař, ale také jezdec všestrannosti, který má na svém koně účast na olympiádě. Jeho pracovní vytížení je obrovské, je tedy úctyhodné, že k tomu dokáže připravovat koně na tu nejtěžší úroveň.
Jezdec má ve své stáji koně všech věkových kategorií. „Jelikož na čtyř a pětileté koně nemám v sezoně tolik času, tak s nimi pracuji právě v zimním období. Tito koně odpočívají spíše v sezoně, kdy jsem často na závodech s těmi staršími. U šestiletých koní se snažím, aby sezonu završili svou účastí v Lionu, kde se koná mistrovství světa mladých koní. To znamená, že pracují do října a pak dostávají volno, které trvá do ledna,“ popisuje Miroslav Trunda.
Starší a zkušení koně startující na těch nejtěžších závodech ve všestrannosti mají trochu odlišný režim i v průběhu sezony. „Tito koně mají často pauzy i v sezoně, například po těžších závodech. Stoprocentně jim pak dopřávám volno po sezoně, které je naplánováno podle posledních závodů, ať je to září, říjen, nebo listopad. Poté dostanou adekvátní pauzu klidně i do února.“
Veterinář na odpočinek v sezoně klade velký důraz. „Za mě je dobré si tu sezonu jistým způsobem rozfázovat, vždy si jít za nějakým cílem, pak by měla následovat pauza a následně se začít soustředit na další cíl. S těmi mladými já pak potřebuji pracovat v zimě, ti si užívají pauzu v průběhu sezony,“ dodává Miroslav.
Ing. Vladimír Mestenhauser (parkurový trenér, chovatel)
Vladimír Mestenhauser se dlouhá léta věnuje tréninku a přípravě dětí od toho nejútlejšího věku a spoustu z nich dovedl k mistrovským titulům na pony i velkých koních. Kromě toho jako chovatel dohlíží na výcvik a trénink mladých koní.
Jako první jsme se zaměřili na zimní období u sportovních koní. „Sportovní kůň by měl po posledních závodech dostat příležitost k regeneraci fyzických i psychických sil, a to i v případě, že byl velmi citlivě manažován a nachází se v dobré zdravotní i psychické kondici,“ říká trenér.
Podle Vladimíra Mestenhausera by většinu dne měl kůň strávit ve výběhu, nejlépe s možností pastvy a hodinu až dvě v kolotoči. Dodává, že to ale samozřejmě platí i během sezony. „V zimě by pak kůň místo skokové a gymnastické přípravy na překážkách měl trávit na dlouhých relaxačních vycházkách v členitém terénu, kde si nejlépe „vyčistí hlavu“. Drezurní přípravu by alespoň třikrát v týdnu měla vystřídat práce na strečinku, tedy ježdění „dopředu a dolů“. A stejně tak by měl být i lonžován, zejména, když počasí či tma již nedovolí být dlouho v terénu,“ prozrazuje.
„Ideální také je, když je možné v tomto období sejmout koním podkovy, pro zdraví kopyt je to moc důležité. A po dvou měsících dobře provedené pauzy je pak kůň osvalený jako kulturista a natěšený na zahájení nové sezony,“ dodává trenér.
Vladimír Mestenhauser má ale v zimě ještě další úlohu. Kromě toho, že dbá na dobou přípravu koní, musí ještě naplánovat individuální plán svým svěřencům. „Pro přípravu jezdců na jakékoliv výkonnostní úrovni je to nenahraditelné období, kdy je dostatek času na zprecizování všech návyků. Chce to, aby k tomu trenéři měli dostatek kvalitních školních koní a jezdci opravdový zájem odstranit své nedostatky a posunout se. Neobejde se to bez desítek minut strávených ve stehenním sedu v klusu střídavě s ježděním bez třmenů a bez nich následně i překonávání bariér, malých skoků a gymnastických řad.“
Foto: Anna Reinbergerová
