Ukončení sportovní kariéry koně je pro mnoho jezdců těžkým okamžikem. Odchod do důchodu není stanoven žádným věkem a každý jezdec musí cítit, v jaké je jeho kůň kondici. Je velké množství starších koní ve sportu, nemusíme ani chodit daleko. Cento Lano reprezentoval Českou republiku na olympiádě ve svých sedmnácti letech. Na letošním mistrovství Evropy ve všestrannosti bylo k vidění hned několik šestnáctiletých koní, jeden ze startujících měl dokonce osmnáct let. Někteří koně ale přestanou sportovat ještě před desátým rokem života.
Odchod do důchodu nemusí být nutně spojen se stářím, spousta koní musí se závoděním přestat ze zdravotních důvodů. Mohou přijít zranění, nemoci, nebo se jen projeví vrozené vady. Nemusí se ale vždy jednat pouze o fyzické problémy. Pro spoustu koní je sportovní život psychicky náročný a v určitý moment je už tlak neúnosný. Všechny tyto důvody následně vedou ke zvážení, zda má kůň ve své kariéře pokračovat, nebo je lepší ho nechat jít do důchodu.
Kdy je čas nechat koně jít do důchodu
Není jednoduché si přiznat, že konec sportovní kariéry koně se již blíží, už nedosahuje takových výsledků a nesdílí s námi nadšení pro práci. Kromě toho můžeme pozorovat ještě několik dalších příznaků. Mezi ty nejzásadnější patří ztráta hmotnosti a kondice. Za pozornost stojí i situace, kdy se opakují různé zdravotní problémy, například kulhání.
Starší koně také potřebují delší čas na zotavení po těžkých závodech a nemohou se takových akcí účastnit moc často. Pokud jezdec ani trenér nerespektují potřeby zvířete, začne docházet i k narušení psychické pohody, kdy kůň začne být stále častěji špatně naladěný, bude odmítat spolupracovat a v parkuru může začít odmítat skočit.
Samozřejmě není dobré čekat až na tuto chvíli. Správný jezdec v momentě, kdy ucítí, že jeho kůň již není schopen podávat takové výkony, jaké se od něj požadují, musí nastalou situaci řešit. Je běžné, že starší koně, kteří se již nejsou schopni držet na vrcholové úrovni, putují k dětem či juniorům a nějakou dobu ještě fungují v nižším sportu. Často se můžeme setkat i s tím, že kůň ze sportu odchází na vrcholu své kariéry v dobré fyzické i psychické kondici. Pro některé to může být privilegium, kdy si zbytek svého života užije opravdu jako kůň. Pro jiné je to ale velmi těžké. Když se sportovní kůň, který je celý život zvyklý pracovat, jezdit na závody a většinu svého času strávit vedle lidí, najednou ocitne ve stádě někde na pastvině, nemusí to snášet zrovna dobře. Je tedy důležité správně svého koně odhadnout a dobře promyslet, jaká forma „důchodu“ by mu mohla vyhovovat.
Odchod do důchodu totiž nemusí nutně znamenat vypuštění koně na pastvinu a jednou za čas ho přijít zkontrolovat. Zvíře nemusí přijít o veškerou interakci s člověkem a různé procházky na ruce či pod sedlem nebo lehká jízdárenská práce mu jen prospěje. Starší koně nabírají svalovou hmotu mnohem pomaleji, než ti mladí, a tak by se pro zdravý pohybový aparát mělo zvíře udržovat alespoň v nějaké kondici.
Na co u starého koně dbát
Stejně jako je tomu u lidí, i u starších koní je důležité sledovat jejich zdravotní stav. Jsou tu čtyři oblasti, u kterých je zvýšené riziko výskytu problémů. Tou nejzásadnější je koňská tlama. Pravidelná péče o zuby by měla být u koní samozřejmá. Zatímco u koní, kteří s chrupem nemají žádné problémy, stačí návštěva zubaře jedenkrát do roka, u starších koní je vhodná pravidelná úprava dvakrát až třikrát ročně. A to především u koní, kterým už nějaké zuby chybí. To totiž vede k přerůstání zubu na opačné čelisti a může docházet k poranění dásní, neochotě jíst a následné ztrátě hmotnosti. Kromě pravidelné péče o zuby je také dobré upravit krmný program.
Staří koně se také mohou potýkat se sníženou imunitou a vyšším rizikem výskytu parazitů. Efektivní a levnou variantou je takzvané koprologické vyšetření, kdy dochází k analýze vzorků trusu pod mikroskopem. Výsledky koprologie ukážou, jací parazité se u koně vyskytují a veterinární lékař podle toho navrhne léky.
Mezi nejběžnější příznaky, které signalizují výskyt parazitů u koně, jsou: špatná srst, špatný výživový stav, úbytek hmotnosti navzdory dostatečnému krmení, které kůň dobře přijímá. Také se často objevuje průjem a drbání ocasu. Ve vážnějších případech může kůň dostat koliku, a to při výskytu tasemnice nebo škrkavek.
Další oblastí, na kterou je potřeba dbát, jsou kopyta. Většina sportovních koní je okovaná a návštěva podkováře je naplánovaná na každých sedm týdnů. Strouhání a úprava kopyt je ale důležitá i u starších koní v důchodu, a to nejen kvůli bezbolestnému pohybu po výběhu. Například v jarních měsících, kdy dorůstá čerstvá a výživná pastva, může u starších koní dojít ke schvácení kopyt.
Poslední částí koňského těla, na kterou se zaměříme, je zažívací soustava. Ačkoliv je mírný úbytek hmotnosti u starších koní běžný, nemělo by se to brát jako omluva pro velmi hubené koně. U zvířat ve špatné kondici se kromě zubních abnormalit může vyskytovat zhoršená schopnost vstřebávání živin, vnitřní onemocnění nebo hormonální dysfunkce. Starší koně také mohou podlehnout žaludečním vředům, obzvlášť v případě nevhodného režimu krmení.
Stejně jako je tomu u koní se špatnými zuby, i pro koně trpící na vředy existují speciální krmiva. Co je ale nejdůležitější, je neustálý přístup k objemovému krmivu. Koním by mělo být umožněno pasení po celý den doplněné o kvalitní seno. A neustálý přístup k čisté vodě je naprostou samozřejmostí.
Foto: Šárka Votavová
Zdroj: Horsemagazine, FEI
