Správná tělesná hmotnost u koní je pro jejich zdraví stejně důležitá, jako je tomu u lidí. Na rozdíl od lidí jsou ale zvířata závislá na tom, jak je krmí jejich majitelé. Každý kůň je jiný, potřebuje jiný druh krmení a jiné množství. A právě kvůli tomu se v rámci jedné stáje můžeme setkat klidně s oběma extrémy. Je samozřejmě důležité vzít v potaz i věk, využití a zdravotní stav koně.
Jedním z extrémů je podvýživa. Je obecně známo, že starší koně jsou hůře krmitelní a jejich svalstvo opadává mnohem rychleji, než je tomu u mladších zvířat. Když je ale mladý, dobře pracovaný a vhodně krmený kůň stále velmi hubený, je důležité začít hledat příčiny. Těch může být mnoho a v prvé řadě by se měly vyloučit problémy se zuby, začervení a možný výskyt žaludečních vředů. V dnešním článku se ale podíváme na opačnou situaci. A to konkrétně na nadváhu.
Je můj kůň obézní?
Pro každého je pohled na vlastního koně odlišný od ostatních lidí. Zatímco okolí už naznačuje, že kůň vykazuje znaky nadváhy, spousta majitelů si tuto skutečnost nedokáže připustit. Největší zlom přichází až s nastávajícími zdravotními problémy.
K dispozici je hned několik metod, které pomáhají určit, zda má kůň nadváhu. Pokud více než jedna z nich naznačuje, že je hmotnost koně nadměrná, je nutné naplánovat program hubnutí, ať už za pomoci veterináře či výživového poradce.
Jednou z metod je takzvané skóre tělesné kondice (body condition scoring), které hodnotí tukové zásoby pod kůží koně v šesti oblastech. Těmi jsou krk, kohoutek, oblast žeber, oblast za ramenem, místo nad kořenem ocasu a oblast beder. Tato metoda využívá stupnici od 1 do 9, kdy nejvyšší číslo značí extrémně tlustého koně. Ideální je rozmezí od 4 do 6.
Další využívanou metodou může být vypočítání poměru obvodu k výšce. Měření probíhá od vrcholu kohoutku, a to jak v případě obvodu, tak výšky. Následně se vydělí míra obvodu od míry výšky. Pro velké koně je číslo hraničící s obezitou 1,26, pro poníky pak platí 1,33.
Hřeben krku také může sloužit jako ukazatel nadměrné hmotnosti. Pokud se v oblasti krku nenachází žádný tuk a je velká propadlina před kohoutkem, je kůň hubený. Naopak velký hřeben, který ještě k tomu přepadává na jednu stranu, značí nadváhu. Tento ukazatel však může být ovlivněn mnoha faktory. U sportovních koní, kterým se nedostává správné práce, může být velká propadlina před kohoutkem známkou nedostatečného zapojení horní linie, nikoliv špatné výživy.
Jako poslední se podíváme na rovnici ideální tělesné hmotnosti, kterou vyvinuli vědci z univerzity v Minnesotě. Kromě základního měření se k této metodě pojí tabulka pro výpočet ideální hmotnosti, která dělí koně arabského typu, teplokrevníky, plnokrevníky, poníky, nebo také minihorse. Základní míry jsou opět výška v kohoutku a k tomu délka těla. Pro každý typ koně je pak jiná rovnice. Například u teplokrevných koní je: ((délka*27,55) + (výška*25,98)) - 2 235.
Následky obezity
U koní s nadváhou je mnohem větší pravděpodobnost vzniku zdravotních problémů a onemocnění, než je tomu u těch s ideální hmotností. Kromě metabolického syndromu a inzulinové rezistence se často můžeme setkat i s laminitidou a dalšími ortopedickými problémy.
U sportovních koní dochází k rychlejšímu opotřebení pohybového aparátu. Obezita může vést k rozvoji osteoartrózy a dalších kloubních problémů. Nadměrná hmotnost také oslabuje kopytní stěnu. Kromě toho zvyšuje svalové napětí, což může ztěžovat normální fungování. Obézní koně také mohou mít potíže s regulací tělesné teploty. Přebytečný tuk se nachází jak pod kůží, tak i okolo důležitých orgánů, jako jsou ledviny nebo srdce. V teplém počasí koně mohou být rychleji dehydratovaní a přehřátí je také velkým faktorem špatného výkonu.
Sportovní koně by tak pro podání dobrého výkonu měli být v ideální kondici. Nejen, že nedochází k tak rychlému opotřebení kloubů a kopyt, ale také je pro něj práce mnohem jednodušší a příjemnější, což vede k lepšímu tréninkovému progresu.
Těžká situace přichází se sezónními výkyvy, především u koní s přístupem na pastvu. Na jaře je tráva mnohem výživnější a koně tak přibírají rychleji. Pro sportovní koně, kteří vyžadují vyšší obsah energie v krmivu, aby následně vyrovnali výdej při zátěži, je pastva vhodná. Ale jsou tu i tací, kteří jsou k přibírání na váze náchylnější, nebo nevynakládají takovou zátěž, pro které je čerstvá pastva naopak překážkou.
Často se také setkáváme s názorem, že sportovní koně, kteří v zimním období nezávodí, mohou mít „pár kilo“ navíc. Ani to není pro zvíře zdravé. Kromě toho, že se tělo musí s výkyvy váhy vyrovnávat, je pro jezdce velmi obtížné s koněm absolvovat dobrou zimní přípravu. Kromě ztíženého pohybu dochází i k náhlému nepadnutí sedla, které může koně zatít tlačit, což vede k následnému ulevování dané oblasti, přetěžování jiné, a ke vzniku dalších problémů.
Můj kůň vykazuje známky obezity. Co teď?
Stejně jako u lidí je i u koní hubnutí založeno na omezení příjmu kalorií a zvýšení pohybu. Nejzdravější je kombinace obou. Je vhodné připravit si hubnoucí plán a postupně sledovat výsledky. Vždy je dobrá konzultace s odborníkem, ať už s veterinářem nebo výživovým poradcem.
K úbytku hmotnosti by mělo docházet postupně. Velmi rychlé hubnutí také není pro koně zdravé. Krmení by se mělo ubírat postupně, stejně tak by zátěž měla narůstat pomalu. K dobré strategii hubnutí patří i zohlednění ročního obdobní, kvality pasty, sena a podestýlky. V neposlední řadě je nutné zvážení možností konkrétního koně. Každé zvíře má své individuální potřeby, pro každého je vhodný jiný přístup.
Zdroj: studie Impacts of Adiposity on Exercise Performance in Horses (autoři Shannon Pratt-Phillips, Ahmad Munjizun), University of Minnesota Extension (autoři Devan Catalano, Marcia Hathaway, Krishona Martinson, Rachel Mottet, Abby Neu)
Foto: Šárka Votavová
