Se začátkem sezony 2024 rozšířil řady Prague Lions nizozemský jezdec Jur Vrieling. Spolu s dalším reprezentantem Pražských lvů Pietrem Devosem je jediným jezdcem v týmu, který má medaili z olympijských her. Za družstvo, jehož manažerkou je Češka Anna Kellnerová, v seriálu Global Champions League už startoval v minulosti. Jde tedy o návrat staronového člena.
Letos pětapadesátiletý Jur patří k těm jezdcům, kteří se do „koňského světa“ narodili. Jeho otec Jan také závodil, získal mimo jiné titul mistra Nizozemska. Jezdí i jeho sestra Jannemiek.
Zajímavostí ale je, že se do vrcholového jezdectví propracoval až hodně pozdě. V mládežnických kategoriích nikdy neabsolvoval například žádný velký šampionát. První akci celosvětového významu zažil v jednačtyřiceti letech. Závodit začal ve třinácti letech, v osmnácti se přestěhoval do Rakouska, kde rok pracoval. Po návratu se rozhodl, že rozjede vlastní podnikání, respektive sportovní stáj. To se mu podařilo, už řadu let provozuje stáje na severu Nizozemska v Holwierde.
První šampionát
To, že se Jur dostal do nizozemské reprezentace v mnohem vyšším věku, než se děje u jiných špičkových jezdců, mělo hlavně důvod v jeho zaměření. Obsedal a připravoval mladé koně. Šanci dostat se do národního týmu mu otevřel Rob Ehrens, někdejší šéf skokové reprezentace.
„Bylo mi tou dobou osmatřicet let a naplno jsem se věnoval jen mladým koním. Rob mi tehdy řekl, že jestli to chci dotáhnout do top sportu, měl bych se víc snažit, líp nakládat s časem a nevěnovat pozornost všemu možnému kolem. Řekl mi, že pokud chci do týmu, musím trénovat tvrdě. Tohle doporučení mi změnilo život. Nicméně ničeho nelituji, dostal jsem se tam, kam jsem chtěl. Jen to trvalo déle,“ popisuje Jur.
Trvalo další tři roky, než se skutečně dostal do nominace na vrcholnou parkurovou akci. Tou byly Světové jezdecké hry 2010 v Kentucky. Jur tam tehdy sedlal hřebce VDL Bubalu. Jde o jednoho ze zásadních koní jeho kariéry.
V USA ještě žádný výrazný výsledek nezapsali, a to ani v rámci nizozemského týmu, ale o dva roky později si tato dvojice odvážela z Londýna stříbro z olympijské soutěži družstev. Druhé místo obsadil spolu s kolegy Marcem Houtzagerem, Maikelem van der Vleutenem a Gercem Schröderem, který v minulosti také patřil k Pražským lvům.
Dva roky po olympiádě v Londýně byl Jur s hnědákem VDL Bubalu součástí vítězného celku na Světových jezdeckých hrách v Caen, což je další velký úspěch.
Kůň, jakého potkáte jednou za život
Hřebec Bubalu měl před jménem předponu VDL, podobně jako další koně, které Jur sedlal, respektive sedlá. Jezdec totiž dlouhodobě spolupracuje s nizozemským hřebčínem VDL. Barvy VDL reprezentoval také bělouš VDL Zirocco Blue. Toho připravoval od jeho čtyř let.
„Je to kůň, který mi nejvíc přirostl k srdci. Svým způsobem byl jako mladý hřebec opravdu drsný, byl hodně dominantní. Skákal vždy úžasně, ale v mládí skákal zbytečně příliš vysoko. Postupně se začal učit, jak to dělat lépe. Učil se zapojit sílu ve správných momentech. Je neskutečně opatrný a velmi chytrý. Už od začátku jsem věděl, že to je kůň, kterého máte jednou za život,“ řekl o něm Jur.
Hřebec francouzského chovu pomohl Nizozemci k takovým výsledkům, jako byl titul mistra Evropy v soutěži družstev z roku 2015. Dvě čistá kola v Poháru národů v témže roce při CSIO5* v Rotterdamu a v Římě nebo o rok dřív první místo ve Světovém poháru v Oslu.
Startovali spolu také ve finále Světového poháru 2015 v Las Vegas, kde dojeli v top 10. V následující sezoně se dostali do olympijské nominace a odcestovali do Ria de Janeira. Došlo tam však k nepříjemné situaci. V první kvalifikaci VDL Zirocco Blue dvakrát odmítl poslušnost a dvojice byla vyloučena. „Jsem zklamaný, nikdy před tím se to nestalo. Tedy stalo se to kdysi v rozeskakování, ale to je jiné. To není jízda jako tato,“ řekl po vyloučení Jur.
To však nebylo to nejhorší. Komisaři na opracovišti následně našli krev ve slabinách koně a sbor rozhodčích změnil dle pravidel vyloučení na diskvalifikaci. Jur přijal rozhodnutí bez výmluv: „Nemohu proti tomu nic říct. Poté, co zastavil, trefil jsem ho špornou, bylo to v reakci na to zastavení. Je mi to líto. Vím, snadno se to řekne, ale opravdu toto lituji.“
Tvrdá práce
Zirocco je už dávno ve sportovním důchodu. Koní, s nimiž bude moct nastupovat v sezoně 2024 do těžkých soutěží při Global Champions, má Jur ovšem k dispozici několik. Výkonnost do 160 centimetrů má třeba Jourdain VDL, El Rocco nebo Griffin vd Heffinck.
Jeden z těch nejlepších koní posledních let, holštýnský bělouš Long John Silver, byl však na podzim prodán. Jur s ním ještě loni závodil v reprezentaci, třeba na mistrovství Evropy v Miláně nebo ve finále Poháru národů v Barceloně. Z roku 2022 mají společnou stříbrnou medaili ze soutěže družstev na mistrovství světa v Herningu.
Rukama prošel Jurovi také další výborný skokan – Fuimicino vd Kalevallei, který loni přešel do saudskoarabských stájí. A valach jménem Comme Laude W, s nímž Nizozemec závodil do května 2023 v Pohárech národů a Světovém poháru, závodí teď v sedle s českou jezdkyní Sárou Vingrálkovou.
Ve stájích na severu Nizozemska ale rostou stále další koně. Jur vedle sportovních aktivit se zkušenými koňmi nadále připravuje ty mladé. Říká, že i když je velmi vděčný sponzorům a majitelům jeho top koní, pořád myslí na to, aby vždy vyrůstala další generace.
„Připravuji si mladé koně, začínám s nimi zhruba ve čtyřech letech a doufám, že budu mít na konci nějaké dobré koně do nejvyššího sportu,“ říká Jur. „Nemůžete si koupit hotového koně a vyrazit s ním rovnou na šampionát, to pouto není přes noc. Musíte své koně dobře znát a já miluji to, jak spolu s koněm rostete,“ dodává.
Jur patří k jezdcům, který razí teorii, že tvrdá práce je to, co dělá dobrého jezdce. Že nestačí pouhý talent. „To jsem byl přesně já, nic jiného mi nezbylo. Třeba Jeroen Dubbeldam, on není zázračný talent, ale hrozně tvrdě maká a podívejte se na výsledky, kterých dosáhl. Nebo Harrie Smolders, také začínal spíš z ničeho a projevuje obrovskou snahu. A Henrik von Eckermann je workoholik, on je z těch, co maximálně dřou a mají maximální výsledky.“
Zdroj: FEI, VDL Stud, World of Showjumping