Padesátiletý jezdec Max Kühner závodí za Rakousko. Je nejúspěšnějším parkurovým reprezentantem našich jižních sousedů. Původem Němec narozený v Bavorsku však dlouhá léta jezdil v německých barvách. K přesunu pod jinou národní federaci se rozhodl až ve čtyřiceti letech. 

 

Vášeň pro koně se v něm probudila už v dětství. V rodině žádné propojení s jezdeckým světem nebylo, Maxovi se ježdění zalíbilo při dovolené s rodinou, kdy si vyrazili na lyže do Kitzbühelu. Rodiče ale dohlíželi na to, aby netrávil všechen čas jen koňmi. Max byl výborný student a vystudoval obchod na vysoké škole a na rozdíl od mnoha kolegů, s kterými sdílí nejvyšší příčky světového žebříčku, se nevěnuje naplno jen koním.

 

 

Max Kühner se narodil v roce 1974 a v německém jezdectví tak patřil k velmi silné generaci. Vždyť Marcus Ehning a Christian Ahlmann jsou stejný ročník, Marco Kutcher je jen o rok mladší a další výborní jezdci vyrůstali jen o pár let později. Prosadit se v takové konkurenci bylo nesmírně těžké.

 

A přestože se Max pohyboval po těžkých parkurech, nikdy se mu pod německou vlajkou nepovedlo dostat se třeba na šampionát FEI. To všechno se obrátilo až po změně občanství a přestupu do rakouské reprezentace.

 

Došlo k němu v roce 2015 a dalo by se říct, že to byl oboustranně výhodný tah. Rakouská jezdecká federace tou dobou neměla žádná velká jména v pětihvězdových soutěžích. Max Kühner se přestupem do Rakouska stal jejich nejúspěšnějším parkurovým jezdcem. Opakovaně se objevuje v nejlepší desítce světového žebříčku. Aktuálně je devátý. „Jezdit za Rakousko mi dovoluje být vždy v reprezentačním A-týmu. Je to pro mě uspokojení i motivace,“ říká.

 

 

Od roku 2015 začal pravidelně nastupovat do celosvětově významných soutěží. Jedním z jeho nejlepších koní byl holštýnský bělouš Chardonnay 79, s kterým získal šesté místo v individuálním pořadí Světových jezdeckých her 2018 v Tryonu. O rok později s ním byl v top 10 finále Světového poháru v Göteborgu. 

 

Dvojici Kühner a Chardonnay měli čeští fanoušci také tak trochu za „svou“. V sezoně 2017 byl Rakušan spolu s Annou Kellnerovou a Alešem Opatrným členem týmu Berlin Lions v sérii Global Champions League. Často je reprezentoval právě s tímto bílým hřebcem.

 

Dalším výborným, možná prozatím tím nejúspěšnějším koněm, který se s Maxem pohyboval a pohybuje po nejvyšších parkurech, je hnědák Elektric Blue P. Letos třináctiletý valach s ním dojel devátý ve finále World Cupu 2022 v Lipsku, v témže roce obsadili šestou příčku na mistrovství světa v Herningu a loni v září byli sedmí při evropském šampionátu v Miláně.

 

V roce 2021 spolu vyhráli Rolex Grand Prix při Dutch Masters v s´Hertogenbosch. „Získal jsem ho, když mu byly dva roky a viděl jsem ho ve skoku ve volnosti. Řekl jsem si, že se mi líbí a aukce už běžela, tak jsem ho prostě koupil. Vždy všechno dělal velmi dobře, od začátku je to dobrý kůň, který mě nikdy nezklamal. Má neuvěřitelné možnosti, protože skáče velice snadno, baví ho to, má příjemnou povahu a rád sportuje. Doma v práci rychle začne nudit, tak pro něj máme speciální program. Trénujeme v kopcích, aby musel trochu šplhat,“ popisuje hnědáka Max.

 

V prosinci 2023 se stal prvním Rakušanem, který nastoupil v Ženevě do soutěže IJRC TOP 10 Final pro desítku nejvýše postavených jezdců světa. O tom, že je prvním pod rakouskou vlajkou ani nevěděl. Říká, že ho zajímají jiné priority, než je žebříček. Ostatně není divu, svůj život dělí mezi dvě práce na plný úvazek.

 

 

Řada jezdců se živí přípravou koní a obchodem s nimi. I Max má v Bavorsku sportovní stáj, kde připravuje hlavně mladé koně. „Někteří jsou naši, některé mi svěřují majitelé a já je prezentuji na závodech. Mým hlavním cílem je posouvat právě mladé koně. Hlavně ty, kteří se u nás narodili, případně jsme je koupili ve věku od třech do pěti let. To je moje hlavní starost. Nezajímá mě, kdo je kde na žebříčku,“ popisuje Max.

 

Těžko uvěřit, že jezdec provozuje vedle stáje a závodních aktivit ještě dobře fungující byznys úplně mimo jezdecký sport. Už jeho otec vlastnil leasingovou společnost, Max založil v roce 2007 své podnikání. „Jsme jedna z největších leasingových společností v Německu pro trh s lesní technikou,“ říká jezdec s tím, že to je aktivita, která mu spolu s koňmi zabírá nejvíc času. Firma může běžet jen díky jeho obrovské pracovitosti a díky schopným kolegům a zaměstnancům.

 

„Vstávám hodně brzy ráno. V pět hodin už sedím na koni. Snažím se kolem deváté až půl desáté odejít do kanceláře, kde pak pracuji do šesti až sedmi večer,“ popisuje svou denní rutinu a dodává: „Když jsem na závodech, beru se někdy práci sebou. Máme výborný IT systém, který to umožňuje.“

 

„Koně jsou moje vášeň, to bez pochyby. Ale dobře fungující byznys je také velmi důležitý. Mám štěstí na skvělé kolegy, kteří se mnou firmu rozjížděli. Známe se mnoho let a vím, že se vždy snaží udělat věci co nejlépe,“ líčí Max. Přiznává, že firma a koně jsou propojené nádoby, když se v jedné sféře nedaří, projevuje se to v té druhé. Nikdy by ale neměnil. „Mám šťastný život. Moje žena je výborná drezurní jezdkyně,“ říká o Dane Liv, s níž má tři dcery. „Připravuje mladé koně, závodí a sdílí se mnou také všechno, co se týká parkurů. Je moje velká opora.“

 

Max se v sezoně 2024 dočká pravděpodobně dalšího velkého cíle. Rakousko se díky výsledkům na mistrovství Evropy dostalo mezi olympijské týmy a dá se očekávat, že jezdec, který se stabilně drží v první dvacítce světového žebříčku, nebude na hrách v Paříži chybět. Bude to poprvé v jeho úspěšné kariéře.

 

Zdroj: World of Showjumping, FEI, Equnews, IJRC