Ludger Beerbaum se začátkem července rozloučil s mezinárodním sportem. Vybral si k tomu CHIO v Cáchách. Kde jinde by měl jezdec, který je synonymem německého parkurového skákání, absolvovat svou poslední velkou soutěž.
Už v roce 2016 odešel Ludger Beerbaum z reprezentace, aby na šampionátech a v Pohárech národů přenechal místo kolegům. Od té doby se s jednou výjimkou účastnil jen závodů CSI. Teď končí i s nimi a skákat chce už jen na regionálních akcích. Pojďme si připomenout jeho bohatou kariéru.
Opora reprezentace
Narodil se v roce 1963 v Severním Porýní - Vestfálsku. Jezdit začal na poníkovi v osmi letech a přes úspěchy už v juniorském věku se dopracoval do vrcholných soutěží určených pro seniory. V záloze měl byznys, věnoval se studiím na obchodní škole. Koně však zcela převládli.
Za svou kariéru nasbíral neuvěřitelnou kolekci trofejí a medailí. Na olympijských hrách startoval poprvé v roce 1988 v pětadvaceti letech a v sedle koně The Freak, jehož původně jezdil další známý skokan Hugo Simon, si dojel pro zlato v hodnocení týmů. O čtyři roky později už to bylo individuální první místo. Obsadil ho na olympiádě v Barceloně v roce 1992 a jeho parťákem byla Classic Touch.
Za další čtyři roky nato odjížděl znovu se zlatou medailí z družstev. Tehdy Beerbaum sedlal fenomenální klisnu Ratinu Z. A na nejvyšší příčky vystoupal i na dalších hrách v pořadí, v roce 2000 v Sydney. Opět to byla soutěž družstev a tentokrát podržel německou sestavu ve dvojici s hřebcem Goldfeverem. Stejného hřebce sedlal i v Aténách 2004. Beerbaum tam však byl diskvalifikován. V Hong Kongu v roce 2008 vyšel naprázdno a v Londýně nestartoval. Poslední medaili má z her z Ria, kde s Casellem patřil k bronzovému družstvu. Jeho první a poslední hry tak dělilo bezmála třicet let.
Úspěchy sbíral i na dalších důležitých akcích. Mistrem Evropy se jako jednotlivec stal dvakrát, jednou byl v individuálním pořadí druhý a dvakrát třetí. Čtyřikrát nechyběl v německé sestavě při jejich vítězství na evropském šampionátu. Spolu s kolegy byl také dvakrát na nejvyšší příčce na mistrovství světa.
Vyhrál finále Světového poháru, třikrát byl vyhlášen jezdcem roku, jednu z nejvíce ceněných Velkých cen při German Masters ovládl osmkrát v kariéře. Opakovaně byl v pozici světové jedničky na žebříčku FEI.
I potom, co v roce 2016 odstoupil z reprezentace, zůstal mezi účastníky nejtěžších parkurů světa. Třeba na okruhu Global Champions, kde jen loni ovládl dvě Velké ceny. Třikrát v historii finálového Prague PlayOffs se mu povedlo dostat do prestižní Super Grand Prix. V roce 2018 v ní dojel druhý.
Plejáda koňských hvězd
Ke špičkovým jezdcům patří špičkoví koně. V Beerbaumově stáji, jež leží v Riesenbecku nedaleko Osnabrücku, tomu nebylo jinak. Za svůj život se v mezinárodním sportu předvedl s několika hvězdami. Ať už to byla už zmíněná Ratina Z, valach Goldfever nebo olympijská vítězka Classic Touch, jíž měl vlastně jen „na chvíli“ půjčenou.
Ratina Z byla miláčkem publika a velkou koňskou superstar, ale ať její první jezdec ve vrcholovém sportu Piet Raymakers, nebo právě Beerbaum, se s ní museli naučit nejprve komunikovat. „Měla zvláštní povahu. Měla svou hlavu a nebylo jednoduché jí zvládnout. Trvalo nám docela dlouho, než jsme si porozuměli,“ řekl o ní Němec. Společně však dobývali svět, vyhráli finále World Cupu, získali týmové zlato na olympiádě i Světových jezdeckých hrách, zvítězili v individuálním i týmovém hodnocení mistrovství Evropy. „Šla proti všem lidským zákonům, byla výjimečná, velmi talentovaná, žádný jiný kůň se jí nemohl vyrovnat.“
S Goldfeverem si odvážel zlatou medaili ze soutěže družstev z olympijských her v Sydney, jedinou individuální zlatou medaili z olympiády vybojoval ovšem v sedle Classic Touch, a to z Barcelony o osm let dřív. S holštýnskou hnědkou by toho nejspíš dokázal mnohem víc, kontrakt ale říkal, že po hrách ji musí vrátit majiteli. V posledních deseti letech zářil třeba s bělkou Chiarou, o kterou přišel předčasně v roce 2019. Dařilo se mu i s Chamanem, Casellem, Gothou nebo ryzákem L´Espoirem.
Nešťastné Atény
Ani Beerbaumovi, který se dá bez nadsázky označit jako jeden z největších jezdců všech dob, se nevyhnuly problémy a poklesky. Na olympiádě v Aténách v létě 2004 byl jeho kůň Goldfever po posledním týmovém kole testován na zakázané látky s pozitivním výsledkem. Našel se betamethason. Beerbaum byl přesvědčený, že látka se nacházela v masti, kterou použili na podrážděnou kůži. Veterináři FEI uznali, že koně nemohla nijak ovlivnit při jeho výkonu a poskytnout mu výhodu. Nicméně pravidla jsou jasná a dvojice byla diskvalifikována. Tím původně vítězní Němci bez jeho výsledku klesli na třetí místo, zlato brali Američani, stříbro získali Švédi.
Druhá situace, kdy se Ludger Beerbaum, respektive jeho stáj a personál dostali na stránky nejen jezdeckých médií, je mnohem čerstvější. Začátkem ledna 2022 odvysílala německá televize RTL reportáž o barování koní v jeho areálu.
Už v květnu roku 2021 podala Německá jezdecká federace kvůli podezření na možné týrání zvířat trestní oznámení na neznámou osobu. RTL tehdy Německé jezdecké federaci předložila videa, ale dle federace z nich nebylo patrné, kdo konkrétně se na zachycených metodách podílí, ani zda je zachycená tréninková metoda skutečně zakázaným barováním nebo takzvaným tušírováním, což je pravidly tolerováno.
Tým RTL Extra pod vedením investigativního novináře Güntera Wallraffa pokračoval ve sbírání materiálů, a to za pomoci infiltrace reportérky mezi zaměstnance jezdeckého areálu. Ta se tam pak pohybovala se skrytou kamerou, natočila několik kontroverzních tréninků, a mimo jiné objevila bariéry s hranami nebo podezřelé bariéry pokryté hroty z tvrdé gumy.
Účast Ludgera Beerbauma na nedovolených praktikách se neprokázala, neplynul mu z toho tedy žádný konkrétní postih. Nicméně v Německu, kde je jezdectví jedním z nejpopulárnějších sportů, kauza dlouho rezonovala.
Ludger Beerbaum nadále závodil na mezinárodní úrovni. V sezoně 2022 dokonce jednou zaskočil zpátky v reprezentačním týmu, když absolvoval Pohár národů při CSIO5* v Hicksteadu. Mimochodem dvě náročná kola zdolal s Milou s jediným zaváháním.
V rámci Global Champions League byl v posledních letech postupně členem Cannes Stars a Berlin Eagles. Berlínští orli se sezonou 2023 zanikli a vznikli Riesenbeck International. Beerbaum je vlastníkem družstva a opět plánoval nastupovat pravidelně v túře, ale začátkem března při prvním kole v Dauhá utrpěl zlomeninu nohy, kterou bylo třeba řešit operativně.
Nedávno Beerbaum navíc ze svého ligového celku úplně odstoupil a v neděli 2. července absolvoval svou poslední pětihvězdovou Grand Prix. V Cáchách mu děkovaly narvané tribuny. „Mohu se ohlédnout za skvělými časy jako jezdec, procestoval jsem celý svět a mám úžasné zážitky. Nyní nadešel čas uvolnit místo pro mladší generaci,“ uvedl v oficiálním prohlášení. „Je pro mě potěšením udělat tento pro mě nelehký krok na nejkrásnějším turnaji světa.“
Přestože na své cestě nejprestižnějšími závody zažíval i turbulentní situace, zůstává Ludger Beerbaum navždy součástí historie skokového sportu. Snad každý fanoušek koní si vybaví jeho jméno, když se řekne Německo a parkurové skákání.
Foto: Stefano Grasso / LGCT
