Eric Lamaze a Hickstead, dvojice, která se nesmazatelně zapsala do historie parkurového sportu. Příznivci jezdectví mají v živé paměti datum 6. listopadu 2011, kdy úspěšný hřebec uhynul přímo před zraky šokovaných diváků při Světovém poháru ve Veroně. Měsíc před desetiletým výročním byla dvojice uvedena do Kanadské sportovní síně slávy.
Hickstead je teprve druhým koněm uvedeným do síně slávy této severoamerické země. Zařadil se po bok legendárního Big Bena. Eric Lamaz doplnil šestici jezdců Jamese Daye, Jamese Eldera, Toma Gayforda, Rona Southerna, Denise Whitakera a neznámějšího Kanaďana v sedle: Iana Millara.
„Věřím, že toto je největší pocta, které se vám od vaší země může dostat. Hickstead byl neuvěřitelný, byl prostě jedinečný. Jsem pyšný, že jsme spolu reprezentovali Kanadu na světových kolbištích,“ řekl k události jezdec.
Lamaze s Hicksteadem dosáhli řady skvělých výsledků. Na svém kontě mají trofeje z Grand Prix z Cách, Ženevy, Říma nebo La Baule. Ve výhrách získali přes tři miliony dolarů. „Vešel do kolbiště a vyrost. Odmítal prohrát. Kolikrát bych myslel, že něco prostě nedá, ale on do všeho šel srdcem,“ řekl Lamaze o svém životním koni. Sám Eric Lamaze patří k oporám kanadské reprezentace. Olympijských her se účastnil třikrát a má z nich celkem tři medaile, dvě s Hicksteadem a jednu s klisnou Fine Lady 5.
Největším triumfem tandemu Lamaze - Hickstead je právě zlato z olympijských her v roce 2008 v Číně. Tehdy v rozeskakování porazili Švéda Rolfa Görana Bengtssona v sedle valacha Ninja La Silla. Navíc byli součástí stříbrného týmu. Jejich úspěchy na velkých akcích však odstartovaly už o rok dříve, kdy dvojice obsadila třetí místo v individuální soutěži na Panamerických hrách, a druhé místo patřilo kanadskému družstvu. V roce 2010 pak vybojovali bronzovou medaili na Světových jezdeckých hrách v Kentucky a v sezoně 2011 se pro změnu blýskli druhou příčkou ve finále Světového poháru v Lipsku.
To však holandskému hřebci zbývalo už jen pár měsíců života. Po jednom z parkurů, které absolvoval v listopadu 2011 v rámci CSI5*-W ve Veroně mu praskla aorta, a nebylo mu pomoci. Hickstead uhynul přímo v kolbišti. O deset let později se dočkal on i jeho jezdec uznání, když byli uvedeni jako dvojice do sportovní síně slávy své země.
Zdroj: World Of Show Jumping, FEI, Canada´s Sports Hall of Fame
Foto: Dirk Caremans / FEI