Láska ke koním a jezdectví se často dědí v rodinách z generace na generaci. Ale v britském parkurovém prostředí se vyskytuje jinde zřejmě nevídaný jev. Rodina Whitakerů. Na ostrovech její členy znají úplně všichni. Ve světě všichni, kdo se jen okrajově zajímají o jezdecký sport.

 

Michael, John, Robert, William… Kdo z nich je nejúspěšnější? A vůbec, kdo je kdo v rodině Whitakerů? To si zkusíme přiblížit v nejnovějším díle rubriky Světová jezdecká star.

 

 

Když se Enid Whitaker, farmářka z Yorkshiru, rozhodla v šedesátých letech 20. století, že koně budou příjemným a zdravým hobby nejen pro ní, ale i pro její čtyři syny, asi netušila, že právě založila rodinnou tradici, která se táhne už několik generací. Všichni synové, John, Michael, Steven a Ian, se pro koně nadchli. 

 

První dva jmenovaní se stali hvězdami světového parkurového sportu, po několik dekád byli oporou britské národní reprezentace a dodnes se účastní mezinárodních soutěží. Těžko říct, kdo z nich je vlastně úspěšnější. Pokud bychom to měli měřit na počet startů na vrcholných akcích a počet medailí, byl by to John. Rodina má ovšem několik desítek členů a všichni jsou nějakým způsobem spojení s koňmi. Jezdí a závodí synové, dcery, neteře, synovci, zkrátka všichni. 

 

 

John Whitaker je z bratrů nejstarší, narodil se v roce 1955. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let sedlal jednoho ze svých nejlepších svěřenců, Ryan´s Sona. Dosáhl s ním na stříbro na mistrovství světa v Rotterdamu v roce 1980, druhý byl rovněž na mistrovství Evropy v Hicksteadu v roce 1983, a druhou příčku obsadila tato dvojice také v soutěži družstev na olympiádě v Los Angeles o rok později. Dalším koněm, s kterým porážel soupeře na světových kolbištích, byl Milton. S tím od roku 1987 do roku 1994 nasbíral hezkou řádku titulů a medailí. Finále Světového poháru vyhráli dvakrát, na mistrovství Evropy v Rotterdamu 1989 ovládli individuální i týmovou soutěž.

 

Michael Whitaker je o pět let mladší než John. Má čtyři zlaté medaile z kontinentálních šampionátů (1985, 1987, 1989 a 2013). Všechny získal s družstvem. Dalších cenných kovů má nepočítaně. Na olympijských hrách se představil celkem pětkrát. Premiéru si odbyl v Los Angeles v roce 1984. Následovala Barcelona (1992), Atlanta (1996), Sydney (2000) a Rio de Janeiro (2016). Všechny hry s ním absolvoval jeho bratr John, který navíc závodil i v roce 2008 v Číně.

 

 

John má tři děti. Nejvíce vyčnívá syn Robert, který se narodil v roce 1983. Po řadě úspěchů a titulů z mezinárodních soutěží pony přešel do seniorského sportu a pohybuje se v něm na nejvyšší úrovni. Pětkrát závodil v britských barvách na mistrovství Evropy a pětkrát tam národní tým bral zlato. 

 

Robert Whitaker je také držitele jednoho ze světových rekordů. V roce 2011 zdolal s Waterstonem ve Stockholmu při soutěži ve skoku mohutnosti překážku vysokou 212 centimetrů – bez sedla…

 

Michael má také tři potomky. V roce 2001 se narodil syn Jack. Ten je teprve ve věkové kategorii mladých jezdců a na kontě má dvakrát zlato z mistrovství Evropy pony, na stříbro dosáhl na juniorských šampionátech v roce 2017 a 2018. V témže roce si odvezl cenný kov i z olympiády mládeže z Buenos Aires.

 

Vedle Johna a Michaela jezdili velmi dobře i jejich bratři Steven a Ian, nicméně se později rozhodli pro rodinný byznys a oba jsou úspěšnými chovateli a majiteli sportovních koní.

 

Ian má syna Williama. Jednatřicetiletý jezdec je dalším známým příslušníkem rodu. Jeho stájovou jedničkou byl donedávna hřebec Utamaro D Ecaussines, kterého loni sedlal jiný hvězdný sportovec, Belgičan Niels Bruynseels. William je juniorský mistr Evropy z roku 2006 a o rok později si vyskákal titul na mistrovství Evropy mladých jezdců. Vidět ho mohli fanoušci jezdectví i v Praze na ME-JY 2008, startoval tam se Sarlinem. V jednotlivcích dojel těsně za elitní trojicí, s družstvem získal bronz. Svou zemi reprezentoval také na seniorském evropském šampionátu a na posledních Světových jezdeckých hrách v Tryonu v USA.

 

Steven má pro změnu dceru, jež se naplno věnuje parkuru. Jmenuje se Ellen, narodila se v roce 1986 a už jako jednadvacetileté závodila za Velkou Británii na mistrovství Evropy seniorů v Mannheimu, odkud si odvezla bronz. Jen o vlásek jí minula nominace na olympijské hry do Hong Kongu.

 

 

Synové a dcery už také mají svoje potomky, a z nich zase rostou jezdci. Dynastie Whitakerů čítá tolik jmen. John, Michael, Robert, William, Ellen, Joanne, Clare, Louis, Steven, Ian, Joe, Fiona, Thomas, Donald, Jack, Melissa. A tak bychom mohli pokračovat. Všichni jsou nějak spojení s koňmi. Pokud nezávodí, tak koně chovají a obchodují s nimi. Rodina Whitakerů je klan, který stojí za pěknou řádkou úspěchů ostrovního jezdectví.

 

Foto: FEI.org, Stefano Grasso