Určitou dobu se Petr Novák věnoval jak parkurům, tak vozatajství, netrvalo to dlouho. „Poslední rok, kdy jsem startoval v parkurech, tak jsem startoval už i na závodech spřežení. A tak to vlastně z jedné kariéry přešlo do druhé,“ prozradil v rozhovoru pro EquiRadio nedávný vítěz soutěže čtyřspřeží při Zimním jezdeckém poháru ve Slatiňanech. 

 

„Moje vozatajské začátky byly s Petrem Vozábem, za což jsem moc rád. Dokázal mi předat nějaké své zkušenosti, jak s koňmi pracovat a jak to celé dělat. Myslím, že na ty začátky není nikdo lepší než právě Petr Vozáb,“ vzpomíná.

 

„Nejtěžší bylo přijít na to, jak se to má všechno dělat. Jak jezdit drezuru, jak ty prvky vyjíždět, jak se pohybovat v obdélníku, po parkuru a v maratonu. Hrozně dlouho mi trvalo, než jsem získal odhad, co si můžu všechno dovolit. Musel jsem se naučit, abych si nevyjížděl zbytečné oblouky, a tím neztrácel čas. To samé na parkuru, jak se správně trefovat do těch branek. Úplně nejtěžší si myslím, že je jezdit drezurní úlohu tak, aby byla správně vykreslená. To si myslím, že člověk musí pilovat celý život,“ konstatuje Petr Novák, jenž je zaměstnancem Národního hřebčína Kladruby, ale pracuje převážně s vraníky ve Slatiňanech.

 

 

A co se mu zalíbilo právě na vozatajství? „Nejvíc se mi líbí to, že jde o tři disciplíny a člověk ty koně musí mít dobře přiježděné, jelikož na nich nesedí a ovládá je pouze opratěmi a lehce si pomůže bičem. Je to taková největší dřina ty koně na to tak připravit, aby fakt poslouchali na slovo,“ pokračuje úspěšný vozataj, který se v loňském roce účastnil mistrovství světa dvojspřeží. „Asi jako každého mě nejvíce baví maraton. Je to taková závislost na adrenalinu. To, co se ve mně potom odehrává v té rychlosti, tak to je něco neuvěřitelného. Když se mě zeptáte, co hráli při halových závodech za písničky, tak řeknu, že nevím, protože nějakou hudbu vůbec nevnímám,“ přiznává.

 

I když zapřahal při halových závodech čtyřspřeží, v práci jezdí i se singlem či s párem koní. „Myslím, že nejhorší je jezdit s jedničkou. Mně to s jedničkou moc nejde a přijde mi, že mi v tom ty koně hrozně motají. Dvojspřeží už je o něčem jiném, přijde mi, že se mi mnohem lépe jezdí s párou nebo se čtyřkou než s jedničkou. Jinak samozřejmě je to o tom, na co člověk má finance a jaké má možnosti,“ upozorňuje Novák na finanční náročnost tohoto sportu, která se násobí při přechodu do dvojspřeží či čtyřspřeží. 

 

 

V Národním hřebčíně má výhodu v tom, že si může průběžně vyzkoušet všechny vozatajské kategorie. „Člověk by měl být trochu multifunkční. V práci, když zapřaháme remonty, tak je zapřaháme do jedniček i do párů. – Mě osobně hodně baví práce s remontami a mladými koňmi. Má to to své kouzlo a je to také svým způsobem adrenalin, když se koně zapřahají poprvé podruhé, když nevědí, do čeho jdou a trochu u toho zlobí. Samozřejmě mě baví hrozně moc i práce s mými sportovními koňmi, s nimiž máme už nějaké cíle,“ popisuje ve vysílání EquiRadia. 

 

„Teď jsme si dali s Jirkou Nesvačilem takový cíl, že bychom za rok chtěli zopakovat účast na mistrovství světa dvojspřeží. Takže náš cíl je splnění kvalifikace na toto mistrovství světa a pak se uvidí, jestli se vrátíme do čtyřek nebo jestli zůstaneme u párů,“ dodává Petr Novák.

 

Foto: Gabriela Pilařová