Čerstvou olympijskou šampionkou ve všestrannosti se stala Němka Julia Krajewski. Zapsala se tak do dějin jezdectví, a to nejen tím, že vyhrála olympijské hry v Tokiu, ale především tím, že v soutěži jednotlivců je to mezi zlatými medailisty vůbec první žena. Zatímco ve vítězných týmech už jezdkyně byly, v individuálním hodnocení je to po dlouhé řadě mužů skutečně první ženský triumf. 

 

Julia Krajewski se narodila v roce 1988 a o její životní cestě bylo rozhodnuto v okamžiku, kdy pro ní rodiče vybrali hobby. Koně… Přestože rodina neměla k jezdectví před tím žádnou vazbu, Julia ukázala talent i zapálení, a bylo jasno.

 

Julia o sobě říká, že její srdeční záležitostí je drezura, ale že její první poník jí nesnášel. Už od dětských soutěží se začala věnovat všestrannosti a právě na šampionátech pro jezdce na pony se zrodily první úspěchy.

 

V roce 2002 startovala s Cyranem 89 v Hagenu na mistrovství Evropy pony, odkud si odvezla týmové zlato a v soutěži jednotlivců skončila druhá, doma přitom měla už dvě nejcennější medaile z šampionátu 2001. O tři roky později brala páté místo na mistrovství Evropy juniorů. Tehdy sedlala oldenburského valacha Leading Edge a spolu s ním byla také součástí vítězného družstva. 

 

 

Další kontinentální šampionát v roce 2006 se stejným koněm dokončila na druhé příčce, a Němci jako tým opět odjížděli neporaženi. Medaile má také z mistrovství Evropy mladých jezdců. Na domácí půdě v Kreuthu získala v roce 2008 stříbro jako jednotlivec i jako člen týmu. To bylo s valachem Lost Prophecy.

 

Po přechodu do seniorské věkové kategorie začala pomalu pronikat do povědomí fanoušků všestrannosti. Neznámějšími koňskými svěřenci, s nimiž tvořila dvojici v soutěžích nejvyšší obtížnosti, byli Samourai Du Tot a Chipmunk FRH.

 

V sedle prvního z nich, francouzského hnědáka Samouraie, vyhrála třeba CCI4* FEI Classics v Luhmühlenu v roce 2017 nebo CCIO3* ve Waregemu a Boekelu o rok později. Byl také jejím parťákem při první olympijské zkušenosti v Riu. Dvojice tehdy soutěž jednotlivců nedokončila. Julia koně, s nímž si jí mnozí představovali právě v Tokiu, stáhla ze sportu koncem roku 2020, protože přišel o oko. Důvodem byla infekce, která hrozila fatálními následky.

 

Už v roce 2015 se představila světu s hanoverským valachem Chipmunkem FRH. První velkou akcí bylo v této sezoně mistrovství světa mladých koní, kde se sedmiletým hnědákem dojela v třetí desítce. Postupně se s ním vypracovala do čtyř a později pětihvězdových soutěží a absolvovala s ním i Světové jezdecké hry v Tryonu. Výsledky na hrách však nenaplnily očekávání, a když se naskytla příležitost koně prodat, stalo se. Julia to nenesla dobře. "Ve stáji to bez něj už nebude nikdy jako dřív," komentovala odchod koně, jehož jezdila od jeho čtyř let. 

 

Novými majiteli se stali sponzoři Juliina týmového kolegy Michaela Junga, a tak se se svým „starým známým“ potkala i v německém olympijském družstvu.

 

Ačkoliv volba koně pro Tokio byla možná pro mnohé překvapující, Julia věděla, co dělá. „Vždy mi připadala skvělá. Má charakter, a přitom je to typická kobyla, je to princezna,“ nechala se slyšet jezdkyně ohledně klisny Amande De B´neville, s níž se 2. srpna 2021 stala historicky první vítězkou olympijské soutěže jednotlivců ve všestrannosti.

 

Němka přiznala, že klisna byla lehce překvapená z olympijského krosu, z jeho prostředí a z pohyblivých kamer. Nicméně klisna ukázala kvality. „Ukázala, že je skvělá. Skákala, výborně cválala, je obrovský bojovník. Z velké části to pro mě byla zábava,“ shrnula svou účast Julia.

 

Triumf měl ale i trochu smutný nádech. „Je to jako pohádka, ale musela jsem myslet na svou rodinu, hlavně na tátu,“ uvedla jezdkyně. Její otec, který byl jejím velkým fanouškem a podporovatelem, zemřel na začátku letošního roku, tedy jen pár měsíců před historickým úspěchem dcery.

 

Foto: Christophe Taniere / FEI

 

Zdroj: oficiální fotobanka FEI