Vůbec první start na závodech pod hlavičkou České jezdecké federace zaznamenala Sofie Najmanová na konci března 2011 v Herouticích, kde sedlala pony klisnu Geru 1. Tentokrát jsme si s touto talentovanou jezdkyní nepovídali o jezdeckých začátcích, jak by se mohlo zdát, ale o přípravě na její jedenáctou závodní sezonu.
Mezi její aktuální koňské svěřence patří nejen zkušení Billy Baron Z, Lexus či Fhorla, ale také mladší vycházející hvězdy: „Z těch méně zkušených mám pětiletého Quinto-Yesse DC a pětiletou Locinthe VDL, kterou mi američtí majitelé předali teď v lednu a postupně s ní pracuji. Pak mám čtyřletého Rutterfly van het Leliehof, který je stejně jako Nativio z rodu van het Leliehof, z něhož máme ještě hříbátko Tangelino a vychováváme si tak celou rodinu van het Leliehof,“ představuje Sofie své mladší svěřence, které navíc na konci března doplní ještě dva čtyřletí koně. „Tatínek se rozhodl, že budeme připravovat mladé koně a mě to začalo hrozně bavit,“ říká devatenáctiletá jezdkyně.
S tak početnou stájovou posádkou musí být nutně spojen kvalitní management. „Mám štěstí na Katku Vašákovou, která je takový můj koňský manažer a také domácí trenér.“ O management stáje se Sofie s Katkou starají společně a dbají na individuální plán pro každého z koní. „Starší koně udržujeme jen v takové pohodě, aby byli připraveni na sezonu. Billy a Lexus neviděli od minulého září kládu a jsou v režimu výběh, vyjížďky a občas jízdárna. Nyní se spíše zaměřujeme na mladší koně, kam počítám i Fhorlu, protože je s ním potřeba hodně práce. S nimi denně pracujeme, ale snažíme se jim to dělat pestré – výběh, vyjížďky, lonž a samozřejmě každodenní kolotoč,“ popisuje Sofie současné aktivity v mariánovické stáji.
Podzim 2020 Sofii Najmanové přinesl dvě zásadní změny v tréninku. Tou výraznější byl začátek intenzivní spolupráce s Hanou Vášáryovou. A jak Sofie sama říká, tato drezurní příprava jí úplně změnila styl ježdění: „Dříve jsem málo používala botu, protože mám krátké nohy. S Hankou jsem se naučila více používat holeň, především vnitřní, a lépe držet vnější otěž – hodně pracujeme na stylu ovládání koně. Hanka mi drezurní přípravou otevřela úplně nový svět.“
Druhou pozitivní novinkou zimní přípravy bylo zahájení tréninku s EQUIMO trackerem. „Viděla jsem videa mých kamarádek, které např. říkaly, že předtím dostatečně nekrokovaly. Já si zakládám na tom, aby koně krokovali – ať už se mnou nebo v kolotoči – takže jsem se utvrdila, že tento aspekt tréninku je v pořádku. Také mě potěšilo, že pokud nenastane nějaká potíž, jezdím stranově vyváženě. Z toho mám radost, protože mohu vidět, že to dělám dobře,“ popisuje jezdkyně první zkušenosti se zařízením.
„Moje nejoblíbenější část celé analýzy tréninku je mapa, kde mám zakreslenou vyjížďku. Způsob zaznamenání do mapy mi přijde skvělý,“ říká Sofie a zdůrazňuje, že do terénu s koňmi chodí opravdu často. Aby její svěřenci přes zimu nabrali fyzičku, zvolila louky nedaleko Mariánovic, kam chodila klusat a cválat do kopců.
„Soustředila jsem se na časové rozvržení vyjížděk, jak moc koně museli stoupat a také jsem se podle EQUIMO analýzy snažila kontrolovat, aby měli vyváženou námahu, aby pracovali rovnoměrně, a aby nebyli přetížení,“ popisuje základní veličiny, které si při terénní práci hlídala. „Nyní už se na promáčených loukách moc cválat nedá, tak chodíme klusat na takový okruh, ale chodíme ven pořád. Denně absolvuji dvě až tři vyjížďky.“
Postupně v rámci zimní přípravy začala Sofie s koňmi pracovat na kavaletách a skokové gymnastice. Okrouhlý tvar a rozměry mariánovické haly jakožto historické památky neumožňují ideální zázemí pro skokovou přípravu, a tak Najmanovi vyjíždí do okolních areálů. „Zaměřovala jsem se na malé kavalety, dělali jsme hodně kavaletové práce, in-outy a malé skoky, nic velkého. Něco většího jsme si skočili na posledním tréninku před závody, jinak jsme se zaměřili na technickou práci, abychom mé staré i nové koně přijezdili, připravili a oni se pak mohli jednoduše vyvést nahoru. Když je tento základ hotový, jde to nahoru rychle,“ popisuje Sofie svou skokovou přípravu.
Pro vylepšení techniky práce do Sofiina týmu EQUIMO zapadlo. „Můj skokový trenér Mirek i drezurní trenérka Hanka vzali EQUIMO úplně skvěle. Hanka z toho byla nadšená od začátku, ptala se, jak to máme se statistikami, a když jsem dojezdila, probíraly jsme, jak dlouho jsme klusaly a cválaly na každou ruku. Někteří koně mohou být na jednu ruku tužší a my bychom rády omezily to, aby tito koně chodili na jednu ruku více. Mirek, který má k novinkám váhavější přístup, mě překvapil, jak perfektně celou situaci vzal a rád si poslechne počty cvalových skoků napočítané trackerem nebo se ptá, kolik skoků jsme na tréninku skočili,“ popisuje Sofie toto nové propojení spolupráce mezi trenéry a technikou.
Nyní, na samém počátku nové sezony má již Sofie vše zažité a zaběhnuté do pravidelných kolejí. „Chvíli mi trvalo EQUIMO rozchodit, protože jsem nevěděla, že se mi nepřipojí na nabíječce. Od doby, kdy jsem zařízení zprovoznila, se jeho používání stalo zvykem. Musím říct, že je EQUIMO každodenní pomoc, na kterou jsem si zvykla, a zapadlo mi do normálního režimu. Dojezdím, podívám se na data a jdu dál. Mám hrozně ráda pořádek, takže si teď nedovolím jezdit krátkou dobu. Ne že bych někdy něco odflakovala, ale i když se mi někdy nechce, nedovolím si jezdit málo, abych neměla špatná čísla v tom stroječku,“ dodává Sofie.
Foto Kateřina Návojová
