"Nezapomenutelný kůň je pro mě bezesporu plnokrevný Axial, známý jako Jupík. Je totiž nezapomenutelný nejen pro mne, ale i pro mnoho stájí a trenérů. Byl nám nabídnut přes moji kamarádku po opravdu dlouhém hledání vhodného koně pro soutěže všestrannosti se slovy: kdybych tě neznala, tak ti ho ani nenabízím, on to totiž není takový ten úplně hodný kůň," prozradila hned na úvod rozhovoru Ulrika Kopřivová.

 

Můžete popsat jeho povahu?

 

Myslím, že všichni, kdo Jupíka znali, mi mohou potvrdit, že se jednalo o velice temperamentního koně s mimořádně vysokým egem. Když si něco usmyslel, člověk se mohl jenom modlit. A protože se zároveň jednalo o nejinteligentnějšího koně, kterého jsem kdy poznala, byl tenhle problém na denním pořádku. Kdykoli jsem si myslela, že mne nemůže už ničím překvapit, nezklamal a přišel s něčím novým. Jeho nejoblíbenější disciplínou byl bezpochyby kros, ve kterým si byl vždy jistý, že to zvládne rychleji a lépe i bez mého vedení. Nejlépe, když mu do toho nebudu vůbec zasahovat.

 

Jaké bylo vaše první setkání a společné začátky?

 

Byli jsme ho zkoušet u paní Jany Pecháčkové, kde si mne hned na začátku vyzkoušel a pokusil se mě jednak shodit a jednak odvézt za obzor. Rychle zjistil, že to se mnou nebude mít tak jednoduché, a že i já mám pevnou vůli. Zážitků s panem Jupíkem mám nejen já, ale i mé okolí opravdu hodně. Mnoho adrenalinových zážitků jsem měla prakticky z každého parkurového tréninku, kdy se všichni, i ti nejzkušenější trenéři, chytali za hlavu a opakovaně se mne ptali, proč jsem si "něco takového" pořídila. Do každého parkuru zařazoval opravdu vysoký počet akrobatických prvků, který obvykle přesahoval počet skoků, zejména pokud se skákalo na hale. Na druhou stranu byl mým opravdu nejbližším přítelem, kterého jsem kdy měla, a náš vztah byl opravdu mimořádný. Někdy jsem měla pocit, že si navzájem čteme myšlenky.

 

Vzpomenete si na nějaký konkrétní zážitek, který by stál za zmínku?

 

Napadá mne moje poslední finále Bronzové podkovy, kdy se mi v půlce krosu přetrhla otěž a my museli dojet zbytek na jedné otěži. Okamžitě se chopil příležitosti a nasadil tempo, které se v Bronzové podkově často nevidí. Na druhou stranu nechtěl vyhnout ani jeden skok, do cíle jsem dorazili v rekordním čase, ale za cílem bylo prakticky nemožné ho zastavit. Vypadalo to, že si to dáme celé ještě jednou dokola.

 

Má nějaké speciální zvyky?

 

Miluje pozornost svého okolí, je neskutečně zvědavý a komunikativní, nikdy mu nesmí nic uniknout. Upozorňuje na sebe opravdu originálními škleby, které se u koní vidí jen zřídka. Těmito speciálními úsměvy baví i svou novou skvělou majitelku, u které je nyní v důchodu.

 

Kde je Jupík nyní?

 

Jupík je nyní ustájen ve stáji v Holubicích, kde je rozmazlován a věnuje se aktivní rekreaci.

 

Foto se svolením Ulriky Kopřivové