Veřejná prezentace záměru investora Petra Dědka postavit v areálu pardubického závodiště multifunkční halu pro 15 tisíc diváků sice před necelými dvěma týdny proběhla přímo v domově Velké pardubické několik stovek metrů od Taxisova příkopu, ale jinak miliardář a majoritní vlastník HC Dynamo ve svých plánech dostihovou a jezdeckou scénu dokonale vynechal.

Během pěti měsíců, které uplynuly od prvního oznámení záměru po jeho oficiální prezentaci, se Dědek omezil na jednání s místními politiky a prezentaci v médiích. To je jen jedna ze zásadních připomínek, které proti projektu jednoho z nejbohatších Čechů v posledních dnech vznesly vedoucí osobnosti českého koňského světa.

Po prvotních emocích, jejichž symbolem se stala mediální přestřelka mezi Dědkem a šéfem České asociace steeplechase Josefem Váňou, nyní přicházejí konkrétní kroky. Podle informací serveru Jezdci.cz se schyluje k jednání dostihových a jezdeckých činitelů s vedením města Pardubic, internetovou petici "Pardubice bez Velké pardubické a sportovních koní" podepsalo během několika dní více než 1000 lidí. Vzniklo také několik otevřených dopisů určených pardubickým zastupitelům.

Foto: Tak má vypadat pardubická aréna. Investor mluví i o muzeu Velké

K osobnostem, které se vyjádřily proti chystanému komlexu, patří vedle Váni a ředitele Dostihového spolku Jaroslava Müllera také architekt a exposlanec Miroslav Petráň nebo někdejší ředitelka Národního hřebčína Kladruby nad Labem Lenka Gotthardová. Více než proti myšlence samotné haly se vymezují proti konkrétnímu provedení projektu, nedostatečné diskusi a snaze co nejvíce urychlit stavbu bez ohledu na řadu nejasností.

"Takto se záměry a velké projekty v obcích či městech rozhodně nesmějí dělat. Nehledě na způsob, jak je nová hala najednou protlačována k rychlé realizaci. Něco zde není v pořádku," napsala Gotthardová, která má sama jako starostka obce Kladruby nad Labem dlouholeté zkušenosti s komunální politikou.

Petice: Prověřte více variant

Velký ohlas mezi příznivci dostihů a jezdectví vzbudila zmiňovaná petice, v níž Lucie Knotová, Pavel Ivanyi a Vladimír Zvěřina vyzvali Müllera, prezidenta Jockey Clubu ČR Josefa Bečváře a prezidenta České jezdecké federace Radka Rouče k jednání se zastupitelstvem Pardubic.

Podle člena oblastního výboru Východočeské oblasti ČJF Zvěřiny záměr investora citelně ohrozí další provoz a pořádání dostihových dnů, jezdeckých soutěží a výstav na závodišti. "Jakkoli pardubickému hokeji fandím, nechci, aby zašlapal jezdecký sport a možná následně i dostihy," napsal Zvěřina.

Právě jezdecké soutěže jsou podle iniciátorů petice ohroženy jako první, neboť hala je projektována na místě současného pískového kolbiště, kde se v minulosti třikrát konalo mistrovství Evropy mladých jezdců ve všestrannosti a proběhly zde i olympijské kvalifikace pro Peking 2008 a Londýn 2012.

"Dostihové závodiště svým věhlasem, sportovním významem, již existujícím zázemím pro koně, krásou, historií i tradicí pořádaných dostihů a závodů dávno prokázalo svoji nezastupitelnou úlohu nejen v rámci regionálního sportu, ale i sportu na evropské úrovni. Stávající návrh výstavby funkce a možnosti závodiště nijak dlouhodobě nepodporuje ani s nimi nesouzní, naopak je omezuje," konstatuje průvodní dopis k petici.

Tvrzení Petra Dědka o synergiích mezi halou a závodištěm a poukazování na zanedbanost současného areálu nejsou podle iniciátorů petice dostačujícím argumentem pro povolení tak rozsáhlého projektu. Vyzývají proto vedení města, aby zadalo nezávislé certifikované společnosti vypracování analýzy přínosů a nákladů pro region, a to pro tři různé varianty: stávající Dědkův projekt, provoz závodiště s důrazem na navýšení jezdeckých akcí s cílem zvýšit ziskovost a využitelnost areálu a kombinaci obou řešení ve vzájemné symbióze. Posléze žádají o srovnání všech variant z pohledu přínosů pro pardubický region i Českou republiku a výběr nejlepšího řešení.

Postup investora vyvolává otázky

Pokud by město těmto požadavkům vyhovělo, výrazně by to nabouralo Dědkovy plány. Miliardář už dříve oznámil, že usiluje o podpis memoranda o vzájemné spolupráci s městem do konce června. Přestože opakovaně prohlásil, že je ochoten "s kýmkoli diskutovat", s realizací záměru spěchá i kvůli připravovanému novému územnímu plánu s výškovými limity. Stavbu chce v optimálním případě zahájit v příštím roce, její dokončení pak plánuje koncem léta 2025.

O zpomalení realizace záměru a pečlivé prodiskutování všech možných dopadů žádá pardubické zastupitele ve svém otevřeném dopise také architekt Miroslav Petráň. Ten stál dlouhá léta v čele představenstva Dostihového spolku a na začátku 90. let výrazně přispěl k vrácení pozemků závodiště městu a převodu všech nemovitostí. "Bez tohoto aktu by dnes nemohla probíhat žádná diskuse o areálu ve vlastnictví města," připomněl.

Pokud zastupitelé nakonec dojdou k závěru, že je prodej a dělení velkého celku pozemků města správným krokem, musí podle Petráně o jeho prospěšnosti přesvědčit veřejnost a "žádat doložení jasné záruky, že akce proběhne prodiskutovaným, dohodnutým a schváleným postupem, který bude respektovat zavedená pardubická pravidla pro stavbu na městských pozemcích a jejich následný prodej či předání".

Petráň disponuje nejen autoritou bývalého dostihového činovníka, ale jako architekt má odborný vhled i do stavební problematiky. Mimo jiné projektoval hlavní tribunu závodiště, která vznikla na konci 90. let. Ve svém dopise vznesl proti Dědkově záměru řadu konkrétních připomínek včetně těch odborných. Ačkoli nezpochybňuje samotný záměr, investor podle něj dosud nevysvětlil řadu klíčových detailů. K těm patří i jeho pohnutky, které samotný Dědek vysvětluje čirým altruismem a snahou pozvednout význam Pardubic a okolí.

Petráň oponuje: "Nedovedu si představit důvod, proč zkušený podnikatel zamýšlí investovat obrovské prostředky do objektu, který z výtěžku svého provozu může zaplatit možná maximálně své provozní náklady a zůstat v lepším případě na nulovém hospodářském výsledku, pokud by k tomu nepřistupoval ještě jiný další záměr v území, který by to změnil. Z podobných hal je výdělečná pouze Madison Square Garden v New Yorku. Další haly, a to i v milionových aglomeracích, musí být dotovány. Měli byste si proto položit některé otázky a žádat na ně uspokojivou odpověď."

Psali jsme: Hokejová hala na závodišti? Pardubice řeší plány miliardáře Dědka

Zároveň se Petráň zamýšlí i nad důvody zvoleného postupu, kdy byl těsně před Vánocemi zveřejněn v médiích návrh haly s kapacitou 20 000 diváků a o pět měsíců později byl bez jakýchkoli variantních řešení představen zastupitelstvu, přičemž plánovaná divácká kapacita na hokejové zápasy klesla na 13 500 lidí.

"Jaká diskuze a jaké posuzování proběhlo nad možnými dalšími variantami umístění? Prezentoval někdo jejich výstupy? Byl na to čas pět měsíců, kdy se to mohlo otevřeně vysvětlit. Tak totiž u velkých staveb všude ve světě začíná transparentní veřejné projednávání. V mé profesi je dobrým zvykem představit poté na už vybraném místě nejprve variantní řešení jako námět pro odbornou diskuzi a teprve z výsledků této diskuze dále vzniklou studii prezentovat jako hotový záměr," uvedl Petráň.

Dědkovým cílem je podle jeho názoru dosažení alespoň dílčích rozhodnutí už před zářijovými komunálními volbami a za tímto účelem využívá mediální tlak. "Možná teď podle mých informací existuje v zastupitelstvu města Pardubice něco jako těsná většina, ale takovýto záměr by měl dostat většinu nejméně dvoutřetinovou, aby byl jasně přijat veřejností a nestalo se, že po volbách už tu těsnou většinu mít nebude. Jaký je pro tu rychlost důvod, když už dnes se z původně proponované kapacity 20 tisíc lidí stává třináct, možná patnáct tisíc? Stojí rozdíl zhruba tří tisíc diváků oproti stávající hale za téměř jistou nutnost jejího zrušení nedlouho po splacení úvěru na její stavbu?" ptá se Petráň.

Coby dlouholetého dostihového činovníka ho znepokojuje enormní vliv plánované haly na běžný provoz závodiště a podobně jako iniciátoři petice se obává ztráty koňské identity areálu.

"Všichni, kdo jsme pracovali na rozvoji závodiště, jsme si uvědomovali nebezpečí postupného útlumu a i možného zániku překážkových dostihů v blízké budoucnosti. Na toto téma jsem v posledních třinácti letech psal otevřené dopisy  členům nejméně tří předchozích zastupitelstev města. Z tohoto důvodu jsme léta připravovali náhradní program tak, aby mohly být stále základním provozem akce spojené s koňmi a jejich kulturou, aby nadále platilo často užívané heslo „Pardubice – koňské srdce republiky“ a aby naše členství v evropské organizaci Euro Equus, kterou jsme spoluzakládali, mělo dále smysl. Do tohoto programu spadaly rovinové dostihy, kočárové a westernové soutěže, endurance, výstava Koně v akci a hlavně všechny typy jezdeckých soutěží – drezury, parkury a soutěže ve všestrannosti. Současný návrh umístění haly tyto programy prakticky neumožňuje," podotýká Petráň.

Jiné urbanistické řešení by respektovalo koně

Zřejmě nejzajímavější část Petráňova otevřeného dopisu se týká kritiky konkrétní podoby navrženého projektu. Zkušený architekt tak investorovi oponuje i v oblasti, v níž Dědek na tiskové konferenci veškerou kritiku odrážel jako neodbornou a neopodstatněnou.

Petráň považuje plány na komplex hostící až tři stovky akcí ročně za předimenzovaný a upozorňuje na důsledky pro dopravu ve městě a jeho okolí. "Kolikrát vyjma hokeje přijde do haly běžný Pardubák, jednou dvakrát do roka? Z toho je jasné, že většina diváků bude muset být odjinud, a to ze všech možných stran. Bude v době dokončení haly v provozu alespoň jeden z obchvatů města? Pokud ne, což je víc než pravděpodobné, jak bude veřejnost brát to, že městem projede každý den zhruba 5 tisíc aut navíc a to hned dvakrát – tam a zpět? Pojmou kapacitně takové navýšení křižovatky a ulice ve městě, nebo se už dnes tragická dopravní situace ještě zhorší?" vyvozuje Petráň.

Jeho odborné připomínky k urbanistickému řešení podporují tezi kritiků, že Dědkem navrhované řešení stávající areál nedoplňuje, nýbrž částečně narušuje, a to nejen likvidací pískového kolbiště.

"Umístění parkovacího domu je absolutně necitlivým zásahem do organismu areálu. Čtyřpatrový parkovací dům je stejně vysoký jako stávající tribuny, zhruba stejně dlouhý jako celý jejich blok a přiléhá k polovině délky cílové rovinky. Nejenže se tak stává naprosto dominantní stavbou areálu, ale jeho mrtvá fasáda s viditelnými auty naprosto devastuje přírodní vzhled a téměř dvě staletí chráněný krajinný ráz areálu. Nijak to nemění ani pár řad pro diváky u paty objektu. Naopak hotel je umístěn v návaznosti na halu spíše o kontaktu s plochou letiště," polemizuje Petráň s medializovanou tezí investora, že parkovací dům částečně využívaný jako tribuna bude výrazným posunem i pro samotné závodiště.

Čtěte také: Poprvé jsem u Taxisu zapomněl zmáčknout spoušť, směje se Křižan

Architekt si přitom umí představit kompromisní řešení. "Vyžadovalo by to však jednání s armádou ČR o postoupení malé části pozemků, které prakticky stejně nejsou a nemohou být využívány. Potom by stačilo posunout halu o 100 až 150 metrů směrem k dnešnímu vstupu do areálu tak, aby ona tvořila reprezentativní hlavní vstup. Tím by nedošlo k rušení venkovních kolbišť a jejich programu. Hotel by mohl být dále v návaznosti na halu v místech navrhovaného parkovacího domu s částí pokojů a konferenčních místností v přímém pohledovém kontaktu s krajinou závodiště, což by mu jistě dodalo nemálo na atraktivitě. Stávající tribuny jsou totiž také koncipovány pro možnost umístění konferenčních místností v době, kdy nejsou využívány při dostihových dnech, podobně jako je tomu na britských závodištích. Parkovací dům by naopak mohl být prvkem, který by oddělil prostor závodiště od frekventované a hlučné komunikace Hradec Králové – Chrudim. Zároveň by zůstal dost velký pruh zeleně, který by mohl být zdůrazněn tím, že by fasáda parkovacího domu byla osazena popínavou zelení. Takové řešení by zároveň minimalizovalo pozemkový zásah do majetku města Pardubice v areálu," domnívá se.

Že investor ve svém projektu zvolil jiný přístup, podle Petráně otevírá otázku, jaké jsou jeho skutečné, dosud nedeklarované, záměry.

"Nemůže to být i tak, že záměr počítá s možností konce překážkových dostihů a zároveň prakticky znemožňuje velkou část ostatních aktivit spojených s koňmi? Pokud by se daly na závodišti provozovat pouze rovinové dostihy, k čemu by potom celý areál sloužil? Nemůže být toto dnes neznámé jiné využití právě tím dílkem, který zapadne do záměru haly, vylepší její ekonomiku a teprve poté ukáže směr záměru a rozvahy investora?" spekuluje Petráň.

Poukazuje také na problém, jemuž se dosud veškerá veřejná vyjádření investora vyhýbala - dopady dlouhé stavební fáze na provoz závodiště.

"Určitě lze tvrdit, že několikaletý proces výstavby neudělá ve svém průběhu areál atraktivním, naopak při něm bude prostředí nepříjemné a tato skutečnost  může urychlit konečný ústup překážkových dostihů a tím i Velké pardubické. O tom, že to tak není, by mne mohla přesvědčit jediná věc. Přepracování studie tak, jak v dopise naznačuji, se zachováním prostoru za tribunami pro různé jezdecké soutěže a tím i minimalizace plošné výměry eventuálního prodeje městských pozemků přímo z areálu. Předložení tohoto záměru znovu k veřejné diskusi té části veřejnosti, která bude mít zájem. Tento postup by byl přesvědčivým důkazem, že se jedná o záměr čistý, průhledný, prospěšný a bez postranních úmyslů. Takto probíhá příprava velkých staveb v mnoha zemích," uzavírá Petráň.

Ilustrační foto: Bohumil Křižan / Jockey Club ČR