Nikol Šestáková je partnerkou a zároveň ošetřovatelkou koní Miloslava Příhody. U koní se pohybuje již odmalička, kdy v rámci návštěv prarodičů v Semaníně docházela ke koním pana Bittla, kam se sestřenicí chodily pomáhat.
Kdy jste se rozhodla, že se budete živit jako ošetřovatelka?
Dlouhou dobu jsem si nebyla úplně jistá, zda se chci živit jako ošetřovatelka. I proto jsem po dostudování pracovala rok na městském úřadě jako kurátorka pro děti a mládež. Tahle práce byla sice zajímavá, ale psychicky náročná, a když jsme se stěhovali z Nového Bydžova do Všetic, už jsem si byla naprosto jistá, že chci pracovat u koní.
Kde všude jste působila, než jste se stala ošetřovatelkou Miloslava Příhody?
Jak jsem již zmínila, první zkušenosti s koňmi jsem sbírala u pana Bittla v Semaníně. Poté jsem několik let chodila do stáje na Suché, kterou vlastní rodina Skřivanových. Nejdříve jsem chodila jezdit k Mirče do jezdecké školy, poté jsem pomáhala s koňmi u dědy Skřivana a nakonec jsem pár let jezdila jako závodní ošetřovatelka s Jirkou Skřivanem.
Jak vypadá váš běžný pracovní den, když jste doma, nebo když jste na závodech?
V tréninku máme patnáct koní, takže od rána lonžuji, jezdím, vodím do výběhu, sedlám Mílovi a zastavím se až večer.
Představte nám blíže vaše současné působiště.
Už přibližně tři roky působíme ve Všeticích u pana Vladimíra Maláka. Máme k dispozici halu, venkovní jízdárnu, krosovou dráhu a skvělé terény, které jsou velké plus pro přípravu koní do všestrannosti.
Máte ve stáji vždy nějaké oblíbence, kterým věnujete více času?
Mým největším oblíbencem je rozhodně Ferreolus. Přibližně před devíti lety ho Míla přivezl domů, tehdy ještě do Sloupna k Romanu Vobořilovi. Mílovi jsem vynadala, proč koupil dalšího koně, že už tak jich máme dost! Ferda si mě ale za pár týdnů získal a dovolím si říci, že je to náš životní kůň.
Co by vše měl umět profesionální ošetřovatel?
Měl by umět dělat alespoň pět věcí naráz a u toho mít dobrou náladu.
Jak se vám daří oddělovat práci a volný čas? Máte nějaké jiné koníčky než koně?
Jelikož mám dva vlastní koně, tak i většinu volného času trávím ve stáji. Na jiné koníčky popravdě nezbývá moc času.
Můžete zmínit nějakou veselou příhodu s vašimi svěřenci?
Jedna z mých oblíbených je určitě ta, kdy měl Míla s Ferdou hodinu do startu na olympiádě a oba zároveň usnuli. Já tam kolem nich nervózně pobíhala a nevěděla jsem, kterého z nich mám vzbudit dříve. Upřímně dodnes nechápu, že je někdo schopný si dát šlofíka před tak důležitým startem.
Co vás na této práci nejvíce baví a co naopak děláte nerada?
Celkově se ráda o koně starám, ráda jezdím, a také docela ráda balím věci na závody. A hrozně ráda peru koňské věci. Z toho už se možná stala trochu závislost. Naopak nemám ráda dlouhé cesty kamionem nebo stříhání hřív.
V letošním roce jste se podívala i na nějaké závody, a to nejen na parkurové, ale i na military. Užila jste si to? Plánujete se závodění věnovat více i v příští sezoně?
Ano, letos jsem jela svoje úplně první závody ve všestrannosti a opravdu jsem si to užila. Teď už konečně chápu, co na tom všichni mají.
Nelákala nebo neláká vás závodní kariéra?
Ráda bych závodila i příští rok, ale rozhodně nemám žádné velké ambice.
Jaké máte cíle a plány do budoucna?
Nadále dělat to, co mě baví!
Foto: poskytla Nikol Šestáková