Šárka Zemanová se živí se jako ošetřovatelka a jezdkyně koní z povolání. Má vystudovanou střední školu Agropodnikání a sama o sobě říká, že je obyčejná holka z farmy. „Moji rodiče vlastní v celku velkou rodinnou farmu se skotem. Do svých pětadvaceti let jsem pracovala pro mé rodiče, zabývali jsme se produkcí mléka a masa a později se celé zaměření přeorientovalo pouze na produkci masa,“ říká o sobě Šárka, jež nyní působí v severočeském sportovním areálu Jítravský Dvorec v týmu Zuzany Janatové.
Jak vzniklo původně spojení vás a koní a kde došlo k zisku vašich prvních jezdeckých zkušeností?
Popravdě jsem u koní celý svůj život. Můj dědeček František Grassl byl dostihový jezdec a trenér druhé třídy. Byl i několikanásobný účastník Velké Pardubické. Jednou ji málem i vyhrál. Bohužel v cílové rovině ho srazil volný kůň bez jezdce, a tím se všechny sny rozplynuly. Okrajově se věnoval i ostatním disciplínám parkuru a drezuře. Vždy jsme tedy měli plnokrevné koně doma, tudíž jsem na koňském hřbetě prakticky vyrostla.
I vy sama nyní pravidelně startujete při parkurových závodech. S kterými koňmi?
Moje jezdecká kariéra není zase tak rozmanitá. Tento sport je rozhodně o penězích a peněžní prostředky jsme dříve neměli tak velké, aby mě rodiče mohli v tomto sportu podporovat. Proto mám odjetých pouze pár startů, ale i přesto jsem se svým plnokrevným koněm Darssiem absolvovala i S**. Teď se díky Zuzce vracím na kolbiště s naším pětiletým nadějným koněm No Limit a s osmiletou Kiki JHX JD, oba dva v majetku pana Suka, majitele areálu Jítravský Dvorec.
Který z koní pro vás byl ten nejvíce výjimečný?
Nejsem si jista, zda můžu říct, že je pro mě nějaký kůň výjimečný. Každý kůň, který mi vstoupil do života, mi ukázal jiný pohled na tato živá stvoření a naučil mě něco nového. Ale asi bych si dovolila říct, že můj již zmiňovaný Darssio, který mi ukázal svoje obrovské srdce a přenesl mě přes všechny překážky, které jsem mu jen ukázala, je velice výjimečným koněm.
Kdo vás ve vaší jezdecké kariéře ovlivnil a zdokonalil nejvíce?
Nejvíce mě pravděpodobně ovlivnil můj děda, i když mě nenaučil jezdit až tak dobře, jak bych chtěla, naučil mě pokoře, tvrdé práci, péči kolem, a hlavně nikdy se nevzdávat a nemít strach.
Co vás tedy přimělo začít pracovat a živit se jako profesionální ošetřovatelka a jezdkyně koní?
Jak jsem již zmiňovala, do pětadvaceti let jsem pracovala s rodiči na rodinné farmě a závodění bylo jen moje hobby. Sled mnoha událostí v mém životě však odstartoval touhu po změně a já se rozhodla jet do Anglie jako ošetřovatel a jezdec, abych nasbírala nějaké zkušenosti v tomto oboru.
Ve které stáji jste úplně původně začínala a jaké další stáje jste mohla navštívit v této pozici?
Úplně původně jsem začala na October farm, kde je manažérem Nici Wilson, jezdkyně všestrannosti pětihvězdové úrovně. Tam jsem strávila šest měsíců, abych se rozkoukala a trochu se naučila jazyk, protože jsem anglicky absolutně neuměla. Dále mi pak Nici a její kamarádky pomohly najít práci u Alexe Hemplemana, který produkuje mladé koně a pět let se učil u Funellů v Billy stud. U něj jsem jezdila slušný počet mladých koní po dobu sedmi měsíců a poté mi pomohli najít práci u Lance Whitehouse, mezinárodního jezdce, který jezdil dva roky pro Nicka Skeltona, jezdil i jeho Big Stara jako pětiletého. Zde jsem strávila skoro rok a půl. Usoudila jsem, že rodina je důležitější a Čechy jsou Čechy a vrátila se domů a po dvou měsících zaslouženého odpočinku se mi naskytla příležitost pracovat pro Zuzanu Janatovou, pro kterou pracuji od záři 2021 až do současnosti.
Jak vypadá váš běžný pracovní den doma a jak na velkých závodech?
Dopoledne odjezdím koně nebo pomáhám Zuzce sedlat, stavět překážky a tak podobně. Odpoledne jdou koně do výběhu nebo do kolotoče a mám čas se o ně postarat a dát jim péči, kterou potřebují. Na závodech to není zas o tolik jiné. Koně mají přece pořád stejné potřeby, i když doma máme skvělé stájníky, kteří nakrmí a vykydají, takže toto doma většinou dělat nemusím. Na závodech jsem samozřejmě na tuto veškerou práci sama, ale většinou nemáme více jak čtyři koně s sebou, takže se to dá vše v jednom zvládnout.
Co všechno musí profi ošetřovatel a jezdec zvládat a umět a co je hlavním klíčem k úspěchu?
Hlavním klíčem k úspěchu je chtít se učit, mít aspoň trochu citu, selského rozumu a tvrdě dřít. Je to životní styl a pro mě je to pořád zároveň většinu času hobby, a ne pouze práce. S touhle vášní a zapáleností pro koně se člověk musí narodit. V očích jiných lidí jsme blázni, ale my to prostě milujeme.
Jak zvládáte rozdělovat vaší práci a volný čas? Máte i nějaké jiné záliby?
Popravdě teď moc jiných zálib nemám, ale ráda koukám na seriály a filmy, zajdu si na dobrou večeři, posedět s přáteli. Mám ráda i výlety do přírody nebo jen čtení detektivních románů.
Co vás na této práci baví nejvíce a co naopak ráda nemáte?
Baví mě jezdit a když jsou koně krásně upravení a čistí. Nebaví mě spoustu věcí, ale jelikož mi Zuzka dává opravdu hodně důvěry, jak si upořádat svoji práci, tak to zakombinuju do svého pracovního dne tak, že je to vše snesitelné a zábavné.
Jaké jsou vaše aktuální plány na letošní sezonu a do budoucna?
Plány jako takové na závodní kariéru nemám, ale doufám, že budu mít stále možnost závodit a zdokonalovat se v jezdectví a ošetřovatelství. Moje plány jsou sesbírat co nevíce zkušeností u koní a postupem času si vybudovat svůj malý areál doma u rodičů na farmě, kde bych chtěla jak převzít farmu po rodičích a starat se o skot a podnikání v zemědělství, tak i obsedat a jezdit mladé koně. Také aby obě tyto práce zůstaly zároveň nadále mým koníčkem a bavily mě.
Foto: poskytla Šárka Zemanová
