Pavel Březina se v roce 2019 stal mistrem České republiky ve všestrannosti se svým životním koněm, klisnou Cona Cia. Přitom ze začátku nic nenasvědčovalo tomu, že by snad měla klisna sportovat, původně měla sloužit pro účely jezdecké školy. Do této všestrannosti však uvedl Pavla před osmnácti lety valach Elán.

 

Představte nám tedy nejdříve Elána.

 

Valach Elán se narodil v roce 1998 a jezdil jsem ho od jeho úplných začátků. Byl to český kůň po Tristanovi z chovu a v majetku rodiny Kubiasů od Benešova, s nimiž jsem spolupracoval. Nejdříve jsme spolu absolvovali nějaké parkury a už v první sezoně jsme nastoupili do první všestrannosti. Pro nás oba to byla tehdy novinka, zkušenosti s touto disciplínou neměl ani jeden z nás.

 

Jaké byly jeho silné a slabé stránky?

 

Byl trochu slabší v drezuře, měl horší mechaniku pohybu, ale byl velmi poctivý v krosu, obrovský srdcař, navíc nedělal příliš chyby na parkuru. Nakonec jsme to díky jeho povaze dotáhli až na tehdejší mezinárodní dvě hvězdy, dnes už by to byly podle nových tabulek tři hvězdy. Velkou nevýhodou bylo, že na závodech téměř nic nepozřel, trochu sena, ale jádro vůbec. Pokud jsme museli jet na závody už ve středu, nebylo to jednoduché.

 

Byl rozdíl mezi tím, jak se choval doma a následně pak na závodech?

 

To ano, doma byl spíš líný, nechtělo se mu moc pracovat, zatímco na závodech by nechal duši. Dával do toho opravdu hodně, někdy byl až přemotivovaný, což se na druhou stranu někdy vyplatilo v drezuře, kde se dokázal předvést o něco lépe navzdory jeho slabší mechanice pohybu, jak jsem již říkal.

 

Důchod pak trávil u svých majitelů?

 

Ano. Měli jsme s ním v plánu ještě tehdejší tři hvězdy, ale začal pak pokulhávat a nikdy jsme nepřišli na to proč. Důchod pak strávil u svých majitelů na pastvě.

 

Dnes je vaší jedničkou klisna Cona Cia. Odkud pochází a jak jste si k sobě našli cestu?

 

Cona Cia je z chovu a v majetku Vyšší odborné a střední zemědělské školy v Benešově. Původně jsem se ji začal věnovat jako tříleté, a to z důvodu, že ji bylo potřeba obsednout a předvést na zkouškách tříletých klisen. Od začátku byla trochu protivná, ale mně se líbila. Těsně před zkouškami vše nasvědčovalo tomu, že se předvede velmi dobře, ale jelikož je nervóznější povahy, byli jsme rádi, že zkoušky nakonec dokončila.

 

Navázal jste pak rovnou na její první sportovní sezonu ve čtyřech letech?

 

Ona je hodně veliká a velmi pozdní, k tomu se navíc jako čtyřletá ve výběhu s koňmi zranila, ve čtyřech letech tedy vůbec nezávodila. Původně s ní nebyl ani v plánu žádný velký sport. Střídavě na ni sedali studenti a já. Její nadání se ukázalo až v pěti letech. Tehdy jsem požádal paní ředitelku školy, Paedr. Bc. Ivanu Dobešovou, zda-li by mohla mít Cona Cia jiný režim než ostatní koně, protože původně měla fungovat pro účely jezdecké školy, a bylo mi vyhověno.

 

Jak se vyvíjela její kariéra dále?

 

Nejdříve jsme startovali v několika parkurech a poměrně záhy jsme vyrazili na první závody ve všestrannosti, které hned vyhrála, a ještě tu samou sezonu byla druhá ve finále KMK v Pardubicích za Shutterflyke od Míry Trundy. Postupně jsme se dostali až na mezinárodní závody, což původně nebylo úplně v plánu. Splnili jsme kvalifikaci na mistrovství světa mladých koní do Lyonu. Tam jsem nakonec neodjeli úplně v top formě. Kros se vydařil, ale tři chyby na parkuru nás odsunuly na začátek druhé poloviny výsledkové listiny. Sedmiletá sezona se nám úplně nevydařila, ale rok 2019, kdy byla již osmiletá, se nám pro změnu povedl od začátku až do konce.

 

 

Říkal jste, že je klisna českého chovu, dokonce přímo z chovu benešovské školy. To je jistě velmi dobrou vizitkou místního chovu.

 

To ano, klisny z chovu školy jsou dokonce v jejím původu až do několikáte generace. Pro studetny je jistě přínosem, že je ve stáji takový kůň a vidí management sportovního koně, stejně je pro ně i motivací vidět, že úspěchu lze dosáhnout i s koněm českého chovu. Ve výkonnostním žebříčku ČJF koní všestrannosti byla za rok 2019 na třetím místě celkově a zároveň nejlepším českým koněm.

 

Je Cona Cia v něčem specifická?

 

Není s ní úplně jednoduché pořízení. Je složitá na ježdění, přísná na koně, hodně komplikovaná na přepravu. Doma má pogumovaný box, protože hodně kope do zdí, z výběhu zase utíká. Ale všechny tyto složitosti pak kompenzuje svou obrovskou bojovností v terénní zkoušce.

 

Foto Pavla Březiny