
Britský reprezentant Harry Charles získal v srpnu na mistrovství světa v Cáchách dvě bronzové medaile. S bělkou LT Holst Fredou byl třetí v soutěži jednotlivců a třetí skončil i britský tým. Dva měsíce před šampionátem byli tito dva hlavními hrdiny rozeskakování v Lize národů v Rotterdamu.
Klisna ale není jen výraznou parťačkou Harryho Charlese, má za sebou výjimečnou cestu v sedle s novozélandskou jezdkyní Julií Davey, která i díky ní překonávala vážnou diagnózu.
Freda se narodila na Novém Zélandu, je zapsaná v plemenné knize novozélandského teplokrevníka, což zní exoticky, ale reálně se jedná o koně s ryze holštýnským původem.
Její matkou je LT Holst Andrea, jejímž otcem je veleúspěšný skokan Casall. Chovatel a zakladatel hřebčína LT Holst Ewen Mackintosh dovezl Andreu jako čtyřletou z Německa. Klisna sama dosáhla parkurové výkonnosti do 160 centimetrů, závodila s Brooke Edgecombe.
Freda se narodila v roce 2014 z embryotransferu a je dcerou dalšího oblíbeného holštýnského hřebce Colmana. Ve dvou letech ji koupila Julie Davey, Novozélanďanka, která měla u protinožců pár startů na CSI a nijak silné jezdecké či ekonomické zázemí.
V době, kdy se tyto dvě daly dohromady, Julie Davey už několik let bojovala s roztroušenou sklerózou. Tuto nevyléčitelnou nemoc diagnostikovali lékaři dnes padesátileté jezdkyni ve třiceti letech. Díky lékům v kombinaci s fyzioterapií a koníčky se Novozélanďanka drží v kondici. Věnuje se zahradničení, a když je doma, každý den s železnou pravidelností vyjde na vrchol Te Mata Peak nedaleko jejího domova. Pevná vůle a režim jí dovoluje věnovat se také jezdectví.
„Už dvacet let mám stejný postoj. Pokud bych nemohla jezdit, ale budu dostatečně zdravá na to, abych mohla pracovat na zahrádce, stačilo by mi to. Ale miluju ježdění, a dokud to budu moct dělat pořádně, budu se tomu věnovat,“ popisuje své nastavené Julie.
První mezinárodní start zažila ve dvojici s tehdy osmiletou Fredou v roce 2022. Už tenkrát se pohybovala po parkurech vysoké obtížnosti a ke konci sezony 2025 sbírala takové výsledky v kvalifikacích Světového poháru, že se dostala z Novozélandské ligy FEI do finále, které se konalo letos v dubnu v Texasu.
Jezdkyně, která ve srovnání s úzkou špičkou nemá zdaleka tolik zkušeností ani takové renomé, budila pozornost a ještě víc její obratná bílá klisna. V celkovém hodnocení obsadily velmi slušné devatenácté místo. Pro Julii to však vzhledem k její diagnóze i jezdecké historii byla životní událost.
„Vždycky bylo mým cílem podniknout s Fredou velký výjezd do zámoří, měla bych jinak pocit, že její talent byl promarněn. Každý rok jsem doufala, že mi zdraví pro Fredu vydrží. A každý rok jsem si říkala, že jestli začnu vlivem mého zdraví dělat na parkuru chyby, nechám toho. Je to realita, může se stát cokoliv, a když to půjde, tak to půjde. Nemůžu si s tím dělat starosti,“ říká.
Po skončení finále World Cupu se Julie přesunula s Fredou do Evropy. Plánovala další závody, ale přišla nabídka prodeje a klisna přešla do stáje Harryho Charlese. Britský reprezentant se s ní v červnu blýskl při týmové soutěži League of Nations v Rotterdamu, což byl jejich teprve třetí společný mítink.
Charles přitom přiznává, že má rád, když od pořízení koně do prvních startů na těžkých mezinárodních parkurech uplyne alespoň pár měsíců k tomu, aby se sžili. U Fredy cítil, že všechno jde natolik hladce, že skákala prakticky hned CSI v květnu v Nizozemsku, následovalo CSIO5* v St. Gallenu a potom už zmíněný Rotterdam.
V hlavní týmové soutěži nejprve překonali dvě bezchybná kola na překážkách do 160 centimetrů a následně byli vybráni do rozeskakování mezi Velkou Británií, USA a Švýcarskem. To bylo ohromně napínavé, když za Švýcarsko dojel Jason Smith s hřebcem Picobellem s nulou v čase 31,64, Američanka Marilyn Little v sedle La Contessy také nechybovala a zapsala čas 31,25 a Harry s Fredou byli rovněž bezchybní a ještě o sedm setin sekundy rychlejší.
Bělku pak Harry Charles vybral pro srpnový světový šampionát v Cáchách. Zahajovací honební soutěž jim příliš nesedla a po prvním kole byli až v páté desítce, následovala však série parkurů, v níž udělali už jen jednu chybu, a byl z toho bronz. Třetí příčka patřila Britům i v hodnocení družstev. Cáchy byly prozatím posledním vystoupením v podání holštýnské klisny na mezinárodní scéně.
„Vím, že pro Julii a Andrewa bylo hodně těžké, že se jejich cesta s Fredou rozdělila, jsem jim vděčný, že mi věřili. Udělali s ní hodně práce,“ chválí Brit svou předchůdkyni a jejího muže.
„Miluji ten příběh mezi Fredou a Julií, je to výjimečné. Ona byla jediným Juliiným koněm, takže s ní dělala všechno, včetně nahánění dobytka. Ona má prostě ten nejneuvěřitelnější přístup,“ oceňuje Charles Julii.
Zdroj: FEI, Horsetelex, World of Showjumping, NZ Equestrian