V naší pravidelné rubrice tentokrát představíme nezapomenutelného koně českého reprezentanta spřežení Daniela Bejra. Je jím dnes již patnáctiletý valach českého teplokrevníka Libero a společně si prošli trnitou cestou náročných začátků až k cenným umístěním na mezinárodních závodech.
Dokázal byste říct o některém z koní, že pro vás bude nezapomenutelný?
Za takového bych označil určitě Libera, který byl rovněž i mým prvním koněm, s nímž jsem začínal závodit. Pochází z českého chovu a spolupracoval jsem s ním od jeho čtyř let. Vzhledem k tomu, že já sám jsem tehdy neměl příliš zkušeností, začínali jsme společně, což bylo občas náročné a přinášelo to složité situace, na druhou stranu už tehdy prokázal svůj výjimečný charakter.
Kdo vás během vašich sportovních začátků provázel?
Tehdy nás trénoval pan Jiří Nesvačil senior, kterého obdivuji za jeho nekonečnou trpělivost. Určitě jsme mu přivodili pár šedivých vlasů navíc.
Jak vzpomínáte na vaše první sportovní zážitky?
Závodit jsme začali v jeho pěti letech a už tehdy se projevila jeho bojovnost. Vždycky vynikal v krosu, obzvlášť v kategorii jednospřeží je kladen důraz na to, aby byl kůň srdcař, a to byla vždycky jeho disciplína, která ho i podle mého názoru bavila.
Vyzkoušel Libero i jiný sport než spřežení?
Celý život chodil v podstatě jen spřežení a ještě k tomu jen jednospřeží, ale přešel pod sedlem také pár eLkových drezur.
Jakých společných úspěchů si nejvíce vážíte?
Nejvíce si cením umístění na mezinárodních závodech v Kladrubech nad Labem, vyjeli jsme společně také do rakouského Altenfeldenu, a podařilo se nám získat i pěkná umístění na mistrovství České republiky.
Dokážete si vybavit nějakou společnou vtipnou historku?
Bylo to přesně na moje dvacáté narozeniny. Ráno jsem šel do práce, v té době jsem byl zaměstnaný v Hřebčíně Favory, a jako každé ráno jsem se šel podívat na Libera. Při příchodu do stáje byl jeho box otevřený a kůň nikde. Začala tedy pátrací akce a po skoro celodenním usilovném hledání mi kolegové z práce najednou Libera přivedli s velkým věncem pampelišek kolem krku jako kanadský žertík k mým narozeninám. Prý abych na něj nikdy nezapomněl. A tak se i stalo...
Je Libero stále ve vaší stáji?
Jsem stále jeho vlastníkem, ale už ho nemám u sebe. Liberovi bylo letos patnáct, tento rok ještě závodil, ale byla to jeho poslední sportovní sezóna a už ho čeká zasloužený důchod, který si užívá v Hřebčíně Favory v Benicích.
Foto archiv Daniela Bejra