reklama 11B

Natálie Šimková: S parkurovou klisnou jsem vyhrála ve vytrvalosti

ikonka

Natálie Šimková je parkurová jezdkyně, která se momentálně zabývá především obsedáním a výcvikem mladých koní. Natálie je také figurantkou v letošní sérii tréninkových videí s Denisou Vegrichtovou natáčených ve spolupráci s EquiTV.
13.01.2022 06:30  |  Autor: Denisa Vegrichtová  |  Rubrika: Sport  |   FANCLUB
reklama 12D

Natálie Šimková sídlí se svými koňmi v Dřísech nedaleko Staré Boleslavi. Reprezentantka klubu Enfant Terrible se od svých začátků věnuje parkuru, vyzkoušela si však i závody ve vytrvalosti, které se jí nejednou podařilo dokonce vyhrát. 
 
Vzpomínáte si, kdy jste si poprvé sedla na koně?
Bylo to v mém prvním jezdeckém klubu v roce 2012, dokonce to byl poník, na kterém jsem později začínala závodit. Do klubu mě přivedla kamarádka s tím, že pořádají sportovní tábor, jehož součástí kromě jiných sportů byli i koně, kteří si mě získali.
 
Vy se věnujete převážně skákání, vyzkoušela jste i nějaké jiné disciplíny?
Už od začátku mě to táhlo hlavně k parkuru, u kterého jsem i zůstala. Vždy jsem ale měla sen zkusit všestrannost. 
Před třemi lety mě kamarádka vytáhla s mojí tehdy pětiletou kobylou Welindou na vytrvalostní závody. Jely jsme 20 kilometrů a dokonce jsme s Welindou závod vyhrály. Welindu vytrvalost začala bavit natolik, že další rok jsme spolu vyjely už na závody stupně L (64 kilometrů) a Welinda mi ukázala, jak velké má srdce a závod opět vyhrála.
 
Kdy a kde jste absolvovala své první oficiální závody? Vzpomenete si, s jakým to bylo koněm?
Své první oficiální závody jsem absolvovala roku 2014 na Císařském ostrově na klubovém poníkovi Ájovi (Dollom I Want You). V té době jsme neměli moc dobré zázemí na trénování a na tyto závody jsem byla mou tehdejší trenérkou poslána hned po složení Zkoušek základního výcviku jezdce a bylo to ve stylu "pokus - omyl ". Nakonec se nám i tak zadařilo a dovezli jsme domů páté místo. Byly to pony závody stupně ZP a ZLP. Jediné co si ze závodů pamatuji je, že mi vypadly oba dva třmeny už na druhém skoku a celý parkur jsem jela bez nich.
 
Kdo vás ve vaší jezdecké kariéře nejvíce ovlivnil a naučil? Vybavíte si, co byly na začátku vaše silné a slabé stránky?
Moji výhodou bylo určitě to, že jsem se rychle učila, a tak jsem mohla začít závodit po pouhých dvou letech ježdění. A naopak moje slabá stránka byla přílišná sebekritika, která mi zůstala dodnes.
 
Vděčím hlavně své mamce, která mě vždy podporovala a umožnila mi mít vlastního koně. Pokud to mám brát z té trenérské stránky, tak nejvíce vděčím své nynější trenérce Denise Vegrichtové, díky které jsem se mohla více jezdecky rozvinout a prosadit se i v jiných stájích a získat tak nové cenné zkušenosti a možnosti. Další velké díky patří panu Mestenhauserovi, který mě naučil, co je to dřina. 
 

Čtěte také: Stěžejní pro mě bylo angažmá u Hany Vášáryové, říká Radek Horyna

 
Vy jste měla možnost pracovat s velkým množstvím koní, utkvěl vám nějaký v hlavě?
Myslím, že na svůj věk jsem měla příležitost pracovat už s mnoha koňmi, hlavně s těmi mladými v přípravě na obsednutí. Ráda vzpomínám na koně pana Mestenhausera, ale stále je pro mě nejvíce výjimečná má první vlastní kobyla Welinda.
 
Co považujete za důležité pro dosažení úspěchu na jezdeckých závodech?
Myslím, že úroveň závodů jde stále nahoru a proto je mnohem obtížnější prorazit. Důležitý faktorem je určitě mít dobré zázemí, trenéry a dobře připravené koně. Podstatné je samozřejmě věnovat práci s koňmi dostatek času. 
 
Jaké jsou vaše sportovní ambice? Čeho si přejete dosáhnout?
Musím říci, že v tomto jsem měla jasno. Už od začátku byl můj cíl hlavně spokojený kůň, protože si myslím, že spokojený kůň dělá spokojeného jezdce. Vždy jsem chtěla, aby se na můj parkur dalo dívat, abych se za něj nemusela stydět a dobrý výsledek bylo jen příjemné plus. 
 
Vy se momentálně zabýváte především obsedáním a výcvikem mladých koní. Co je pro vás při této práci důležité a jak probíhá samotné obsedání? 
Určitě je důležitá příprava koníka ze země před obsedáním. Každý kůň potřebuje jinak dlouhou přípravu na obsedání. Většinou své koně začnu ve třech letech lonžovat (s tím, že už jsou naučeni základním věcem, jako je vodění na vodítku, čištění, zvedání nohou a podobně) a postupně je nechávám zvykat nosit na sobě výstroj. Některé své koně nechávám na samotné obsedáni dorůst až do jejich čtyř let a připravuji je pouze už zmíněným lonžováním s výstrojí. Přibližně po dvou měsících začínám koně učit na tlak v sedle. K tomu je dobré mít někoho zkušeného i ze země. Postupně můžeme na koně začít sedat. Podstatné je, aby byl kůň co nejvíce v klidu a nebyl ve stresu. Už od začátku je pro mě důležité, aby kůň při nasedání stál na místě a nikam nepochodoval.
 
Foto: poskytla Natálie Šimková



Sledujte vysílání EquiTV.cz nebo poslouchejte EquiRadio.cz

 

Přihlaste se k odběru týdenního newsletteru ZDE!

 

Jezdecký zpravodaj vychází každý pátek a je zcela zdarma. Přímo do vašeho e-mailu vám jednou týdně doručíme to nejzajímavější z našich webů - zpravodajství napříč disciplínami, rozhovory, podcasty i videa. Už nikdy vám nic podstatného z našeho servisu neunikne!

 

FB skupiny Jezdci.cz, EquiTV.cz a EquiRadio.cz

 
Novinky z jezdectví a dostihů můžete sledovat i prostřednictvím našich specializovaných skupin na Facebooku! Spravujeme pro vás:
 

Máme rádi parkury Jezdci.cz

Máme rádi dostihy Jezdci.cz

Máme rádi drezuru Jezdci.cz

Máme rádi vozatajství Jezdci.cz

Máme rádi všestrannost Jezdci.cz

Máme rádi reining a western Jezdci.cz

Máme rádi voltiž Jezdci.cz

Máme rádi vytrvalost Jezdci.cz

Máme rádi pony sport Jezdci.cz

FB Jezdci.cz

FB Jazdci.sk

FB EquiTV.cz a EquiRadio.cz


reklama 13D

NEPŘEHLÉDNĚTE