Od svých čtyř let se pohybuje v jezdeckém prostředí letošní mistryně v drezuře v kategorii starších juniorů Eliška Šteflová. Reprezentantka brněnského jezdeckého klubu Panská lícha vybojovala mistrovský titul společně se svým devítiletým hannoverským valachem Falcaem. 

 

Vybavíte si svůj úplně první kontakt s koňmi a na kterém místě se dále odehrávaly vaše jezdecké začátky? Kdo vás ke koním přivedl? 

Moje první setkání s koňmi, nebo spíš v té době s poníky, bylo na Panské líše, kde se nacházím stále. A kdo mě k nim přivedl? Řekněme, že oba moji rodiče, jelikož jsem své začátky prožívala s oběma z nich. 

 

Které jezdecké disciplíně se věnujete nejvíce a jaké výkonnosti jste v ní dosáhla? Vyzkoušela jste i některá další jezdecká odvětví? 

Už se několik let věnuji na vysoké úrovní drezurnímu odvětví jezdeckého sportu. Má nejvyšší dosažená výkonost byla zatím do stupně S. Zkoušela jsem i parkurové skákání, ale to bylo převážně v mém dětském období. I v této době si něco málo skočíme, ale parkurový jezdec ze mě už rozhodně nebude.

 

Jak vzpomínáte na své první závodní zkušenosti? Který kůň s vámi překonal vaši první oficiální soutěž a kde k tomu došlo? 

Vzpomínám na ně s úsměvem, protože jsem byla malý prcek. Moje úplně první oficiální soutěž byla v domovské stáji s poníkem Bakem. Potom jsem přesedlala na Clippa, se kterým jsem následně vyrazila závodit na Slovensko do Dunajského Klátova, což se mi zdálo v té době jako strašná dálka. 

 

 

Kdo vás poté dále zdokonaloval a předával vám nové zkušenosti? Komu nejvíce vděčíte za to, čeho jste v jezdeckém sportu dosáhla? 

Hodně vděčím své trenérce Daniele Diringerové, která se mě před sedmi lety ujala. Také jsem velmi vděčná Michaele Blatné, jež mi vypůjčila nejlepšího koňského učitele Clippa. Tyto dvě osoby mě naučily všechno, jak se o koně pořádně starat, jak ho uvolnit a všechny ostatní detaily potřebné k dalšímu zlepšování. Můžu říct, že se stále od nich učím něco nového. 

 

Kdy se u vás dostavil takový ten první zásadnější úspěch a kterých dalších si osobně ceníte nejvíce? 

Nedokážu asi vybrat nějaký zásadní úspěch. Vážím si úplně každého startu a jsem šťastná, že vůbec mohu závodit. 

 

Na které své koně vzpomínáte nejraději? Je některý z nich nejvíce výjimečný? 

Všichni naši koně jsou výjimeční, protože každý má něco specifického a předávají mi tak různé zkušenosti. Nejvíce mi jich však poskytl již zmiňovaný Clipp, takže v tuto chvíli v tomto ohledu nejspíš vede právě on. 

 

Jaké sportovní ambice jste měla ve vašich začátcích a jaké jsou vaše dnešní plány v jezdectví? Čeho byste dále chtěla ještě v tomto sportu dosáhnout? 

Úplně na začátku byl můj sen jet na nějaké závody a třeba se někdy v budoucnu zúčastnit mistrovství České republiky. Toto se mi podařilo, za což jsem nesmírně vděčná. A co dál? Ráda bych závodila více i na mezinárodní úrovni. 

 

Foto: Nataša Skřivanová, Tomáš Aberl, P. Adam Photography / poskytla Eliška Šteflová