Litevská drezurní reprezentantka Justina Vanagaite-Samuile při letošním Světovém poháru v Olomouci opět okouzlila publikum. Stále usměvavá a dobře naladěná jezdkyně tam závodila už podruhé a spolu se starty v minulosti v Brně to bylo její čtvrté vystoupení v České republice.

 

V nejvyšší olomoucké rundě dokázala stejně jako loni zvítězit. Opět to bylo v sedle belgického valacha Nababa, s kterým v dubnu dojela v top 10 finále Světového poháru a s kterým také získala nominaci do Paříže na olympijské hry.

 

Odkud se vzala sympatická jezdkyně a v čem je její působení ve vrcholovém drezurním sportu výjimečné? „Začala jsem jezdit ve dvanácti letech. A je to docela vtipná historka,“ prozradila v rozhovoru pořízeném na nedávném mítinku v Olomouci. „Moje maminka měla první rande s dnes už manželem, tedy jejím druhým manželem. Měla jsem ten den narozeniny a máma mu řekla, že dcera má narozeniny, a proto ji přivede také. On nás obě vzal do stájí. A já jsem odtamtud už prakticky neodešla,“ směje se. 

 

„Potkala jsem tam svou trenérku, která mi pomáhá už dvaadvacet let, od úplného začátku až po olympiádu. Myslím, že to není obvyklá věc v drezuře,“ říká a se smíchem popisuje svou první soutěžní zkušenost. „Bylo to ve třinácti letech. Startovala jsem v úrovni, která je taková přechodová mezi dětmi a juniory. Závodila jsem s třemi koňmi, a když jsem jela s tím třetím, spadla jsem. Myslím, že to byl asi první pád v drezuře vůbec a bylo to fakt legrační.“

 

 

Letos čtyřiatřicetiletá jezdkyně za sebou nemá žádný juniorský nebo mládežnický šampionát FEI. „Upřímně, mezinárodní sport jsem vlastně ani nesledovala, v těch začátcích jsem neměla přístup na internet, jako tomu je dnes. Neměla jsem ani žádný velký vzor,“ přiznává. 

 

Poprvé se na mezinárodní závody podívala teprve před čtyřmi lety, tedy po dlouhých osmnácti letech od prvního kontaktu s koňmi. „Samozřejmě jsem mezitím závodila, ale na národní úrovni,“ vysvětluje. Hned první soutěž na CDI vyhrála. Bylo to v srpnu 2020 v estonské Ruile při dvouhvězdovém mítinku. Za výkon v úloze St. George dostala přes 70 procent, stejně tak za úlohu IM-I Freestyle, kterou absolvovala hned další den a dojela v ní druhá. 

 

Tento úspěch zaznamenala s už zmíněným Nababem, který ji provází od samého startu mezinárodní kariéry. Jedenáctiletého hnědáka po plemeníkovi jménem Sir Donovan má od jeho šesti let. „Zpočátku to s ním nebylo snadné. Určitě jsem si nemyslela, že se z něj stane můj životní kůň. Měla jsem v plánu ho prodat. Ale postupem času jsme si vypracovali hodně silnou vazbu. Je to král naší stáje s láskyplnou přezdívkou Kebab,“ popisuje ve starším interview pro server Eurodressage Justina. Dodává, že velkou devizou tohoto koně je jeho mozek.

 

 

Už v roce 2021 začali jezdit na úrovni Grand Prix a brzy dosáhli na nejvyšší rundu, tedy soutěže CDI, které vrcholí úlohou Grand Prix Freestyle. Představili se v té sezoně mimo jiné v Brně, kde byli v tříhvězdové kategorii třetí v Grand Prix Special. Velký posun pak při pohledu do kariéry v databázi FEI nastal v sezoně 2022. Duben přinesl třetí místo v Grand Prix Freestyle na CDI3* v Zakrzowě v Polsku, a to se známkou přes 72,700 procenta a za měsíc nato přišlo vítězství v kvalifikaci Světového poháru v Pärnu v Estonsku. To už dostala Justina s Nababem od rozhodčích přes 74,500 procenta.

 

Následovaly výkony, díky nimž se dostala do finále Světovém poháru 2022/2023, které se konalo v Omaze a v Grand Prix Freestyle dojela jedenáctá. Rok 2023 byl ještě úspěšnější. Vítězství zaznamenala celou řadu, mezi nimi triumf v rundě bodované do World Cupu v květnu v Olomouci.

 

S Nababem loni vyhrála i v Sopotech, Šamoríně a Rize a po účasti v podzimních kvalifikacích si opět zajistila postup do finále World Cupu. To se jelo v dubnu v Rijádu a dvojice tam obsadila ve volné Grand Prix osmé místo s hodnocením přes 75 procent. Litva má díky Justině také jednu individuální kvótu pro olympijské hry v Paříži. Jezdkyně nemá doma konkurenci, takže nominace byla jasná. Pokud vydrží jí i koni zdraví, uvidí ji fanoušci na obdélníku ve Versailles.

 

 

Justinino působení ve vrcholné drezuře je netypické hned v několika ohledech. Zajímavá je už jen ta cesta, kdy se holka bez vazby ke koním zamiluje do jezdectví, dlouhá léta trénuje, aby se až ve třiceti dostala na první mezinárodní mítink. A po čtyřech letech od tohoto momentu má vstupenku na olympijské hry. To celé ve spolupráci s jedinou trenérkou, kterou potkala už v dětství.

 

Další věc, která poutá v drezurní komunitě pozornost, je to, že letos Justina nastupuje do některých soutěží bez ostruh. Po dlouhé diskuzi a revizi pravidel Mezinárodní jezdecké federace FEI je totiž použití ostruh povoleno, ale ne nařízeno. Justina uvítala, že má jezdec volbu. „Drezura je nyní tak trochu v tmavém stínu. A tak si myslím, že je dobré ukázat, že existuje hodně dobrých a pozitivně smýšlejících jezdců, kteří mají se svými koňmi opravdu blízký vztah,“ říká v jednom z rozhovorů pro Horse and Hound s tím, že je třeba vše zvažovat individuálně a s ohledem na konkrétního koně.

 

 

U své stájové jedničky Nababa odložila ostruhy v zimní přípravě. „Řekla jsem si, že je to dobrý experiment. Jasně, mnozí namítají, že experimentovat lze, ale ne na pětihvězdové úrovni. Ale já znám svého koně mnohem líp než ostatní, tak proč to nezkusit? A je tu jeden důležitý důvod, proč do toho jít. Protože můžu!“

 

Po únorovém startu na CDI5* v Dauhá, což bylo mimochodem poprvé, kdy jezdec na této úrovni neměl ostruhy, uvedla: “Necítím žádný velký rozdíl. Upřímně, nezáleží, jestli jezdec má nebo nemá ostruhy. Pokud je umí správně používat, je to naprosto v pořádku. Já mám ale na ježdění bez nich dobré ohlasy od svých fanoušků, od stewardů i od jezdců. A rozhodně neříkám, že je nikdy nebudu používat. Když vyhodnotím, že je to třeba, zase je nasadím“. Jako třeba v Olomouci o tři měsíce později. 

 

 

Justina je v top drezuře zajímavým zjevením. Jak by charakterizovala sama sebe? „Jsem holka odnikud. Nestojí za mnou žádná velká jména. Nemám žádný obrovský rozpočet. Všechno dělám sama, jsem ošetřovatel, jezdec, řidič a jsem často sama sobě i trenérem.“

 

Holka odnikud se, v porovnání s jezdci z drezurních velmocí, z ničeho vypracovala na olympiádu. K tomu má jediný vzkaz: „Chci říct lidem, nepřestávejte věřit v dobrou věc.“ Její velký okamžik nastane v úterý 30. července, kdy začíná v Paříži olympijská soutěž v drezuře, a to zahajovací úlohou Grand Prix. 

 

 

Zdroj: Eurodressage, Horse and Hound, FEI, EquiTV