reklama 11B

Jak se má Decent Fellow. Vítěz Velké se znovu sešel se starým přítelem

ikonka

Procestoval sedm zemí, vyhrál Velkou pardubickou a se ctí obstál i v Cheltenhamu. Decent Fellow byl koněm, pro kterého nebylo nic nemožné. Dnes tráví hvězda rodiny Váňových krásný důchod u své někdejší ošetřovatelky Radky Skalové Vychytilové.
28.05.2020 15:15  |  Autor: Martin Cáp  |  Rubrika: Dostihy  |  
NEPŘEHLÉDNĚTE
| FANCLUB
reklama 12C

Co si mezi sebou povídají koně ve výběhu, ještě nikdy nikdo nezjistil. Kdyby to bylo jinak, valach Decent Fellow by nejspíš rozdával jeden rozhovor za druhým. Zájemců o zážitky koně, který procestoval dostihovou Evropu od Cheltenhamu po Merano dávno předtím, než se starty v zahraničí staly běžnou rutinou, by nepochybně bylo mnoho.
 
Ale možná by z malé stáje nedaleko Chyší na Karlovarsku, kde vítěz Velké pardubické 2006 tráví důchod, odjížděli zklamaní. Decent Fellow by si zřejmě jako každý skutečný insider nechal to hlavní pro sebe. Nanejvýš by něco prozradil svému nového sousedovi Zarifovi, který mu od konce loňského roku dělá společnost.
 
V pětadvaceti letech má Decent Fellow stále jiskru v oku a těší se dobrému zdraví. "Musím to zaklepat, ale zatím je to dobré. Jen mu už vypadl zub, tak budeme muset začít s granulovaným senem. Po posledním ježdění kulhal, ale za pár dní to bude dobré. On vlastně nikdy nebyl pořádně nemocný, je to takový tvrďák. Vybavuji si jen, jak měl před vítězstvím ve Velké ve výběhu naštíplou kost. Tenkrát mu Josef Váňa dělal takovou ortézu z hokejek malého Pepči," směje se Radka Skalová Vychytilová, která má na výběh svého osudového koně výhled přímo z okna domu.
 

Čtěte také: Dostihy vstaly z mrtvých. Pomáhá mi "Czech power", říká Minařík

 
S Decent Fellowem se znají rovných jednadvacet let. Poprvé se potkali krátce poté, co ryzák dorazil z Německa do stájí Josefa Váni. Ona jako mladá ošetřovatelka a pracovní jezdkyně, on coby poněkud problémový a na dráze nepříliš výrazný valach s překážkovým původem, co zklamal svého majitele. Tehdy se začalo tvořit pouto, které přetrvalo všechny budoucí změny v životech koně i jezdkyně.
 
Nesplněná naděje doktora z Badenu
 
Decent Fellow se narodil v roce 1995 v chovu veterináře Ulricha Kisslinga. Jeho otec Esclavo byl německým koněm roku 1978, matka Domicella měla několik sezon renomé nejlepší německé steeplerky. V těch dávných časech se překážkové dostihy těšily zejména na severu a západu země velké popularitě a na drahách jako Baden Baden, Hamburk, Brémy nebo Mannheim se pravidelně běhaly bohatě dotované a dobře obsazené steeplechase, v nichž nebylo snadné uspět.
 
Robustní padesátník Kissling byl známou osobností badenského závodiště Iffezheim. Založil dodnes fungující veterinární kliniku, kde se specializoval na problémy koní s dýcháním, pohybovým aparátem nebo kolikami, a vyvinul vlastní krmivo. Decent Fellowa odchoval s jasnou ambicí - toužil po vítězství v tehdy prestižním Iffezheimer Jagdrennen, které se na jeho domovské dráze běželo jako překážkový vrchol jarního mítinku na začátku června.
 
Svou novou naději poslal nejprve k šampionovi trenérů Uwemu Stoltefussovi. Ten kromě špičkových rovinových koní chystal i úspěšné překážkáře. Svou první sezonu strávil tříletý Decent Fellow v provozních dostizích. Debutoval 11. ledna na písku v Dortmundu čtvrtým místem na 1700 metrů. O dva měsíce později si připsal na dnes již neexistující dráze Gelsenkirchen - Horst premiérové vítězství pod Davidem Edderym, bratrem slavného Pata. Proutěné překážky si poprvé vyzkoušel začátkem listopadu v Hannoveru, kde ztratil Vlastimila Špalka.
 
V té době se Kissling už dobře znal s Josefem Váňou, jehož koně pravidelně startovali na německých překážkách a vozili odtud výrazné úspěchy. Na sklonku roku 1998 se tak Decent Fellow stěhoval na Karlovarsko. U Váňových se poprvé potkal s Radkou Skalovou Vychytilovou. "Přišel na Bohuslav o měsíc dříve než já. Dostala jsem ho na starost. On a Válečník byli první koně, které jsem si u Váňových zapamatovala. Válečník měl totiž takový zvláštní bílý proužek na noze a Decík měl zase takové tečky na zadních nohou," vzpomíná Radka.
 
Společné začátky byly všechno jiné než jednoduché. "Byl to takový divočák, pod sedlem docela tahal. Šli jsme po louce a hned začal dělat ty svoje otočky. Šéf byl na kopečku na jízdárně a hodně se mračil. Decík byl svůj, vždycky jsem se na něm zapotila. Jenže on zase přesně věděl, kdy a kde má zabrat. Postupně se z něj stal pracant. Když se dal trochu dohromady, už jsem se s ním nebála do žádného kopce. Byl spolehlivý v práci i dostizích. I později, po skončení kariéry, jsem s ním občas vyjela na Vladař," vypráví.
 
Budoucí vítěz Velké pardubické zrál jen pozvolna. Jako čtyřletý a pětiletý sice sbíral umístění, ale vyhrát se mu nepodařilo. Třetím místem ve vysněném Iffezheimer Jagdrennen svého majitele a chovatele neuspokojil. "Doktor Kissling říkal, že koně, který tenhle dostih neumí vyhrát, nechce. A daroval ho mému synovi," řekl po letech Váňa časopisu Paddock Revue.
 
Tak se stal Decent Fellow rodinným koněm Váňových a ti ho pro dostihové účely pronajímali sponzorům. První velké úspěchy zaznamenal pod hlavičkou stáje Polar - Sportovní služby - Váňa. Ulrich Kissling brzy poznal, že udělal chybu. Decent Fellow v dalších letech ovládl Iffezheimer Jagdrennen hned dvakrát.
 
Cheltenham, Merano i Waregem
 
Na přelomu tisíciletí se valach začal profilovat jako úspěšný cestovatel. Startoval sice i na domácích drahách, ve svých šesti letech například doběhl čtvrtý v Ceně Labe, ale největší úspěchy slavil za hranicemi. Česká republika se teprve ucházela o vstup do Evropské unie a veškeré mezinárodní starty byly spojeny s množstvím byrokracie a formalit. Tehdejší vedení Dostihového spolku Pardubice však intenzivně rozvíjelo vztahy s partnerskými závodišti v různých zemích, a tak se rozšiřoval i akční rádius Váňovy vycházející hvězdy.
 
V roce 2001 se kromě Pardubic, Mostu, Bad Harzburgu a Wroclawi podíval dokonce i do Cheltenhamu. Ve dvojici tamních krosů v listopadu a prosinci obstál se ctí, připsal si v nich dvě čtvrtá místa. Další rok se představil ve Štrasburku, Nancy, Magdeburku a pod Michalem Köhlem konečně získal Iffezheimer Jagdrennen. Ve Velké pardubické debutoval druhým místem, sedm délek za vítězným Maskulem.
 
V silné generaci krosařů zosobněné Registanou a Maskulem se natrvalo usadil ve špičce. Na nejvyšší stupínek mu vždy něco scházelo, ale s každou další sezonou předváděl stále obdivuhodnější výkony. Ve srovnání s pardubickými specialisty dělala jeho kariéra dojem, že cestovat velkou část roku po Evropě a pak si na podzim "střihnout" Velkou pardubickou vlastně nic není.
 

Video: Ignacius Reilly nám ještě ukáže velké věci, je přesvědčen Luka

 
V tomto ohledu stojí za zmínku zejména sezona 2004, kdy devítiletý Decent Fellow získal dvě vítězství ze sedmi startů. Na jaře se pohyboval mezi Meranem a Pardubicemi, na podzim zvítězil pod Jaroslavem Myškou lehce o 5 délek v Altes Badener Jagdrennen. O tři týdny později finišoval čtvrtý v Gran Premio Merano a po dalších čtrnácti dnech si připsal bronz ve Velké pardubické. "Z dnešního pohledu to byla neuvěřitelná kariéra. Koně směřující do Velké si dnes dají jednu nebo dvě kvalifikace, případně něco menšího, a jdou do Velké. Decent Fellow předtím stihl Německo, Francii nebo třeba belgický Waregem," připomíná Radka, která ryzáka provázela prakticky všude s výjimkou Cheltenhamu.
 
Chytré mobily tenkrát byly hudbou budoucnosti, ani internet ještě zdaleka neměl každý. "Ve stáji na nás všichni čekali na dvoře, protože nevěděli, jak jsme dopadli. Vždycky jsme zatroubili a oni vyběhli. Než jsme se třeba z Pardubic dokodrcali tím velkým busem pro šest koní, bylo třeba jedenáct nebo půl dvanácté v noci. Všechno bylo pomalejší a pohodovější. Velkým zážitkem byly i společné večeře na zpáteční cestě, když se dobře zaběhlo. Teď už se všude víc spěchá, taková je doba," zamýšlí se.
 
Čekání u Taxisu
 
Velká pardubická pro Radku vždy znamenala velké nervy. Druhou říjnovou neděli se na těch deset minut dostávala do zvláštního transu, v němž nevnímala nic jiného než svého svěřence. V tu chvíli pro ni existoval jen Decent Fellow.
 
"Kolikrát jsem ani nevěděla, jak dopadli ostatní koně ze stáje. Člověk vždy sleduje jen svého koně. Tenkrát jsme se my vodiči ještě mohli podívat k Taxisu, jak ho náš kůň skočil. Stáli jsme tam, najednou k nám začal doléhat z dálky hukot tribun a po chvíli dupání koní. Nad živým plotem se objevil první kůň, pak další. Ten není můj, tenhle taky ne… Támhle je! Podívala jsem se, po doskoku jsem si na chvíli oddechla a běžela dál. Vždy jsem byla šťastná, když dorazil do cíle. I kdyby byl úplně poslední," vrací se k sedmi startům svého oblíbence ve Velké pardubické.
 
Jenže spolehlivý tempař se strojovou akcí nebyl poslední nikdy. Vždy doběhl na dotovaných příčkách a v roce 2006 se dočkal životního vítězství. To už hájil druhou sezonu barvy majitele Jiřího Charváta. Jeho hlavní soupeř Maskul nečekaně spadl na prodlouženém Taxisu a ze špice jdoucí Decent Fellow si s Josefem Bartošem doběhl pro lehký úspěch o 6 délek před tréninkovým kolegou Juventusem.
 
"To byly obrovské emoce. Dnes se musím smát, jak jsem tenkrát po doběhu byl mimo. Nedá se to zopakovat, už se to nevrátí. Takovou euforii člověk prožije jen jednou," vzpomínal loni Bartoš.
 
Poslední vítězství získal Decent Fellow v červnové kvalifikaci 2007. Bylo mu dvanáct let, laboroval s kopytem a do světla ramp se tlačila nová generace krosařů v čele s bělkou Sixteen. Velkou pardubickou běžel ještě dvakrát, skončil druhý a pátý. Odešel do penze hned poté, co ho Josef Váňa mladší 12. října 2008 odsedlal za cílovým mezníkem. Během jedenácti sezon absolvoval 68 startů v sedmi různých zemích. Dvanáctkrát zvítězil a vyběhal přes 12 milionů korun.
 
Velké shledání se Zarifem
 
Decent Fellow zůstal ještě nějaký čas pod Vladařem u Váňových, kde se zájmem sledoval stájový ruch a přípravu svých nástupců. Někdejší nervák, který se často při cestách do neznámého prostředí stresoval, se stal maskotem a natolik spolehlivým matadorem, že začal cestovat do úplně jiných destinací než v dobách kariéry. Josef Bartoš ho přivezl na Radčinu svatbu, a objevil se také na slavnostní premiéře filmového dokumentu o Josefu Váňovi před pražským kinem Nový Smíchov.
 
Jednoho dne však musel zasloužilý veterán přece jen uvolnit svůj box na Bohuslavi mladším. V tu chvíli opět zasáhl jeho nejbližší člověk. "Odvezla jsem ho k mému známému kousek od Manětína. A od září 2018, kdy jsme dodělali boxy, ho mám konečně doma. Dívám se na něj z okna, tak jsem si to vždycky přála," libuje si Radka.
 

Podcast: Auta místo šaten, ordre v rouškách. Dostihy bez diváků na vlastní kůži

 
Stejně jako v případě svých dalších hvězd, i na důchod Decent Fellowa stále finančně přispívají manželé Diana a Jiří Charvátovi. "Jsem jim za to moc vděčná. Dávám Decíkovi první poslední, ale moje finanční možnosti jsou přece jen omezené. Takhle vím, že i v případě veterinárních nebo jiných nečekaných nákladů o něj bude dobře postaráno," dodává.
 
Vítěz Velké pardubické tráví své dny ve výběhu spolu s bývalými tréninkovými kolegy Zarifem a Hipo Japem. Zhruba jednou za měsíc se všichni tři vydávají na společnou vyjížďku. Blízký vztah má zejména se Zarifem, s nímž byli sousedé už v aktivních dobách u Josefa Váni. "Chvíli jsem je měla společně v jednom velkém boxe, ale na Zarifa přišlo jaro a začal Decíka trochu terorizovat. Tak jsem je musela rozsadit," usmívá se Radka.
 
Zarif byl v mnoha ohledech nástupcem Decent Fellowa. Nejen v roli stálého inventáře Velké pardubické a sběratele dotovaných umístění, ale i jako osobní svěřenec Radky Skalové Vychytilové. "Už jsem nevěřila, že se kluci ještě potkají. U Váňových stáli vedle sebe ve stáji. Decent Fellowa jsem ráno vypustila do výběhu a Zarif šel pracovat. Vždycky na sebe řehtali a běželi spolu přes celý výběh. Bylo to, jako když se potkají milenci po letech. Když jsme Decent Fellowa odváželi, byli oba hodně smutní. Připadalo mi, že od sebe rozdělujeme děti. Mám obrovskou radost, že se u mě doma zase sešli."
 
Je to vlastně příběh splněných přání. Jedno malé navíc však Radka přece jen má. "Decík se dožil mé svatby i stěhování domů. Kdybychom se dočkali ještě společné vyjížďky, kdy bych na něj posadila svou dcerku, bylo by to úžasné..."
 
 
Na snímku: Decent Fellow, Zarif a jejich Radka. Foto: archiv Radky Skalové Vychytilové



K odběru se přihlašte ZDE!

 

Nový Jezdecký zpravodaj vychází každý pátek a je zcela zdarma. Přímo do vašeho e-mailu vám jednou týdně doručíme to nejzajímavější z našich webů - zpravodajství napříč disciplínami, rozhovory, podcasty i videa. Už nikdy vám nic podstatného z našeho servisu neunikne!

 

Novinky z jezdectví a dostihů můžete sledovat i protřednictvím našich specializovaných skupin na Facebooku! Spravujeme pro vás:
 

Máme rádi parkury Jezdci.cz

Máme rádi dostihy Jezdci.cz

Máme rádi drezuru Jezdci.cz

Máme rádi vozatajství Jezdci.cz

Máme rádi všestrannost Jezdci.cz

Máme rádi reining a western Jezdci.cz

Máme rádi voltiž Jezdci.cz

Máme rádi vytrvalost Jezdci.cz

Máme rádi pony sport Jezdci.cz


reklama 13B

NEPŘEHLÉDNĚTE