Drezurní jezdkyně Anna Humplíková se svými koňmi sídlí v jezdeckém areálu Black Horse Dressage, který se nachází v Třebichovicích u Kladna ve Středočeském kraji. Majitelkou stáje je Katarína Hlavová, drezurní trenérka a národní drezurní rozhodčí, která je rovněž trenérkou mladé jezdkyně.
Jak dlouho ve vaší stáji působíte a jaká byla vaše cesta až na toto místo?
V Třebichovicích působím něco málo přes rok a aktuálně zde mám ustájené tři koně. Do Třebichovic jsem se stěhovala zejména kvůli své trenérce Katarině Hlavové, která je zároveň majitelkou areálu. Nicméně je třeba říci, že zkušenost s každým areálem, kterým jsem prošla, byla nadmíru pozitivní a stěhovala jsem se jen velmi nerada.
Co vše předcházelo tomu, než jste se dostala sem?
Před Třebichovicemi jsem měla své koně ustájené u Filipa Minaříka ve Strážovicích a následně ve stáji Villa Gineta v Masečíně. S Filipem jsem trénovala dlouho předtím, než jsem dostala svého prvního vlastního koně, proto bylo naprosto přirozené v jeho areálu setrvat a nadále trénovat pod jeho vedením. Jedinou nevýhodou areálu byla absence haly, a tak jsme se na zimu roku 2018 přesunuli do malebného areálu Villa Gineta. Nakonec jsme v Ginetě zůstali natrvalo až do léta 2022, kdy jsme se přestěhovali do Třebichovic. V Ginetě jsem využívala video tréninků s mojí holandskou trenérkou Loes Corsel, nicméně ani to nenahradí mít trenéra doma. Krom toho pravidelně dojíždím za Loes právě do Holandska, takže je skvělé mít zkušenost se stájovým managmentem i ze zahraničí.
Jaké jsou základní parametry vašeho současného domovského areálu?
V Třebichovicích je dostupných devatenáct boxů, přičemž devět je vnitřních a devět venkovních. K dispozici je hala 20x40 metrů a venkovní jízdárna 50x50 metrů. Závody se u nás nekonají a nejspíše ani nebudou, což dle mého názoru přispívá ke komorní atmosféře areálu. Pro koně jsou k dispozici zimní a letní výběhy, mycí box. Jezdci mají k dispozici sedlovnu. V okolí jsou pak krásné terény na vyjížďky.
Můžete prozradit něco o historii tohoto místa?
Areál se nachází na místě bývalého mlýna, které mu se přezdívá Paninský. Podle pověsti tam totiž žily dvě svobodné dívky... Postaven byl v roce 1694. Koně se do areálu poprvé přistěhovali v roce 2002 a od té doby neměnil majitele.
Co je největší výhoda vaší současné stáje z vašeho osobního pohledu?
Jako největší výhodu vnímám to, že koně tu mohou být koňmi. Každý den chodí do výběhu, obvykle v rámci menších stád. Pro mého koně Kingstona je ideální, že může stát ve venkovním boxe, protože když zrovna není ve výběhu, rád pozoruje okolní dění. Zároveň zde menší počet majitelů vytváří klidnější atmosféru a na hale se málokdy stává, že by bylo plno. To oproti velkým komerčním stájím vidím jako velké pozitivum. A jak jsem již zmiňovala, pro mě naprosto zásadní je i přítomnost mé trenérky Kataríny Hlavové, které vděčím za úspěchy letošní sezony.
Kolik času zde trávíte? Jak vypadá váš běžný program, pokud jste zrovna tady "doma" a ne někde na závodech?
Záleží vždy na ročním období. Vzhledem k tomu, že studuji na vysoké škole, mají koně přes zimu o trochu klidnější režim. Každopádně jakákoliv návštěva stáje se vždy protáhne na minimálně několik hodin. Ideálně odjezdím dva až tři koně denně. Nejvíce času však zabere samotná péče o koně; je třeba připravit jádro na ráno a na večer, pro koně co pracovali mash po tréninku. Své koně teď přes zimu dokrmuji senáží, takže i tu je třeba připravit do sítí. Jednou týdně, když mám více času, provedu generální úklid, což zahrnuje čištění koženého vybavení, praní deček a kamaší a podobně. S tím mi naštěstí pomáhá máma, dokonce už obětovala naši pračku doma.
Bez jaké části zázemí byste se nemohla s koňmi nikdy obejít?
Pro mě jsou naprosto zásadní výběhy. Mají nezastupitelnou roli v rámci vlivu jak na psychickou pohodu koně, tak jeho fyzické zdraví. Zároveň pokud se člověk do stáje nedostane, má alespoň jistotu, že kůň měl možnost se projít a protáhnout. Co se pak týče mě jako jezdce, tak je to hala. Jsem v tomhle už trochu rozmazlená, ale není nad to si v zimních deštivých dnech zalézt na trénink dovnitř, zvlášť když máte více koní na odježdění.
Jsou plánovány v blízké budoucnosti nějaké změny v tomto areálu, např. rekonstrukce, rozšíření? Cítíte vy osobně potřebu nějaké změny?
Jestli se nepletu, do budoucna je v plánu zpevnění výběhů na zimu. Areálem protéká potůček, což znamená, že v létě není nouze o zeleň, v zimě ale zas není nouze o bahno. Osobně vyloženě necítím potřebu nějaké zásadní změny, ale vždy je co vylepšovat. Moc hezká by byla třeba představa kolotoče nebo drezurního obdélníku s rozměry 20x60 metrů.
Jak si představujete stáj či areál s ideálním zázemím pro vaši disciplínu, co by tam rozhodně nemělo chybět?
Myslím, že jezdci často pečlivě uvažují nad technickým zázemím, ale já osobně bych zdůraznila nenahraditelnou roli dobrého ošetřovatele a stájníka. Je strašně důležité mít možnost se spolehnout na stájový personál, protože pokud člověk v areálu nežije, těžko může mít koně pod kontrolou 24/7. S tím pak jde ruku v ruce přátelský kolektiv majitelů. Až moc často podle mě můžeme v českých stájích vidět vzájemnou nesnášenlivost majitelů, protože každý má svůj vlastní přístup ke koním a jakýkoliv jiný je nutně špatný.
Foto: poskytla Anna Humplíková
