Sportovní stáj Svobodová sídlí v obci Úpořiny v Ústeckém kraji a jezdkyně, trenérka a funkcionářka ČJF Petra Svobodová si celý objekt dlouhodobě pronajímá.
„Působím zde od roku 2007, kdy byla dokončena rekonstrukce celého objektu. Měla jsem do té doby tři mé koně ustájené již v několikátém ustájení a sem bylo naplánováno jít už v době, co statek jistá firma koupila," říká Petra Svobodová a dodává, že v roce 2008 se jim také podařilo ihned naproti koupit rodinný dům, takže mají nyní koně doslova naproti přes ulici.
Co vše tedy předcházelo tomu, než jste se dostala na statek do Úpořin?
Oddíly, kterými jsem prošla, než jsem si pořídila svého prvního koně, byly čtyři. Pak jsem měla své koně ustájené v podstatě ve třech ustájeních, kde mi vždy něco radikálně nevyhovovalo, a tak jsem se dostala do současného ustájení. Ihned asi po půlroce jsem si tento areál pronajala a jsem tudíž ve svém.
Jaké jsou základní parametry tohoto zázemí určeného pro chov a trénink koní?
Jezdecká stáj disponuje devíti boxy, které moc nevyužíváme, protože chováme všechny koně včetně sportovních v režimu 24/7. Boxy slouží hlavně pro klisny před porodem, koně zraněné a nemocné. Máme dvě vybavené sedlovny, mycí box, přilehlé čtyři menší výběhy, jízdárnu 15x40 metrů a kruhovku. To vše je přímo u stájí. Dále využíváme asi 500 metrů vzdálenou škvárovou jízdárnu 50x100 metrů, kterou si pronajímáme. V okolí naší malé vesničky Úpořiny si pronajímáme cca 30 hektarů pastvin, kde jsou všichni naši koně pohromadě po celý rok.
Můžete prozradit něco o historii tohoto místa?
Jsme v Sudetech, takže samozřejmě tu dříve byli Němci. Statek po revoluci léta chátral. Poté změnil majitele a prošel kompletní rekonstrukcí.
Co je největší výhoda vaší současné stáje z vašeho osobního pohledu?
Největší výhoda je, že mám stáje ihned naproti našemu rodinnému domu. A mohla jsem si zázemí kolem stáje dobudovat svépomocí dle svých představ.
Jaké všechny služby ve vašem jezdeckém areálu nabízíte vaším klientům?
Nabízíme vyjížďky, svezení na koních, hiporehabilitaci, trénink a výcvik jezdců a koní, obsedání, přiježďování, pomoc při závodech. Když je trochu čas, pořádáme různá soustředění a semináře. Organizujeme i vzdělávací programy pro školy.
Kolik času zde trávíte a jak vypadá váš běžný program při prací v areálu a s koňmi?
Tím, že bydlíme naproti, tu trávím poměrně dost času. Pokud jsou nějací koně ve stáji, chodím tam v 7 hodin ráno nakrmit. Poté jdu domů a při kávě vyřizuji administrativní věci u počítače. V devět jdu pustit koně do výběhu, popř. vykydám anebo to nechám holkám na odpoledne. Pak si dojdu nebo mi někdo přivede dva koně z pastvin, které zrovna potřebují jezdit. To trvá v celku dlouho, protože nejbližší pastvinu máme skoro kilometr. Většinou jsou koně samozřejmě totálně špinaví, takže než to vyčistíte a odjezdíte, jsou skoro dvě hodiny odpoledne. Jedu pro dceru do školy, naobědvám se a buď už zůstávám doma a večer jdu jen vše zkontrolovat, anebo je s dětmi manžel a já jdu ještě odpoledne trénovat, popř. dělat jakoukoliv jinou práci – krmení koní na pastvinách, oprava ohrad, údržba stájí apod. Někdy jdu jezdit nějaké koně ještě odpoledne.
Kolik místních koní máte nyní ve své péči a jaké jsou jejich hlavní zaměření a cíle?
Momentálně máme 20 koní, každý rok většinou máme nějaký přírůstek. Občas se něco prodá, občas koupí. Pouze tři koně jsou soukromých majitelů, zbytek je v mém vlastnictví. Ustájení sice poskytujeme, ale ustájené koně, hlavně jejich majitele, si pečlivě vybíráme. Nejdůležitější je, aby tady byl klid. Všichni naši koně se využívají jak na rekreační ježdění, tak alespoň pro nízký sport. Slouží především oddílovým dětem a klientům. Sportovní koně, pokud to jen trochu jde, chodí občas také s dětmi. Vždy v rámci toho, aby se moc nekazili, ale aby si za prvé trochu zvykali a za druhé, aby pošetřili provozní koně. Většina našich koní zajede parkur i drezurní úlohu. Děti mají k dispozici hlavně moje koně po sportovní kariéře. Se všemi koňmi se pravidelně chodí na jízdárnu, jak přiježďovat, tak i drezurní koně chodí skákat. Dbáme na to, aby chodili pravidelně na vyjížďky a měli pestrou práci.
Bez jaké části zázemí byste se nemohla s koňmi nikdy obejít?
Moc náročná nejsem. Důležité jsou bezpečné a prostorné boxy, které sice moc nevyužíváme, ale pokud jsou potřeba, je důležité, aby se koním nic nemohlo stát. Pak je dobré mít nějaké zázemí, ideálně s topením a vodou. A velmi často používáme mycí box. Obešli bychom se i bez něj, ale s ním je péče o koně komfortnější. Jediné, bez čeho bych se nikde neobešla, jsou výběhy. Kůň je stádové zvíře a pro jeho psychiku je pobyt ve výběhu s kamarády zásadní.
Jsou plánovány v blízké budoucnosti nějaké změny v tomto areálu, např. rekonstrukce, rozšíření?
Vzhledem k tomu, že areál není můj, se nějaké velké změny ani konat nemohou. Majitel mi nechává naprosto volnou ruku, takže za těch deset let jsme vybudovali menší jízdárnu ihned u stájí, kterou využíváme na vození dětí, jezdeckou školičku, hiporehabilitaci a práci s koňmi ve volnosti. Kousek vedle máme pískovou kruhovku, za stájí máme mycí box se soláriem, před stájemi stojí veliká pergola, která slouží jako zázemí pro příměstské tábory. Je těžké investovat do cizího, ale jsou věci, které jsme zkrátka potřebovali, takže jsme to riskli.
Foto: poskytla Petra Svobodová
