Základ měla Julie Tesaříková od maminky. S jejími koňmi dodnes závodí

Julie Tesaříková, jež je dlouholetou svěřenkyní Barbory Tomanové, v rozhovoru zmínila svůj přechod od závodního lyžování k jezdeckému sportu. Od maminky odkoukala parkurové skákání, kterému se s rodinnými koňmi i nadále věnuje na vysoké úrovni.

20.04.2023 06:30 | Autor: Vojtěch Kroupa | Rubrika: Sport |

DOPORUČUJEME

| FANCLUB

reklama 12C

S koňmi je Julie Tesaříková spojena odmalička, přestože původně závodně lyžovala. Její maminka měla vždy své koně. „Koně měla, než jsem se narodila, ale ty pak musela prodat, jelikož byla velmi pracovně vytížená a k tomu měla dvě malé děti. Nikdy nezapomenu, když jsem asi jako čtyřletá na Vánoce pod stromečkem dostala fotku koně. Hned mi došlo, že je náš. Jmenoval se Sahit a byl to takový přerostlý dobrák. Měl asi 185 centimetrů v kohoutku a jak byl velký, tak byl také hodný. Vím, jak jsem se okolo něj jako malá motala, jezdila bez sedla, hrála si s ním a on byl vždycky tak moc hodný,“ vzpomíná na své první zážitky a zkušenosti s koňmi Julie Tesaříková, jež nyní pravidelně startuje při důležitých parkurových závodech.

Jak postupně vznikalo spojení vás a koní a proč jste se rozhodla zůstat u tohoto sportu?

Do svých patnácti let jsem závodně lyžovala a mamka mě vždycky vzala jen na vyjížďku nebo jsem mohla v létě na tábor s koňmi. Rodiče nikdy moc nechtěli, abych s tím začala a teď už chápu proč. Z toho důvodu mě v tom ani tolik nepodporovali. Vím, že jsem jeden čas chodila dvakrát v týdnu na tréninky na Mělník k panu Mestenhauserovi, a pak občas někam na poníky, kde mi trenérku dělala mamka. Pak mi v jeden čas mamka nechala z části na ježdění našeho tehdejšího koně Ezura, s kterým jsem si udělala závodní licenci a absolvovala moje první závody, které byly i oficiální. Bylo to v Královicích a šla jsem soutěže ZM a Z. V ZM jsem skončila asi pátá, takže jsem si přivezla i mojí první mašličku.

Jak to poté pokračovalo dále?

Potom to byla zase nějaká doba, kdy jsem chodila mamce jen pomáhat a koně si hladit. To už byl čas, kdy mamka opět obměnila koňský tým, a to tenkrát za tříletého Vivaldiho a o pár měsíců později čtyřletého Alter Ega neboli Šimlíka, o kterém jsem původně nevěděla. Pamatuji si, jak mě mamka vzala do stáje potom co jsem se vrátila z cyklistického soustředění, že ještě něco nutně potřebuje. Vivaldiho už jsme měli a za tu dobu co jsem byla na soustředění, mamka prodala předešlého koně Ernyho. Přišla jsem do té stáje, pohladila Vivaldiho a pak se nafoukla jako bublina, koukající na šedého drobka, že jaký kůň to stojí v boxe Ernyho? Mamka mi tenkrát odpověděla: „No přece náš.“ V tu chvíli jsem se rozbrečela a padla Šimlíkovi okolo krku. Jako menší jsem milovala šimly, ale do té doby jsme žádného neměli. Naprosto jsem se do Šimla už tenkrát zamilovala a myslím, že i on měl rád mě. Já mu dávala hodně pamlsků a drbala ho za ouškama a on se mnou za to nezlobil na vyjížďkách.

Jsou tito dva zmínění koně stále ve vaší stáji?

Ano, aktuálně mám koně dva, a to Vivaldiho a Šimlíka. Oba, jak jsem již zmínila, máme odmala. Všechnu těžkou práci s nimi odvedla maminka. Šimlíka mi přenechala, když mu bylo asi sedm let. S tím jsem také začala sportovat. Vivaldiho mi přenechala taky jako sedmiletého, tudíž o rok později než Šimlíka. Koně jsme původně měli ve sportovní stáji Golem v Dolních Chabrech, odkud jsme se poté přestěhovali do jezdeckého areálu Dance and Jump v Užicích, kde máme dobré sportovní zázemí a jsme tam doposud.

Psali jsme: Natálie Cielecká zůstala ve Stáji Mustang. Ježdění nabralo jiný směr

Vaší disciplínou je parkurové skákání. Komu vděčíte za váš sportovní posun?

Od maminky mám okoukaný parkur, kterému se také sama věnuji a kde je moje aktuální výkonnost S**. Za můj jezdecký posun si může brát největší zásluhu moje trenérka Bára Tomanová, které za to také velmi vděčím. Dále ještě trénuji s drezurní trenérkou Karolínou Žižkovou, která mi pomáhá s drezurním přiježděním.

Můžete zmínit také své zásadní úspěchy?

Každý, z mé strany, dobře zajetý parkur považuji za úspěch a jsem za něj nesmírně ráda. Když bych měla jmenovat, tak by to bylo asi moje první S*, které jsem šla poprvé s oběma koňmi bez chyby v Chuchli. Dále asi oblastní mistrovství U25, které jsme s Vivaldim vyhráli, vyhraná kola Czech Junior Cupu anebo týmovou soutěž při mistrovství České republiky, kde jsem se s týmem umístila druhá. Tam mi také Vivaldi udělal nesmírnou radost, protože jsme spolu šli všechna kola čistě a byli nejrychlejší v rozeskakování.

Zdá se, že tito dva koně jsou skutečně důležitou součástí vaší jezdecké historie. Je to tak?

Vivaldi a Šimlík budou navždy v mém srdíčku. Kdykoliv se mě někdo zeptá, tak řeknu, že Šimlík je na mazlení a Vivaldi na skákání, i když oběma jde oboje. Tyto dva tedy považuji za výjimečné, protože mají oba veliké srdíčko a dělají pro mě první poslední. Já se jim snažím dávat co nejvíc můžu, od 100% péče až po dobré jezdecké výkony.

Jak zvládáte propojovat závodění s vlastním studijním a rodinným životem?

Chodím na soukromé anglické gymnázium, kde mi vycházejí velmi vstříc, takže většinou odcházím ze školy dříve. Škola mi normálně končí v 15:30, kdy hned potom jedu do stájí jezdit. Ve dny, kdy mám tréninky musím odcházet o hodinu dřív. Ve stáji jsem většinou do 20 až 21 hodin. Jeden den o víkendu mají koně, tudíž i já, většinou volno a ve středu jezdí mamka.

Foto: poskytla Julie Tesaříková

ZPRÁVY

KRÁTCE

Staňte se členy Fanklubu Jezdci.cz a podpořte zpravodajství o koních

Sledujete novinky o koních, jezdectví a dostizích na Jezdci.cz a pouštíte si pravidelně vysílání EquiTV.cz a EquiRadia.cz? Máme pro vás novinku - spouštíme Fancluby Jezdci.cz a EquiTV.cz | EquiRadio.cz, jejichž prostřednictvím můžete podpořit další existenci našeho zpravodajství.

Zaplacením ročního nebo půlročního příspěvku umožníte, aby veškerý redakční obsah s výjimkou bonusů pro členy fanclubu zůstal nadále volně přístupný všem uživatelům a přímo se tak budete podílet i na propagaci všech koňských sportovních disciplín. Zároveň dostanete přednostní přístup k velké části našich materiálů, které si můžete přečíst v časovém předstihu, pravidelnou možnost získat různé slevy na zboží našich partnerů a účast v soutěžích o ceny.

Roční členství ve Fanclubu Jezdci.cz stojí 600 Kč, půlroční příspěvek je 300 Kč. Pokud chcete být členem obou fanklubů Jezdci.cz i EquiTV.cz, můžete využít zvýhodněnou variantu 1000 Kč (roční) a 500 Kč (půlroční). Další podrobnosti najdete na tomto odkazu.

Newsletter a komunity na síti

Kromě největšího českého serveru o koních Jezdci.cz, internetové televize EquiTV a stále populárnějšího EquiRadia pro vás připravujeme i pravidelný newsletter Jezdecký zpravodaj, který jednou týdně shrnuje vše podstatné z koňského dění a každý pátek ho doručujeme přímo do vašeho e-mailu.

K odběru toho nejlepšího z našeho zpravodajství se můžete přihlásit ZDE!

Novinky z jezdectví a dostihů můžete sledovat i prostřednictvím našich specializovaných skupin na Facebooku! Spravujeme pro vás: