Jedním z nejúspěšnějších a dost možná vůbec nejúspěšnější český jezdec v dobytkářských disciplínách je Václav Vacík. Ne každý si asi umí přesně představit, v čem spočívají soutěže v cuttingu a working cow horse. Proto se je český reprezentant rozhodl podrobněji představit v podcastu EquiRadia s Jitkou Kynclovou. 

 

„Aktuálně startuji v disciplíně working cow horse, ke které jsem se dopracoval dlouhodobější prací s koňmi. Nejdříve jsem začínal rodeem, asi jako většina dobytkářských jezdců tady v České republice. Dále jsem pokračoval už s tím, že se chci cíleně připravovat na working cow horse. Je to disciplína, která je složena z dalších tří až čtyř částí. Jednak je tam drezura, resp. je to převzatý reining, což je v podstatě drezurní úloha. Jde v ní o to, jak je kůň přiježděný a jak zajede jednotlivé předepsané paterny,“ popisuje Václav Vacík.

 

Další částí zmiňované disciplíny je cow work. „V tomto případě se již pracuje se stádem krav a je to disciplína odvozená z cuttingu, v níž by se měl prokazovat cow sense, tedy vrozené instinkty vůči kravám při práci. To znamená, jak ten kůň dokáže pracovat samostatně s tím daným kusem krávy a jak moc potřebuje pomáhat od jezdce. Cow sense se bodově hodnotí od rozhodčích, ale je to i samostatná disciplína, která už je potom o několik levelů těžší, když se dělá samostatně,“ vysvětluje úspěšný westernový jezdec.

 

„Poslední disciplína je ta klasická cow horsová, tedy fence work, kdy pracujete s jedou krávou. Opět je to velice akční záležitost, při níž se s krávou pracuje ve vysokých rychlostech a řekl bych, že se hodnotí přiježděnost. Kůň by měl provádět co nejsložitější cviky, v co nejmenším prostoru a v co nejvyšší rychlosti. Rychlost určuje ta kráva, takže vy nemůžete jet ani rychleji nebo pomaleji, než jede ta kráva. Je potřeba si sladit rychlost s krávou, která před vámi utíká naplno a vy jí musíte stíhat a mezi tím ještě ovládat. Je to něco tak náročného, že to určitě není pro každého,“ pokračuje v představování working cow horse ve vysílání EquiRadia.

 

Jak již zaznělo, tyto soutěže mají velmi vysoké nároky na koně a zdaleka ne každý je pro to vhodný. „Cow horse i cutting se dá jezdit s jedním stejným koněm, ale už musí být opravdu hodně talentovaný. Jsou tam věci, které jsou lehce rozdílné. Cow horse kůň by měl být prvotně fixovaný na jezdce. To znamená, že jezdec by měl být schopen potlačit ten cow sense koně a tu jeho samostatnost tím, že vezme ruku a v tu chvíli ten kůň musí přestat pracovat a soustředit se na toho jezdce. Je to odvozené od honácké profese a ten cowboy vždycky věděl, co chce s koněm dělat, nikoliv ten kůň. Cutting se dělá proto, aby se prověřovaly vlastnosti toho koně, ale nikoliv, aby se s tím koněm mohlo pracovat někde na pastvinách. Já se všemi koňmi, s nimiž jsem uspěl, tak s nimi chodím normálně na pastvinu a naháním krávy. V první řadě je to disciplína, aby se z ní vyráběli pracovní koně, tedy ti, s kterými si můžu jet na vyjížďku, můžu s ním nahánět krávy a ve finále tu krávu i zalasovat. A to je ta čtvrtá disciplína, která se zatím jezdí pouze v Americe a je to The great horseman, což je doplnění ještě o zalasování krávy. To už jsou všechno senior koně a jedou všechny tyto čtyři disciplíny,“ říká Václav Vacík.

 

 

Několikrát již zazněla slova cow sense a pro nezasvěcené by jistě bylo dobré si tento pojem blíže popsat. „Jsou dvě věci, které potřebujete u těchto koní. Je to srdce a talent od Boha, tedy cow sense. Jestliže ten kůň je srdcař a nemá cow sense, tak je mu to málo platné, protože on tu krávu neumí přečíst a neumí odhadnout, co ta kráva bude dělat. Jestliže bude mít jenom talent a nebude mít to srdce to pro vás udělat, aby makal a snažil se, tak je vám to taky k ničemu, protože on jí sice přečte, ale bude to pro něj moc namáhavé a těžké a vykašle se na to. Tam je skutečně důležité spojení těchto dvou vlastností. Jde to do nějaké úrovně podpořit, natrénovat a ten cow sense zvýraznit. Pokud tam však není, tak to nejde. Může jezdit něco jiného, ale ne tuto disciplínu, protože to každý rozhodčí pozná. Pozná to i jezdec, který se sveze na koni s velmi vyvinutým cow sense a na koni, který nemá žádný,“ konstatuje Vacík.

 

Zda má kůň cow sense, či nikoliv, to se neprojeví hned od začátku. „Na mladých koních to nějak vyloženě poznat asi nejde. Není pravidlo, že pokud cow sense mají oba rodiče, tak ho musí mít dobrý i hříbě. Je třeba na pastvině u hříbat poznat atletičnost, jak se hýbou, jak stopují, jak se rychle rozběhnou a jak zastaví. To všechno je vidět, ale ten cow sense se projeví až při výcviku. Když se kůň dostane do pohody a vy ho na tu krávu zkusíte, tak pak teprve vidíte po několika hodinách, jestli tam v něm něco je. U hříbat to tedy úplně s jistotou poznat nejde,“ dodává Václav Vacík v obsáhlém rozhovoru, při němž s Jitkou Kynclovou blíže představil i své koně, s nimiž nasbíral celou řadu úspěchů. 

 

Foto: poskytl Václav Vacík