Nizozemský parkurový reprezentant oznámil v sobotu 21. května na svých sociálních sítích, že ve věku třiatřiceti let uhynul bělouš De Sjiem. Kůň, který ho donesl k zásadnímu úspěchu – zlaté individuální medaili na olympijských hrách v Sydney v roce 2000. „S těžkým srdcem musíme říct sbohem De Sjiemovi,“ napsal na Instagramu.
Holandský valach se narodil v roce 1989 u chovatele W. J. Boerkampa. Jeho otcem byl ryzák Aram, dědem z jeho strany byl slavný Nimmerdor. Na straně matky byl dědem plnokrevný Wahtamin.
De Sjiem nebyl žádným sběratelem triumfů, a právě proto výrazně ovlivnil a zformoval Jeroenův přístup k závodům. „Nejsem tolik zaměřený na jednotlivá vítězství. A tím myslím i Grand Prix na úrovni tří hvězd. Spousta jezdců to asi vidí úplně jinak, ale mě dost ovlivnil De Sjiem. S tím se nedaly vyhrávat všechny soutěže. Vlastně měl za kariéru jen pár prvenství. Mezi nimi olympiádu v Sydney a Velkou cenu Cách. Byl to kůň, který se musel opravdu pečlivě menežovat, aby chodil čistě. Myslím, že díky tomu jsem pak začal podobným způsobem připravovat i všechny koně, co jsem jezdil po něm,“ popisuje veleúspěšný Nizozemec a dodává: „Moje stáje nikdy nepřekypovaly množstvím koní, vždy jsem se zaměřoval na nějakého konkrétního. Kdybych ve vyšších soutěžích jezdil ve stejné době, kdy jsem měl De Sjiema, i další tři nebo čtyři koně, on by se nikdy nedostal tam, kam se dostal.“
Stáje De Sjiem
Jeroen je jedním z mála jezdců, kterým se v jezdeckém sportu podařilo zkompletovat tři nejvýznamnější tituly. V roce 2015 vyhrál v Cáchách mistrovství Evropy jednotlivců, o rok dříve si dojel pro zlato v napínavém finále se střídáním koní při Světových jezdeckých hrách v Caen a už od roku 2000 má doma nejcennější kov z olympijských her.
Do Sydney tehdy mířil jako největší favorit téměř neporazitelný Rodrigo Pessoa s Baloubetem du Rouet. Celý svět pak sledoval jejich spanilou jízdu jednotlivými koly, aby pak byl celý svět také svědkem neposlušnosti, jež ve finále poslala brazilskou dvojici ke dnu. Jeroen v sedle s běloušem se chopili příležitosti a zapsali první velký triumf fenomenálního Nizozemce.
Ten sedlal ve své kariéře řadu skutečných koňských superstar, ale byl to De Sjiem, kdo mu pomohl k poslednímu jmenovanému úspěchu – olympijskému zlatu. Na jeho počest pojmenoval své stáje v nizozemském Weerselu – Stal De Sjiem. A i když po roce 2000 zvedal ruce nad hlavu při mnoha čestných kolech v sedle koní, jako byli Zenith, BMC Up And Down nebo Utascha, bělouš De Sjiem bude vždy výjimečný.
Jeroen k jeho odchodu napsal: „Jsem vděčný za ty úžasné úspěchy, ke kterým jsi mě donesl. Ale ještě víc za tvé lekce, které mě hodně naučily a za čas strávený s tebou. Kamarád, učitel a společník. Udělal jsi mě lepším jezdcem i člověkem. Byl jsi součástí všech těch úspěchů, i když už jsi dlouho nezávodil. Díky za všechno.“
Zdroj: FEI, World Of Show Jumping, Horsetelex, Hippomundo
Foto: Dirk Caremans