Hřebec Gasparini z vlastního chovu stáje Tippler Group s.r.o. majitele Petra Karlíka se v neděli jako druhý český odchovanec v historii zapsal na listinu vítězů Slovenského derby. Syn hřebce Eagle Topa nadchl nejen samotným úspěchem v nejrychlejším čase za posledních jedenáct let, ale i způsobem, jakým ho dosáhl.

Po zdaleka ne ideálním průběhu dostihu předvedl v závěrečné stovce metrů drtivé zrychlení a v poslední chvíli zachytil favorita Darlinga In Pink. Gasparini dosáhl na svůj zatím životní úspěch 35 let po prvním derby-vítězi připravovaném na slušovické dráze Doxovi.

Na dojmy z letošního Slovenského derby jsme se 24 hodin po doběhu zeptali dvojice klíčových mužů - žokeje Jiřího Palíka a trenéra Jana Demeleho.

Jiří Palík: Jen popoběhl a byl konec

Byl to zvláštní dostih - krásný pro oko diváka, ale složitější z pohledu žokeje. Už dlouho jsem nezažil, aby bylo pole tak na sobě namačkané. Sice nebyly žádné zbytečné karamboly, ale celou dobu probíhal velký boj o každý kousek místa. Nikdo nikomu nic nedaroval.

S kluky jsme se před dostihem bavili v šatně a nikdo nechtěl vodit. Můj plán byl, že pokud by opravdu nikdo nešel a derby by se změnilo v nějaké hoplání, tak si ze startovního boxu 2 udělám klidně tempo sám.

Gasparini dobře odskočil, ale ostatní jeli a vůbec jsem neměl možnost se s nimi chytnout. Petr Foret jel s Ariolem vpředu a udělal si tempo na míru. Rozjíždělo se to postupně, takovým zvláštním způsobem. Seděl jsem na zadní pozici a tam, kde jsem chtěl být, jsem nebyl. Jakmile se udělala někde mezera a chtěl jsem do ní najet, hned se tam objevili jiní.

Necítil jsem se v tom dostihu dobře a když jsme nabíhalo do závěrečného oblouku kolem desátého místa, měl jsem všelijaké pocity. Jenže - Gasparini je opravdu dobrý. Choval se naprosto výborně, všechny ty drobnosti v dostihu mu byly úplně jedno. On je docela velký, ale neměl problém ani s těmi změnami tempa nebo tím, že jsem ho někde musel vzít zpátky a jinde zase rozhýbat.

V cílové rovině se mi otevřel prostor u bariéry. Dobrý, blesklo mi hlavou. V tu chvíli jsem viděl Pinďu Janáčka na Darling In Pink vpředu. Popravdě řečeno jsem vlastně ani nevěděl, jestli je to Pinďa. Zahlédl jsem jen růžový dres a říkám si: Tak toho už nechytnu, to prostě nejde… Jenže Gasparini zrychlil na padesáti metrech a dokázali jsme to.

Nejlepší na tom je, že on má stále rezervy. To nebyla náhoda, je to velmi dobrý kůň a ještě neukázal všechno, co umí.

A další věc je, že se v tom dostihu vůbec nevydal. Po doběhu dělal dojem, jako kdyby neběžel. Vyhrál to takovým úsporným způsobem, k čemuž přispěl i průběh dostihu. To bylo v podstatě "tam a zpátky", "tam a zpátky", v rovině se pak protáhl kolem koní a popoběhl sto metrů. Jakmile se rozběhl, byl už zase konec…

Všichni teď spekulují, jak by si asi byl býval vedl v Českém derby. Osobně si myslím, že je dobře, že šel derby až v Bratislavě. Před Českým derby měl poměrně dlouhou pauzu od posledního startu. Určitě by zaběhl dobře, ale bylo by to pro něj výrazně těžší.

Takhle vyhrál na konci června třetí kategorii, což nebyl těžký dostih, zvedlo ho to a na Slovensko jel v dobré náladě jako ušetřený kůň. Na rozdíl od některých soupeřů byl dokonale odpočatý.

Strašně se mi na něm líbí, že to je tak charakterní kůň. Pokud zůstane zdravý, tak si myslím, že se v St. Legeru s ostatními vůbec nebude bavit…

Jan Demele: Všechno dopadlo, jak mělo

Byly to obrovské emoce. Pořád je mám v sobě a ještě jsem je nestihl vypustit na povrch. Já jsem jako trenér vlastně nikdy o derby pořádně nesnil, protože mě ani nenapadlo, že bych ho někdy mohl vyhrát. To až loni, kdy jsem byl skálopevně přesvědčený, že Rex Of Thundera ve Slovenském derby nikdo nechytí. Jenže pak napršelo a dopadlo to jinak.

I to jsou příběhy, které dělají dostihy tím, čím jsou. Když si derby-vítěze odchová sám majitel, který má jedinou chovnou klisnu, tak je to ještě něco úplně jiného, než u velkých stájí. Gaspariniho matku Galantery jsme kupovali od Jiřího Odcházela, který letos do obou derby dohlásil Ariola. Měl jsem ji v tréninku a říkal jsem pak majiteli panu Karlíkovi, jestli ji nezkusit v chovu, protože ta krev není špatná.

Galantery má zatím tři potomky na dráze a všichni dokázali zvítězit. Někteří sice v páté kategorii, ale na to se historie neptá, všude v katalozích se uvádí matka tolika a tolika vítězů. Gasparini je samozřejmě někde jinde, než jeho starší sourozenci.

Že bude dobrý, jsem začal tušit už loni, po vítězství ve Fitmin Cupu. To na tom koni poznáte, že má charakter a osobnost. Jirka Palík už tenkrát říkal, že se na něj těší ve třech letech.

Jak by dopadl start v Českém derby, se dnes už nedozvíme. Ve finále to asi dopadlo tak, jak to mělo být a já handicaperům nic nezazlívám. Gasparini potřeboval čas a já bych s ním tu Velkou červnovou cenu stejně nešel. Byl jsem přesvědčený, že by mu to neprospělo a udělal jsem dobře.

Doma je Gasparini trochu svůj. S klisnami pracovat nemůže, rád se staví na zadní a všem ukazuje, že je osobnost. Před Slovenským derby chodil v práci s o rok starším Golden Warriorem, který den před derby doběhl v Chuchli druhý v páté kategorii.

Ten rozdíl výkonnosti nehrál větší roli, čekal jsem s Golden Warriorem na Gaspariniho na 1600 metrech a všechno proběhlo k naprosté spokojenosti. Gasparini měl v nohou dostih před třemi týdny, takže tolik práce zase nepotřeboval.

V tréninku a ve stáji si rozumí s Alčou Janišovou, která kdysi u mě dělala první jezdecké krůčky a později pracovala v Anglii a Německu. Mají se s Gasparinim rádi a vyhovují si, poslední dny před derby ho jezdila ona. Jinak se na něm střídáme dva.

Vítězství v derby je úspěchem celého týmu, kterému moc děkuji. Každý člověk, který třeba jen vymístuje box nebo nakrmí koně, tomu pomohl. Je to taková skládačka a jako trenér potřebujete, aby do sebe zapadl i ten poslední dílek a pak to vyjde. V neděli byl takovou třešinkou na dortu Jirkův jezdecký výkon a důvěra v koně.

Další cíle Gaspariniho jsou dané, má přihlášky do českého i slovenského St. Legeru. Po derby ani nevypadá, že by běhal a působí výborným dojmem. Věřím, že potěšil i české chovatele, protože domácí chov prožívá těžké časy.

Krátce z turfu

Tříletý Deputy Ruler, kterého pro majitele Sultana Hariba trénuje Ingrid Janáčková Koplíková, doběhl ve Vichy při druhém startu kariéry pátý v listed Prix Frederic de Lagrange. Pod Clementem Lecoeuvrem ztrácel na vítěze Marianachica necelou délku. Druhý český zástupce Aigle Vaillant ze stáje Lokotrans 2400 metrů dlouhý dostih odvodil a v závěru se propadl na poslední sedmé místo.

Foto: Petr Guth, dostihovy-svet.cz