Vyučil se na konci 60. let ve Velké Chuchli, ale kvůli problémům s váhou odjezdil jen několik rovinových dostihů a brzy se zaměřil na proutěné překážky. V době působení u trenéra Tomáše Šatry si v roce 1974 připsal zadržené vítězství s hnědákem Jupiterem II na pražské dráze stylem "zadrženě 20".

Po roce 1989 se Libor Polák stejně jako řada dalších Čechů působících v dostihovém sportu přesunul do Německa. Zakotvil v Mnichově, kde byl dlouholetým cestovním “futrákem” trenéra Wernera Glanze a spolu s německými koňmi procestoval Evropu.

O tom, že byl kdykoli ochoten pomoci, poradit nebo podat pomocnou ruku mladým talentům nebo komukoli v nouzi, se ve svých začátcích přesvědčily i největší žokejské hvězdy českého turfu.

"Když jsem v roce 1994 jel poprvé na Fegentri do Švýcarska, přespávali jsme v Mnichově právě u Libora Poláka. Tenkrát ještě neexistovaly mobily a jeli jsme z Prahy do Curychu Škodou Favorit," vzpomíná Filip Minařík.

Polák kdysi podpořil i začínajícího Tomáše Lukáška. "Byl to skvělý chlap s velkým srdcem. Když mi bylo čtrnáct let, bydlel jsem o prázdninách u něj v Mnichově a učil se jezdit ve stáji Wernera Glanze. Pan Polák bude chybět mnohým z nás..." doplnil Lukášek.

Ilustrační foto: Martin Cáp (závodiště Mnichov-Riem - druhý domov Libora Poláka)