reklama 11B

Zimní pohárový obojživelník Kateřina Muchová. S Frenou skáče i zapřahá

ikonka

Kateřina Muchová, jež reprezentuje Ranč Ladná, se pravidelně účastní kol Zimního jezdeckého poháru. Jako jedna z mála účastníků nastupuje do vozatajské i parkurové části a velmi se jí daří. V rozhovoru vypráví o svých jezdeckých začátcích.
08.02.2023 06:30  |  Autor: Vojtěch Kroupa  |  Rubrika: Sport  | 
DOPORUČUJEME
| FANCLUB  |  APLIKACE
reklama 12D

Aktivně jezdí a pracuje s koňmi Kateřina Muchová od svých čtrnácti let. Ke koním jí to však táhlo odmalička, kdykoliv byla příležitost, tak se na nějakém koni ráda svezla. V roce 2011 splnila Zkoušky základního výcviku jezdce, obdržela závodní licenci a od té doby aktivně sportuje. 
 
Aktuálně je to jediná jezdkyně, která se účastní Zimního jezdeckého poháru v obou vypisovaných disciplínách, tedy ve spřežení a v parkurech. Velice se jí daří v kategorii jednospřeží a absolvovala letos i první kolo skokové části.
 
Vraťme se k vašim jezdeckým začátkům. Jak to celé vzniklo?
Tak dlouho jsem doma otravovala maminku, až se semnou zašla zeptat do jezdeckého oddílu při střední zemědělské škole v Přerově, a tam jsem začala jezdit.
 
Můžete říct, která z jezdeckých disciplín je tedy tou vaší hlavní?
Nejvíce a nejdéle se věnuji parkurům, kde jsem zatím dosáhla své výkonnosti stupně L.
 
Pravidelně se účastníte Zimního jezdeckého poháru a to dokonce v obou disciplínách. Která je vám bližší a proč? 
Strašně si užívám možnost startovat ve vozatajské části poháru. Mám velmi ráda atmosféru, která v hale panuje, diváci v ochozech křičí, hudba hraje, to prostě při parkurech nikdy není. Dříve jsem se vozatajské části účastnila pouze jako přísedící, sloužící jako závaží a GPS vzadu na kočáře dvojspřeží a čtyřspřeží. V posledních dvou letech sama zapřahám a závodím v soutěži jednospřeží. Skokový Zimní pohár jezdím na nižších stupních, v rámci přípravy na letní sezpnu. Beru si většinou mladé nebo méně zkušené koně, případně Frenu, aby nezapomněla, že umí taky skákat.
 
Jak náročné to pro vás je skloubit tato dvě odvětví jezdeckého sportu?
Náročné je to především časově a na možnosti, kde s kočárem trénovat. Nikdo nechce kočáry do haly pouštět kvůli povrchu, proto já, i když se aktivně účastníme i vozatajské části, jezdím v tréninku spíše pod sedlem než v kočáře.
 
Nastupujete do těchto soutěží někdy i s jedním stejným koněm?
Vozatajské závody jezdím se svou dvanáctiletou klisnou moravského teplokrevníka Furioso VII/Frena 6. Na první skokové kolo jsem ji letos nebrala, protože týden před zahájením Zimního poháru se mnou absolvovala cvičitelské zkoušky a nechci, abych klisnu zbytečně přepínala hned na začátku sezony. Její start v dalších kolech zvážím dle jezdecké formy. Do prvního skokového kola Zimního poháru jsem přivezla svého jedenáctiletého oldenburského valacha Jokera, který se ke mně dostal v loňském roce jako problémový koník a dnes už, stejně jako Frena, chodí jak pod sedlem, tak i v zápřeži.
 

Psali jsme: Jana Sušánková: První kůň běhal rovinové dostihy, neskočil ani křížek

 
Když se vrátíme do historie, jak vzpomínáte na své první závodní zkušenosti? 
Můj první závodní kůň byla dvacetiletá arabská klisna Únie, která byla velmi specifická, uměla mě během jednoho tréninku i třikrát shodit na jednom skoku. Na prvních oficiálních závodech jsme byli ve Skašticích na mistrovství oblasti v kategorii dětí na pony.
 
Která místa a jezdecké areály jste využívala a působila jste v nich se svými koňmi? 
Mým působištěm je Ranč Ladná a momentálně i jezdecký areál v Měšicích manželů Severových.
 
Kdo vás zdokonaloval a předával vám nové zkušenosti a komu nejvíce vděčíte za to, čeho jste v jezdeckém sportu dosáhla? 
V mém jezdeckém rozvoji mi velmi pomohl Petr Vlašic, který mi předal své zkušenosti s koňmi a umožnil trénovat s lidmi, ke kterým bych se jinak asi nikdy nedostala. Jmenovitě například pan Tomáš Bárta, Josef Kincl, Bartlomiej Kwiatek nebo Petr Hnátek.
 
Kdy se u vás dostavil takový ten první zásadnější úspěch, a kterých dalších si osobně ceníte nejvíce? 
V roce 2014 se mi s valachem Shankarem podařilo vyhrát mistrovství oblasti juniorů, to byl první větší úspěch. Dále pak první vítězství s Frenou v Královicích na stupni ZL, loňské vítězství ve Slatiňanech ve spřežení s Frenou a celkově druhé místo v seriálu. S valachem Jokerem se nám loni dařilo v Ostravě na Českém skokovém poháru v Amateur Tour. Samozřejmě mám radost i z letošního úspěšného vstupu do nové sezony.
 
Na které své koně vzpomínáte nejraději? 
Ráda vzpomínám na valacha Shankara, který mi pomohl překonat přechod z pony kategorie na velkého koně.
 
Jakým dalším aktivitám se v rámci jezdectví věnujete a jaká je vaše aktuální pozice v tomto prostředí? 
Zabývám se také tréninkem svých svěřenců. Trénuji především děti, ale najde se i pár dospělých. Připravuji koně na prodej nebo mám koně svěřené v tréninku.
 
Jaké sportovní ambice jste měla ve vašich začátcích a jaké jsou vaše dnešní plány v jezdectví? 
Dříve jsem se chtěla naučit jen jezdit, pak jen skákat, ale nejezdit po závodech. Jak se říká, s jídlem roste chuť. Dnes se snažím posouvat co nejvíc to jde a jsem šťastná za každou novou zkušenost, malý posun a úspěch.
 
Foto: Josef Malinovský / poskytla Kateřina Muchová
reklama 13A

NEJNOVĚJŠÍ
NEPŘEHLÉDNĚTE