„Ve Dvoře Svržno se v této době zabýváme převážně odchovem, ustájením, nákupem a prodejem koní. Máme jednu jezdeckou halu pro účely přípravy koní za každého počasí, nově zrekonstruované kolbiště a na dvoře pískovou jízdárnu,“ zahajuje rozhovor o vlastním všestranném jezdeckém a turisticky vyhledávaném areálu Dvůr Svržno Michaela Kodadová.
Co ještě dále patří mezi vámi nabízené služby a jaké akce v areálu pořádáte?
Dále jsme naši činnost rozšířili o možnost ubytování přímo v areálu a pořádáme kulturně společenské a chovatelské akce. V současné době máme k dispozici penzion s devíti pokoji, který využívají nejen návštěvníci zmíněných událostí. Konkrétně pořádáme například přehlídky hřebců a skok mladých koní ve volnosti, výstavy klisen a hříbat a samozřejmě také pravidelné skokové a drezurní závody pro velké koně i poníky.
Kolik takových akcí se u vás za rok koná?
Vzhledem k tomu, že v dnešní době je zájem o návštěvu venkova a ukázku koní a jezdeckého sportu menší, tak už společenských akcí pořádáme méně než v dobách dřívějších. Každoročně se u nás pořádá nějaká svatba, různé oslavy narozenin a jinak jsme se pustili spíše do pořádání jezdeckých závodů. Velmi úspěšné jsou u nás drezurní závody, kdy po otevření přihlašování v Jezdeckém informačním systému máme během týdně pokaždé minimálně sto startů na den, což je pro nás takové to maximum, které jsme schopni za jeden den zvládnout.
Čím si vysvětlujete takovýto zájem o drezurní závody ve vašem areálu?
Je to zajímavý úkaz. Na naše drezurní závody k nám přijíždějí jezdci z jižních Čech, a dokonce loni se k nám hlásili uchazeči až z Brna, a to už jsem byla úplně v šoku. Dále k nám jezdí třeba z Karlových Varů a Prahy. Dostupnost našeho areálu z dálnice D5 je asi pětatřicet minut, takže to je vcelku dobré. Mám pocit, že ti lidé tady najdou naprosto klidné zázemí, kvalitní boxy na ustájení, opracoviště máme také slušná a povrch na našem kolbišti jsme vylepšili, za mě je nyní skvělý. Jezdci jsou spokojeni a drezurní obdélník mezi zelení působí naprosto klidně pro koně. Jsem vděčná všem drezurním jezdcům, že se jim tady u nás líbí. A jako bonus máme také dobré jídlo.
Kolik zaměstnanců vám s chodem areálu vypomáhá a kdo další se podílí na jeho chodu?
V současné době mám dva zaměstnance. V naší stájí se nachází na sedm desítek koní a na péči o ně se stále aktivně podílí i můj otec Miroslav Koza, který má za sebou také svou vlastní jezdeckou i chovatelskou kariéru a mé tři pracovité dcery. Ty se stále zdokonalují v ježdění, studují a snad jednou v budoucnu tento areál plný práce, ale i životního smyslu a radosti převezmou. Stále budujeme a v nedávné době jsme přistavili další nové boxy, abychom mohli při akcích nabídnout ustájení většímu množství účastníků. Při akcích naše koně vypouštíme do výběhu a boxy také nabízíme k ustájení.
Můžete nám povědět něco o historii tohoto místa?
Historie Dvoru Svržno sahá do roku 1914 a je to spojené se založení vojenského hřebčína v roce 1915. Původně tento dvůr společně s dalšími třemi byl součástí hřebčína Hostouň a jeho nejslavnější éra byla za doby druhé světové války při záchraně lipicánů. To bylo šestileté období, kdy tady byli uschováni trofejní koně a díky tomu věhlas hostouňského hřebčína je opravdu veliký. I v roce 2015 jsme tady organizovali oslavu vojenského hřebčína a sedmdesát let od záchrany lipicánů, na kterou se přišlo podívat takřka tři tisíce lidí.
Kdy vy jste se do Svržna dostala?
V roce 1992 začal uvažovat můj otec nad možností privatizace a v té době to vypadalo, že bude mít tři společníky. Ti následně odstoupili a v roce 1993 se můj otec stal vlastníkem Dvoru Svržno. V říjnu tohoto roku jsme tedy přišli do Svržna a v té době se tam nacházelo třicet šest koní. Bohužel tento dvůr byl předurčen k totální likvidaci, takže tam nebyly žádné zásoby ovsa, sena a slámy a všechny sklady a půdy byly prázdné. Tenkrát nám okolní zemědělci a chovatelé darovali slámu, seno a senáž a jezdili jsme do domažlického pivovaru pro mláto, abychom měli koně čím krmit. Všem, kteří pomohli, jsme za to doživotně vděční.
Jaké další zajímavosti se pojí s vaším statkem?
Letos v prosinci bude odvysílána ve Slovinsku premiéra dokumentu o lipicánech. Náš statek v něm bude mít také svůj čas, jelikož štáby zamířily letos v červenci natáčet i přímo k nám do Svržna. Další zajímavostí je například to, že se nacházíme nedaleko od významné Svatojakubské cesty a v roce 2015 jsme obdrželi ocenění za páté místo v anketě Farma roku.
Foto: poskytla Michaela Kodadová