Joseph Stockdale se narodil v roce 1999 do rodiny britského olympijského reprezentanta Tima Stockdalea. Vyrostl tak u koní a už ve čtyřech letech začal jezdit v pony klubu. Přesto jeho kariéra vypadala zpočátku docela jinak, než kariéra jiných úspěšných jezdců.
V juniorském věku se Joe příležitostně účastnil parkurových závodů. Tou dobou se totiž věnoval hlavně kriketu, kterému zcela propadl. Jeho úspěšný otec měl pro tuto vášeň pochopení, jak říká Joe, měl rád všechny sporty.
Po ukončení střední školy, při níž už hrál kriket na vysoké úrovni, se rozhodl, že odjede do Austrálie na půlroční stáž.
Dědictví po tátovi
Když se na podzim roku 2018 schylovalo k odjezdu Joea k protinožcům, byl Tim Stockdale hospitalizovaný a přišla krutá diagnóza – rakovina žaludku. V nemocnici ležel zrovna v době, kdy měl startovat na v Británii populární Horse Of The Year Show.
Místo sebe vyslal na říjnovou akci do Birminghamu syna Joea. Ten do té doby nikdy neskákal na závodech tříhvězdové kategorie. Měl k dispozici celkem nezkušeného koně Gunnera, jemuž přezdívali Romeo, a měl závodit i s jedním koněm svého otce. „Táta mi se svým typickým přístupem řekl: Prostě tam jeď, užij si tu zkušenost, nikdo nečeká, že vyhraješ Velkou cenu,“ vzpomíná Joe.
Ostudu nakonec rozhodně neudělal. V Grand Prix do 160 centimetrů dojel devátý! „Nikdy před tím jsem s Romeem takovou soutěž nejel. Vzpomínám si, jak jsem potom mluvil s tátou, který mi řekl, že jsem odvedl výbornou práci,“ líčí Joe, jehož jízdy sledoval tatínek z nemocničního lůžka
Nemoc Tima Stockdalea měla bohužel velmi rychlý průběh. Zemřel hned měsíc po úspěchu syna v Birminghamu. A Joe se rozhodl vzdát kariéry kriketového hráče a pokračovat ve stopách slavného otce. „Výkony na mítinku v Birminghamu mi daly sebedůvěru,“ popisuje.
Jezdecká DNA
Tim Stockdale závodil ještě pár dní před tím, než si vyslechl krutou diagnózou, a tak když zemřel, zůstala po něm ve stáji řada koní. Některé převzal Joe. A protože má doslova koňařskou DNA, začal se někdejší vášnivý hráč kriketu prokousávat výš a výš.
V sezoně 2019 už absolvoval svůj první mítink se čtyřmi hvězdami a za rok nato už reprezentoval v Pohárech národů. V přehledu výsledků má jen v sezoně 2021 zapsaných mnoho bezchybných výkonů ve Velkých cenách. Při únorovém CSI4* ve Vejeru byl v Grand Prix druhý, o tři měsíce později v Montefalcu zapsal třetí příčku. Byl členem týmu, který byl druhý v Nations Cupu při CSIO Kronenberg a třetí v Uggerhalne.
S rokem 2022 přichází pětihvězdové mítinky. Joe dostal důvěru šéfa reprezentace a absolvoval Poháry národů při CSIO5* v Římě, St. Gallen, Rotterdamu a Falsterbo a nakonec se dostal do národního týmu pro mistrovství světa v Herningu. Jeho jedničkou pro šampionát byla holštýnská hnědka Equine America Cacharel.
Sestava Velké Británie složená ze dvou zkušených superstar Bena Mahera a Scotta Brashe a dvou mladých jezdců Harryho Charlese a Joea Stockdalea si dojela pro bronz. Joe sice se svou klisnou zapsal z celé čtveřice nejhorší výsledek – čtyři chyby ve dvou kolech, ale na jezdce, který ještě před pár lety odpaloval míček v kriketu a na koni seděl jen příležitostně, je to skvělé vystoupení.
„Jsem potěšený, jak moje klisna skákala. Myslím, že se cítila výborně v té atmosféře. Je to úžasné cválat tou arénou,“ uvedl Joe přímo v dějišti mistrovství k výkonu hnědky a dodal: „Ona je pro mě výjimečná, protože ji koupil táta. Strávil jsem s ní vlastně celou kariéru a vždy jsme doma říkali, že to je kůň pro šampionáty.“
Zdroj: FEI, Horse and Hound, World of Showjumping
Foto: Josef Malinovský