„Moje mamka je několikanásobná mistryně České republiky v parkurovém skákání, takže ke koním jsem se dostal hlavně díky ní. Ze začátku se mě rodiče snažili docela držet od koní dál a do svých dvanácti let jsem hrál fotbal,“ zmiňuje Tomáš Hůlka. S jezdectvím začal v roce 2006, když mu bylo třináct let. Složil Zkoušky základního výcviku jezdce, a tím se začala rozvíjet jeho jezdecká kariéra.  

 

Bylo pro vás těžké rozhodování, jestli zůstanete u fotbalu nebo se na plno pustíte do jezdeckého sportu? 

Na koně jsem se posadil poprvé asi v mých šesti letech a nebylo to nijak zásadní. I přes to, že moje mamka byla jezdecky zaměřená, tak jsem ke koním odmala vztah neměl. Věnoval jsem se fotbalu a u toho jsem zůstal do svých dvanácti let. Postupně mi docházelo, že s fotbalem to úplně daleko nedotáhnu a při rozhodování jsem nakonec dal přednost koním. Nejdříve jsem si myslel, že to bude pouze dalších druh mé volnočasové zábavy a koňmi se přeci živit nebudu. V devatenácti letech jsem však zjistil, že by ta možnost tady byla a pomalu jsem k tomu vše začal směřovat. 

 

Ve kterém areálu jste se začal jezdecky rozvíjet a jak to celé probíhalo? 

Své první jezdecké zkušenosti jsem získával v Pražském jezdeckém klubu Gabrielka, kde jsem také později překonal svůj první závodní oficiální parkur. Moje mamka si v té době pro sebe pořídila klisnu jménem Dori. Začal jsem se s ní také pomalu učit jezdecké základy, a nakonec mi tak nějak zůstala. Stále jí máme u nás ve stáji a letos už jí bylo šestadvacet let.  

 

Směřoval jste celou svou počáteční jezdeckou přípravu výhradně k parkurovému skákání nebo jste vyzkoušel i jiné jezdecké disciplíny? 

Určitě jsem se od začátku nezabýval pouze parkurem. Bylo mi řečeno, že pokud chci jezdit a věnovat se tomuto sportu, tak musím ovládat i základy drezury. Dopadlo to tak, že mi Michaela Habásková zapůjčila svého drezurního hřebce Sapiense-K, s nímž jsem se účastnil mistrovství České republiky v Mariánských Lázních. V drezuře jsem tedy dosáhl výkonosti stupně ST. Následovala účast při parkurovém mistrovství, při němž jsem měl k dispozici výborného koně, který se jmenoval Acor. 

 

 

Kdo vás tedy nejvíce ovlivňoval a vzdělával v jednotlivých jezdeckých disciplínách? 

Pro tu drezurní část byla v mém vývoji nejdůležitější právě Michaela Habásková. Do skokové přípravy mi toho na začátku předala nejvíce moje mamka a v roce 2007 jsme získali onoho výborného koně Acora, který měl také zásadní vliv na můj jezdecký rozvoj. Začal jsem spolupracovat s Miloslavem Vítkem, s nímž jsem trénoval pět let. Následně mě hodně ovlivnili pan Alois Starosta a Petr a Kateřina Veselovští. V posledních letech absolvuji tréninky a skokovou přípravu společně s Jiřím Lužou. 

 

Které své úspěchy považujete za nejvíce cenné? 

Začalo to už na zmiňovaném drezurním mistrovství České republiky, kde jsem se Sapiensem-K skončil v dětské kategorii na čtvrtém místě. Poté jsem se několikrát účastnil skokového mistrovského klání, přičemž při jednom z nich jsem zaznamenal vítězství s naším družstvem. S Acorem jsem přidal několik hezkých umístění na mezinárodních závodech, které se pořádaly ještě v Hradci Králové na travnatém kolbišti.

 

Co nyní tvoří vaší hlavní náplň v oblasti jezdectví a jaká je vlastně vaše dnešní pozice v tomto sportu? 

V této době se živím přípravou a obsedáním mladých koní, kteří jsou učení k následnému prodeji nebo k návratu zpět ke svým majitelům. Vlastním svou parkurovou stáj, takže naprostou většinu tady u nás tvoří skokoví koně. K dispozici mám nyní dva své vlastní koně, s nimiž závodím a k tomu mám na ježdění ještě několik dalších koní od klientů. V tomto ohledu si rozhodně nemůžu stěžovat, jelikož spolupráce a domluva s mými klienty je skvělá. 

 

Jaké jsou vaše další plány a čeho byste v budoucnu ještě rád dosáhl? 

Já osobně raději moc neplánuji, protože to někdy nedopadá úplně dobře. Nejdůležitější pro mě je, aby koně byli zdraví a byli schopni podávat co nejlepší výkony. Pohybujeme se po závodech hlavně v České republice, takže bych rád se svou stájovou jedničkou valachem Cappuccino Light objížděl některá kola Českého skokového poháru a účastnil se Velkých cen. 

 

Foto: Veronika Veltruská, Veronika Poršová / poskytl Tomáš Hůlka