Otočil koně, vracel se krokem do cílové roviny a před tribunami mu to naplno došlo. Více než rok poté, co mu převrátilo život naruby těžké zranění, Petr Tůma zvítězil v Pardubicích. V sedle šestiletého Stringa neporazil jen favorita Kifaayu a tři další soupeře, kteří se v sobotu dostali do cíle čtyřkového krosu. Ve skutečnosti zvítězil sám nad sebou.
"Poslední rok mě obrovsky posílil. Dostal jsem druhou šanci a začal jsem si užívat života. Dnes už vím, že si člověk musí vážit každého okamžiku - že může jít na procházku, vyjet si na kole, anebo přijet na závodiště a být součástí toho všeho. Je to neskutečná radost," poznamenal šťastný jezdec, když dozněl potlesk po dekoraci vítězů.
Vedle Petra Tůmy stáli dva muži, kteří mu v nejtěžších chvílích života podali pomocnou ruku - majitel Pavel Kochan a trenér František Holčák. Že svůj comeback i 49. překážkové vítězství kariéry oslavil právě v dresu Kochanovy stáje K-K Metal a.s., není náhoda.
"Než se mi stal ten úraz, byli jsme s panem Kochanem domluveni, že pro něj budu jezdit. Díky němu jsem dnes tady. Řekl mi, že se mám uzdravit a jakmile budu fit, obnovíme, co bylo slíbeno," řekl Tůma.
Majitel úspěšné stáje byl možná jediný, kdo možnost návratu Petra Tůmy vůbec vyslovil. Samotný jezdec se před rokem začal pomalu vyrovnávat s tím, že jeho dostihový sen nenávratně skončil.
Zůstaly mu jen vzpomínky. Na začátky u koní v Opavě. Na první rovinové vítězství ve Slušovicích před dvaceti lety. Na čtyři jedničkové úspěchy, Pohár Josefa Váni s Tahinim nebo slavnou procházku s Čárirayem o 19 délek v Křišťálovém poháru, kterou viděly v televizi statisíce lidí. Na setkání s Nikasem a pět účastí ve Velké pardubické. To všechno se zdálo být definitivně minulostí.
Štastný obrat v Brně
Všechno se sesypalo v jediném okamžiku. Tůma byl čerstvě zpátky ze zimního pobytu v Anglii, když 8. dubna 2018 přijal angažmá na hnědákovi Marianovi v Bratislavě. Nad jedním ze skoků do něj narazil soupeř a v následné kolizi vystřelil Tůmu ze sedla.
Jezdec se probral až v sanitce. Verdikt lékařů byl zdrcující - zlomený třetí krční obratel s posunem.
"Pár těžkých zranění jsem už v kariéře zažil. Třeba tříštivou zlomeninu ramenního kloubu, kdy mi ruka visela na kůži. Zlomená žebra, prsty, ruce, nohy… Vždycky jsem se dřív nebo později otřepal a znovu naskočil. Ale tohle bylo něco jiného. Šlo o milimetry - stačilo málo a byl bych ležák. Nemohl bych chodit a dokonce ani být na vozíku," vysvětluje.
Světýlkem v temnotě pro něj byl převoz do Fakultní nemocnice Brno. "Tam mě operoval pan doktor Kočí a znovu mě postavil na nohy. Přišroubovali mi třetí obratel ke čtvrtému a to už tak zůstane navždy. Pan doktor je shodou okolností synem veterináře, který působil na Opavsku u koní, takže zná koňaře i jejich příběhy. Ujistil mě, ať si nedělám starosti a beru to tak, jako kdybych se narodil se srostlým obratlem. Muselo by prý dojít k něčemu fatálnímu, aby se to poškodilo. Což se samozřejmě může stát, ale to byste nemohli vyjít na ulici," dodává.
Firemní lékař řekl ne
V návalu největší deprese Petr Tůma vložil na Facebook inzerát a prodal prakticky celou jezdeckou výstroj. A dočasně zanevřel na dostihy. "Zůstala mi jen tři sedla. Nedokázal jsem to vstřebat, vždyť jsem od dětství žil jen pro dostihy a dělal pro to všechno. Úplně se to vytěsnit nedalo, ale bylo mi jasné, že život teď půjde mimo koně... Prodal jsem věci a zůstala ve mně zvláštní prázdnota," vzpomíná na chvíle největší rezignace.
Našel si jinou práci. Jenže na vstupní prohlídce u firemního lékaře narazil. "Doktor se mě ptal, jak dlouho jsem marodil a když se dozvěděl, že čtyři měsíce, nechtěl mi to podepsat. A v tu chvíli se něco zlomilo. Přišel jsem domů, osedlal jsem si vlastního koně, který se do té doby jen pásl, a začal jsem znovu jezdit…"
Pro mnohé byl v tu chvíli blázen, ale Petr Tůma si vážně předsevzal, že se pokusí o návrat.
"Věděl jsem, že když to vyzkouším a pak třeba skončím, aspoň nebudu ničeho litovat. Zbývala mi dvě vítězství k titulu žokeje. K dětskému snu, po kterém jsem toužil už jako kluk, když jsem si hrál na koberci s koníky na dostihy. Byl jsem už tak blízko a ne vlastní vinou jsem o to zase přišel. Tak jsem si řekl: Ne, já to zvládnu," popisuje své loňské myšlenkové pochody.
Klíčová práce v Lambournu
Na zimu odešel jako pracovní jezdec k Oliverovi Sherwoodovi, trenérovi vítěze Velké národní Many Cloudse. "Hned druhý týden mě posadil na koně a šli jsme spolu s Leightonem Aspellem a Thomasem Garnerem skákat. Když jsem najížděl na ty heky, čekal jsem, co to se mnou udělá. Koník mi začal trochu brzdit. V tu chvíli se mi vybavily všechny automatismy a na konci práce jsem věděl, že to bude dobré," líčí Tůma.
Právě v britském Lambournu si definitivně ověřil, že návrat do dostihového sedla je reálný. "Rozhodující impuls byla práce v Anglii a každodenní ježdění. Tělo se velmi rychle vrátilo tam, kde bylo před úrazem," dodává.
Po návratu do Česka Tůma oslovil Františka Holčáka s majitelem Pavlem Kochanem a 13. dubna absolvoval comeback v Brně. "Spolu s Markem Stromským teď dojíždíme čtyřikrát týdně do Velkých Karlovic. Já jsem z Opavy a Marek ze Štěpánkovic, takže ráno sednu do auta, jedu k Markovi a vyrážíme spolu," popisuje svůj současný život.
Nejbližší ambicí Petra Tůmy je zisk padesátého vítězství. A přestože si užívá každého okamžiku kolem koní, jednu vzdálenější sportovní metu přece jen má. "Ještě nikdy jsem nebyl mezi pěti nejlepšími jezdci na dekorování po Velké pardubické. Jednou bych tam chtěl stát. Snad se na mě usměje štěstí, teď už to všechno záleží na mně...” usmívá se.
